Detektivové od hasičů přehrabují popel. Zjistit příčinu požáru je napínavá skládačka mnoha stop
Je to pár dní, co v Horním Maršově v Krkonoších hořel chátrající barokní zámek. Vyšetřování příčin požáru pokračuje. Proto vám chceme představit práci nejen těch, kteří takové velké požáry hasí, ale také těch, kteří je pak vyšetřují a zjišťují příčiny jejich vzniku.
Naším hostem je dnes kapitán Pavel Jánský, krajský vyšetřovatel příčin požárů z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje. Můžeme tedy být konkrétní? Když už jsem zmínil zámek v Horním Maršově, což je velmi aktuální událost, tam už znáte příčinu požáru, proč tam začalo hořet?
Z naší strany probíhá vyšetřování v několika verzích. Nebo v několika směrech. V podstatě máme vyloučenou příčinu nějaké technické závady, protože víme, že objekt byl odpojený od elektrické sítě. Máme už na místě poznatky, že tam došlo k iniciaci požáru na několika místech, což je takový charakteristický znak toho, že to někdo pravděpodobně zapálil úmyslně. Ale samozřejmě všechno je ještě věcí vyšetřování a těžko takto dopředu jednoznačně říkat, jak to bylo.
Takže na to si ještě budeme muset chviličku počkat.
Na to si budeme muset počkat. Je to samozřejmě také o spolupráci s Policií České republiky. A pokud tam se bude jednat o konkrétního pachatele, tak to jeho ustanovení už je věcí policie.
Je to špinavá práce, protože se musíme přehrabovat v popelu. Může tam být spousta stop z počátku požáru.
kpt. Bc. Pavel Jánský, krajský vyšetřovatel příčin požárů
Mě v tom, co jste říkal, velmi zaujalo, že už nějaké indicie máte. Podle toho, že tam bylo více ohnisek požáru. A to mě právě zajímá, jak přesně vypadá vaše práce. Když přijedete na místo takové události, co vás zajímá jako první? Jedete už s těmi hasiči, kteří přijíždí hasit?
Záleží na tom, v jaké je to době. U nás vyšetřování zajišťujeme 24 hodin denně, ale tím způsobem, že v běžné pracovní době vyjíždíme v podstatě stejně jako hasiči, protože jsme v místě, kde jednotka sídlí, pokud to je tady v Hradci Králové. Pokud je to mimo pracovní dobu, tak máme pohotovosti služby. Tam potom dojíždíme s nějakým zpožděním.
Platí určitě, čím dříve přijede na místo, tím lépe.
Samozřejmě.
To mi připomíná detektivky a kriminalisty, aby stopa nevychladla. Co vás zajímá, když přijedete na místo požáru? Samozřejmě oheň se musí uhasit. To je první předpoklad.
To každopádně. Ale už v té době začíná naše práce, jak jste říkal správně, čím dříve přijedeme na místo, tím je to lepší. A už když probíhá hašení požáru, tak my můžeme zjišťovat na místě třeba svědky, jestli tam je někdo, kdo má například nějaké fotografie, kamerový záznam z doby, kdy tam hasiči ještě nebyli. Nebo si udělat sami vlastní záznam a fotodokumentaci, jak to vypadá, když to ještě hoří.
A podle toho už se dá určit, když to ještě hoří, kde asi pravděpodobně požár vznikl?
Je to zase jedna skládačka mozaiky. Jak to potom uvidíme, co hasiči uhasí objekt uvnitř, nebo třeba i v případě, kdy hasiči ještě hasí, tak my můžeme jít s nimi a podívat se do objektu ještě v té době, kdy tam probíhají hasební práce.
Pak asi přijde na řadu vaše mravenčí práce, kdy se doslova přehrabujete popelem a hledáte místo vzniku. Je to tak? Přestavuji si to správně?
Představujete si to naprosto správně. Je to potom poměrně špinavá práce, protože se opravdu musíme přehrabovat v popelu, musíte si projít objekt, musíte udělat kompletní dokumentaci, musíte se, dá se říct, v podstatě prohrabat na tom požářišti až na podlahu, protože i tam může být spousta stop z počátečních okamžiků požáru. A může nám to napovědět, kde požár vznikl, jak se šířil a souvislosti s příčinou požáru.
Hasiči si připomněli památku dvou členů, kteří zahynuli při zásahu v Hradci Králové v roce 1973
Hasiči z celé republiky se sjeli do Hradce Králové na už 44. ročník Memoriálu Josefa Romportla a Vlastimila Málka v požárním sportu. K vidění byly nejen špičkové sportovní výkony, ale vzpomínalo se také na tragickou událost z roku 1973, kdy při výkonu služby přišli dva hasiči o život.
Jak tedy vypadá místo, kde požár začíná? Jaké jsou zásadní indicie pro vás, když hledáte odkud se požár šířil?
Tak je zase spousta věcí, jak jsem říkal, je to skládačka, kdy posuzujete stav stavebních konstrukcí, do jaké hloubky třeba odhořelo dřevo, jak jsou zuhelnatělé podlahové krytiny a v jakých místech, kde je nejnižší místo, které je poškozené požárem. Protože jak všichni víme, tak teplo se šíří směrem nahoru a požár nám hoří tímto způsobem. Ale je tam i spousta dalších znaků, které nás mohou třeba zmást. Které musíme potom vyloučit, které mohou vzniknout až v pozdějších fázích požáru. A to prvotní přemazat něčím novějším, co potom vypadá jinak.
Dá se třeba i poznat, že tam opravdu někdo škrtnul sirkou, nebo že to bylo jaksi nešťastnou náhodou, odlétla jiskra od kamen? To se dá poznat a určit?
Dá se to určit. Samozřejmě závisí to na tom, jestli je tam nějaký svědek, jestli je tam nějaká konkrétní osoba, která třeba prováděla nějakou činnost, dají se potom vyloučit různé technické závady. Potom už zůstane opravdu jen ta možnost, že tam někdo byl. A to, jestli tam někdo prováděl co neměl. Dá se určit analýzou vzorku z požářiště, jestli tam byly nějaké látky, které tam nemají být. A nebo bylo nějakým způsobem manipulováno se zařízením, které tam bylo.
Jak jste se k této práci u hasičských vyšetřovatelů dostal? Hasil jste také požáry?
Hasil. Byl jsem příslušníkem zásahové jednotky téměř 20 let, než jsem přešel na oddělení prevence, jejíž součástí je i vyšetřování požárů.
A co vás tam přivedlo?
Především ta práce samotná. Dokázal jsem si představit, že tohle by mě mohlo bavit. A přeci jen po 20 letech už jsem přemýšlel trošku o změně. Tak když byla tato možnost, tak jsem to zkusil a vyšlo to. A baví mne to.
Vzpomenete si na některý závažný případ, u které jste si hodně lámal hlavu se svými kolegy, jak to bylo a co požár způsobilo?
Těch opravdu závažných požárů naštěstí nemáme tolik, nemáme tady v kraji žádnou chemičku nebo něco podobného. Čas od času se samozřejmě nějaký požár v průmyslovým objektu objeví, to jsou potom ony závažnější případy. Jednak tam jsou vysoké škody a také je to náročné na seznámení se s celou technologií. Protože pokud máte určit, proč tam začalo hořet, tak musíte opravdu poznat, jak to zařízení konkrétně funguje nebo celý ten provoz. A všechny souvislosti. Z toho důvodu je potom obecně náročné vyšetřování požárů v průmyslových objektech nebo v provozech.
Dají se vaše závěry z vyšetřování pak ještě třeba i ověřit nějakými simulacemi nebo praktickými pokusy?
Tak není to úplné pravidlo. Rozhodně to neprobíhá tak, že bychom u někoho doma, kde hořelo, až to uklidí, to znovu zapálili, jestli to bude hořet stejně. Používají se k tomu různá specializovaná pracoviště, kde se provádí ověřování různých stavebních konstrukcí, jakou mají odolnost vůči požáru. Vzpomínám si na jeden případ, kdy v rámci vyšetřování požáru na chodbě bytového domu, kde to zapálil úmyslně žhář, technický ústav požární ochrany prováděl zkoušku, která spočívala v určení, zda plynoměr a plynové potrubí, které na chodbě bylo, bylo poškozené až následně požárem, nebo jestli s ním musel už předem onen žhář manipulovat a poškodit ho úmyslně. Tam šlo potom o klasifikaci trestného činu, kterou provádí policie. Jakým způsobem tam pachatel postupoval, jestli se na to připravoval nebo jestli to plynové potrubí bylo poškozené až následným požárem a bylo to náhoda.
Hasiči vzpomínali na povodně, které zasáhly Rychnovsko před 20 lety. Ukázali moderní techniku
Nejmodernější zásahová technika na likvidační práce při povodních, ukázky práce hasičů i dalších složek IZS a plno zábavy pro celou rodinu. Taková byla vzpomínková akce hasičů z okresu Rychnov nad Kněžnou, kterou si v neděli 29. července 2018 připomněli ničivé povodně. Akce se konala v prostorách HZS Rychnov nad Kněžnou.
A tam se pravda ukáže, když to takto vyzkoušíte?
Tam se to ukázalo celkem spolehlivě. Simulace proběhla naprosto přesně podle toho případu, podle těch poznatků, které byly na místě. A prokázalo se, že k tomu došlo až následně požárem.
Stane se někdy, že případ vůbec nevyřešíte? V kriminalistice se tomu říká pomníčky. To mají kriminalisté vždy velkou hlavu, když se jim nějaký případ prostě nepovede vyřešit.
Stává se to i u nás. Nejde to naprosto absolutně ve všech případech jednoznačně stanovit, že příčinou bylo to a to.
A přenášíte si třeba poznatky z vaší profese i do osobního života? Když jedete na dovolenou, tak vytahujete spotřebiče ze zdi a nenecháváte nic v elektrické síti. Třeba taková rychlovarná konvice?
Samozřejmě, to se stává. Před odjezdem, jak říkáte, odpojit spotřebiče, zavřít plyn, zavřít vodu. Protože za tu dobu působení u hasičů, tak už jsem viděl spoustu bytů vyplavených právě prasklou hadicí od pračky a podobně.
Tak jsme snad i trošku preventivně dnes zapůsobili na naše posluchače. Krajský vyšetřovatel příčin požárů z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje kapitán Pavel Jánský byl naším hostem. Moc děkujeme.
Já děkuji za pozvání a na shledanou.
Související
-
Mají hasiči vůbec při letních vedrech možnost odpočívat a nabrat nové síly?
Těm, kteří mají třeba dovolenou, dělá možná předpověď meteorologů pro zbytek prázdnin radost. Ti, kteří jsou ale v práci, z horka často radost nemají.
-
Po vážné nehodě dvou osobních a dvou nákladních vozidel museli hasiči vyprostit pět osob
Událost se stala ve čtvrtek ráno na komunikaci II/611, bývalé silnici první třídy na úseku mezi Lhotou pod Libčany a Urbanicemi. Na místě bylo celkem sedm zraněných osob.
-
Dobrovolní hasiči si vychovávají nástupce, kteří po nich převezmou chuť a odhodlání pomáhat
Cosi mezi dětstvím a dospělostí zažívají ti, kteří se přihlásili do letní školy pro instruktory mladých hasičů v Malých Svatoňovicích. Takové školy jsou v celé republice 2.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
