Dagmar Ruščáková: Služby s důvěrou

26. říjen 2025

Hm, tak tenhle experiment se tedy nepovedl. Přitom to na začátku vypadalo tak skvěle! Aby toho nebylo málo, s voláním o pomoc jsem musela počkat - nemohu rušit dovolenou. Dva týdny jsem trpěla, než jsem odeslala následující zprávu: „Ta nová barva se vymyla do příšerné oranžové! Nesnáším oranžovou! Mám pocit, že bych měla prodávat hamburgery ve velkém! Uděláš s tím něco?“

Čtěte také

Jistě jste uhádli, že onen zoufalý vzkaz byl určen mojí kadeřnici. Ženě, která toho o mě vlastně strašně moc ví, přestože jsme se před lety sešly jen jako mistryně svého řemesla a klientka se zájmem o její služby. Podstatné tehdy byly jen dvě věci.

Její umění, díky kterému jsem přestala mít hrůzu z kadeřnických nůžek, a její osobnost - byly jsme si navzájem sympatické. Což je naprosto zásadní v oblasti služeb, kde je člověk jako zákazník jistým způsobem zranitelný. Musí odhalit něco, co v běžném životě spíš maskuje. Šediny, stárnoucí pleť, tvrdou kůži na patách, lámající se nehty. Pokud jde o švadlenu, tam se člověk dokonce odhalí celý!

Aby byla taková služba úspěšná, musíme její poskytovatelce - ano, většinou to jsou ženy - do jisté míry věřit. Pokud důvěra funguje, může vzniknout příjemný a oboustranně užitečný vztah. Často dlouhodobý. V konečném důsledku velmi cenný.

Čtěte také

Kolikrát mě napadlo, jak náročné musí být poskytování služeb, vyžadujících důvěru zákazníků. Myslím… psychicky. Mnoho žen si při pravidelných návštěvách své kadeřnice, kosmetičky, manikérky či pedikérky rádo povídá, chtějí pozornost. Jiné touží po tichu. Ale radši příjemném než nevrlém tichu.

Vyhovět všem, den za dnem, vůbec není snadné! Možná na to myslete, až zase půjdete ke své oblíbené dámě s diářem, a nabídněte jí třeba úsměv a pochvalu navíc.

Abych se však vrátila k té své zprávě. Povedlo se to. Nakonec. Nevěřili byste, jak je taková oranžová barva zarputilá!

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.