Dagmar Ruščáková: V malém
Absolutní propad! Odsun do bezvýznamnosti! Nadvláda sacharidů skončila… Takové a jiné bombastické, byť poněkud pitomé titulky mi naskakují v hlavě, když vidím, jak málo mi mizí zásoby domácích marmelád. Ano, já vím, že to jsou džemy, ale berme to tak, že se držím nesprávné, leč zažité terminologie.
Čtěte také
V době, kdy jsem byla malá, byla v naší rodině domácí výroba marmelád něco mezi otrockou prací a alchymií. Respektive otrockou práci dělali všichni přítomní, zatímco alchymii měla na starosti hospodyně, která budoucí marmelády míchala, vařila, ochucovala a plnila do skleniček.
Marmelády se pravidelně připravovaly na chatě, na kamnech, tedy ve strašném horku. Suroviny - v množství měřeném na koše nebo kyblíky - bylo nejdřív třeba natrhat, pak nastávalo pracné čištění, přebírání, krájení, u višní vypeckování, u rybízu mletí, aby se získala čistá šťáva. Hospodyně si mezi tím užila s přípravou skleniček - běda, jak nebyly naprosto čisté a čerstvě vypařené! Teprve pak přišlo na řadu vaření. Byla to otročina, ale marmelády jsme pak všichni jedli skoro denně.
Dnes je však houska s marmeládou málem stejný prohřešek proti správné výživě jako dort - sacharidy kam se podíváš! Takže spousta lidí, včetně mě, už marmelády běžně nejí. Podobné je to se sirupy. No jo, ale ovoce zraje rok co rok! Něco se dá zmrazit, ale neudělat marmeládu mi prostě pořád ještě přijde jako hřích.
Čtěte také
Akorát je dělám v malém. Z velkovýroby zůstala hlavně ta alchymie. Přemýšlet, natrhat, namíchat, okořenit… možná přidat trochu kvalitního alkoholu… a uvařit. Hra, řekněme, na dvě hodiny, pokud jsem měla čisté skleničky. Zábavná, tvůrčí, ale spíž nijak zvlášť nebobtná. A to ještě určitě část domácí produkce rozdám.
Což o to, já jsem spokojená. Jen mě občas napadne: co by tomu řekla babička? Ta by v tom určitě viděla plýtvání. Vždyť jsem toho mohla mít jen z výnosu mé vlastní zahrady čtyřikrát tolik!
Související
-
Dagmar Ruščáková: Za hranicí paměti
Kdykoliv jdu ulicí Vrchlického v královédvorské Podharti, s potěšením se na ten dům zadívám. Dnes je v budově Husův domov, ale v době mého dětství tu bývala mateřská škola.
-
Dagmar Ruščáková: Rodinné zrcadlení
Když jsem byla dítko školou povinné a čas od času navštěvovala svoje rodiče v jejich zaměstnáních, docházelo vcelku pravidelně k pro mě tehdy matoucímu jevu.
-
Pár dobrých rad před tím, než se pustíte do zavařování. A recepty na lehké letní dezerty s ovocem
Poznat, jestli je marmeláda už dost tuhá, je snadné. Stačí, když jí trochu kápnete na talířek a zkusíte s ním zahýbat. Měla by zůstat v celku a mít gelovitou konzistenci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu
Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser
