Dagmar Ruščáková: Chuť léta
V dlani mám hrst různobarevných rybízových kuliček. Vkládám je po jedné do úst a s potěšením si užívám drobné gejzíry chutí. Bílý je něžná sladkost, jen maličko podtržená charakteristickou kyselostí. Červený ještě není úplně zralý, takže na jazyku tak trochu štípne. Velké kuličky černého rybízu dodají nejen bohatou chuť, ale i charakteristikou vůni. Ach!
V žádném jiném ročním období nehýří naše země tolika fantastickými chutěmi a vůněmi, jako právě v létě. Jahody, třešně, rybízy, višně, angrešt, následované letními jablky, blumami, špendlíky a švestkami.
Čtěte také
To nejobyčejnější a nejdostupnější ovoce, jehož chutě mi u nás pod horami odjakživa rámovaly léto a prázdniny.
A to jsem se ještě zamilovaně nezmínila o nových bramborách. O těch čerstvě vykopaných, které se skoro samy svlékají ze slupky. Upečené se solí a máslem představují moji verzi many nebeské. Popravdě, nebýt často používaného tvarohu, dostal by dnešní výživový specialista z našeho tehdejšího letního jídelníčku pravděpodobně tik. Sacharidy kam se podíváš!
Sladká jídla postavená na právě zrajícím ovoci tehdy běžně bývala hlavním chodem, a to nejen proto, že se maso špatně shánělo. Spolu s novými bramborami na sto způsobů byla považována za lehká letní jídla, vzdávající poctu sezóně. Jen těch druhů ovocných knedlíků, co se v létě snědlo!
Čtěte také
Zatímco bramborové speciality zůstávají, sladká jídla se dnes ve světle zdravé výživy přetavila spíš do podoby občasného moučníku.
Jak si cukr obvykle omezuju, v létě si každý rok dávám pardon na ten, který sním v čerstvém ovoci. Nepopírám jeho ďábelskou přítomnost, ale co takhle vitamíny? Antioxidanty? Vláknina? Ha! Jistě, můžeme je pojídat v sofistikovaných potravinových doplňcích, však jich je.
Jenže když si chroupete třeba velké dokonale dozrálé třešně, pak ty antioxidanty, co vám částečně tečou i po bradě, chutnají tisíckrát líp. Inu, léto budiž pochváleno!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
