Paříž se chlubí Eiffelkou a Vítězným obloukem. Hradec má Vítěze, Gočárovo schodiště a řeku navíc

10. srpen 2018
Vítěz Jana Štursy v Hradci Králové

Hlavní město lásky a milenců, Mekka umělců nebo stříbrná kráska. To jsou všechno přívlastky, kterými se pyšní Paříž. Salón republiky ve východních Čechách v mnohém nezůstává za touto světovou metropolí pozadu. I Hradec Králové vás nadchne svou architekturou a atmosférou.

Vítězný oblouk v Paříži dal vybudovat Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova. Vznikl v letech 1806-36.

Bronzová socha Vítěze z roku 1925, která zdobí prostor před Gymnáziem J. K. Tyla v Hradci Králové, je dílem básníka českého sochařství Jana Štursy. Postava je umístěna na 6 metrů vysokém betonovém sloupu.

Vítěz Jana Štursy v Hradci Králové

Předobrazem královéhradeckého Vítěze je antická Níké Samothrácká, která rozběhnutá s křídly stojí nad schodištěm v pařížském Louvru. Níké znamená řecky vítězství. A to, jak se zdá, musí být v rozletu. Druhou možností je ozdobit ho darem pro vítěze, ratolestí. Štursova socha je vítězná hned dvakrát, má totiž obojí, rozběh i lipovou či vavřínovou větvičku.

Ocelová Eiffelova věž je v současnosti nejznámější pařížskou památkou. Byla postavena v letech 1887-89 a do roku 1930 byla nejvyšší stavbou světa. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi.

Gočárovo schodiště v Hradci Králové

Architekt Josef Gočár musel v Hradci Králové vyřešit nároční urbanistický úkol, a to zastavět proluku, která vznikla po zboření vodárenské věže Kropáčky. Na místě, které stále nese název Na Kropáčce, bylo v letech 1909 až 1910 postaveno unikátní schodiště.

Dílo je nádhernou ukázkou moderní architektury. Hradečané si schodiště oblíbili a začali mu říkat „U tří tupláků“. Přezdívka vznikla podle tří velkých svítilen, které připomínají svým tvarem tuplák.

Gočárovo schodiště v Hradci Králové

Současný vzhled Paříže vychází z velké části z přestavby, kterou vedl prefekt Haussmann v období Druhého císařství. Tehdy zmizely labyrinty úzkých ulic a vznikla charakteristická zástavba bulvárů, tj. stejně vysokých domů s novoklasicistní fasádou lemovanými stromořadím.

Gočár jako Haussmann, Karel IV. nebo Vilém z Pernštejna

To, co znamená pro Pařížany prefekt Haussmann, pro Pražany Karel IV. nebo pro Pardubáky Vilém z Pernštejna, je pro Hradečáky ztělesněno v osobě architekta Josefa Gočára.

Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové od architekta Josefa Gočára

Josef Gočár se ve spojení s osvíceným starostou Františkem Ulrichem zasloužil na počátku dvacátých let 20. století o nový rozvoj města. Stavby, které podle jeho projektů vznikly, vtiskly městu charakter a lidé je dodnes obdivují.

Gočár postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky, střed města. Plány výstavby zahrnovaly také systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra, mezi nimiž se střídají obytné čtvrtě s plochami zeleně.

Soutok Labe s Orlicí v Hradci Králové

Stříbřitá Seina se líně valí Paříží a uprostřed města obtéká dva kouzelné ostrůvky Ile de la Cité a Ile St. Louis. Vytváří tak dojem, že hlavní město Francie má vlastně řeky dvě. To Hradec Králové žádný dojem vytvářet nemusí. Protékají jím Labe a Orlice. Jejich spojení je pak právem řazeno k nejkrásnějším soutokům u nás.

Malou Paříž má Hradec Králové ve své Galerii moderního umění. Sama budova je uměleckým dílem

Galerie moderního umění v Hradci Králové

Na Velkém náměstí v Hradci Králové stojí jedna hodně zajímavá secesní budova. Kdysi tam sídlila banka nebo chcete-li záložní úvěrový ústav, pro který byla vlastně v roce 1912 postavena. Nicméně už 28 let je tam doma Galerie moderního umění.

Moderní galerie v Hradci Králové, která je také takovým střípkem Paříže v Čechách, připravila až do 23. září podmanivou výstavu s názvem Paříž krásná a inspirující.

Od poloviny 19. století představovala Paříž pro mnoho českých výtvarných umělců jedinou skutečnou metropoli umění. Město nad Seinou, kde moderní umění zapustilo hluboké kořeny, bylo pro ně nadějí. Jejich snem bylo prosadit se – uspořádat v Paříži výstavu. Řadě z nich se to podařilo a Paříž se pro ně stala druhým domovem.

Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové od architekta Josefa Gočára

Koncepce výstavy reflektuje jak vizuální krásy Paříže – všední i nevšední pohledy na její ikonickou architekturu, zákoutí, náměstí, úzké uličky a parky, tak hluboký prožitek autorů z přímého kontaktu s městem a pařížskou uměleckou komunitou.

Komu učaruje stará dáma Paříž, ten jistě také objeví kouzlo elegantního šviháka jménem Hradec Králové.

Spustit audio

Související