Co máme na prsíčkách z kachny nejraději? Křupavou kůžičku! Udělejte si je se švestkovou omáčkou

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kachní maso je velmi oblíbené v kuchyni. Plátky masa jsou také skvělým parťákem pro podzimní a zimní dny (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Kachní maso s červeným zelím je symbolem podzimního hodování. Zatímco celá kachna chutná nejlépe, pokud ji při nízké teplotě pečete hodně dlouho, kachní prsa se řadí mezi minutková masa, kterým sluší krátká úprava, díky které si zachovají křehkost a šťavnatost.

A co máme na prsíčkách z kachny nejraději? No přece vypečenou křupavou kůžičku!

Kachní maso je velmi oblíbené v kuchyni. Plátky masa jsou také skvělým parťákem pro podzimní a zimní dny. Z úpravy tohoto delikátního masa nemusíte mít obavy.

Suroviny:
2 velká kachní prsa, 250 g zralých, vypeckovaných švestek, 2 lžíce třtinového cukru, 1 lžíce olivového oleje, 300 ml hovězího vývaru, 50 ml červeného vína

Postup:
Kachní prsíčka si očistíme a kůži nařežeme na velké čtverce (neprořezáváme až do masa, nakrojíme čistě jen kůži), osolíme a opepříme. Kachní prsíčka položíme kůží dolů na rozpálenou pánev. Tuk nedáváme, kachna pustí dostatek sádla.
Zprudka orestujeme z každé strany a vložíme do vyhřáté trouby a pečeme ještě dalších cca 10 minut.
V pánvi na rozpáleném oleji orestujeme nadrobno nakrájenou šalotku doměkka.
Přidáme švestky nakrájené na menší klínky, cukr a pozvolna mícháme, až se cukr rozpustí
V této fázi přilijeme do omáčky víno a vývar a 15 minut vše povaříme do zhoustnutí
Prsíčka si nakrájíme na tenké plátky (maso musí být uvnitř růžové a být hodně šťavnaté), přelijeme omáčkou a podáváme s bramborovou kaší.

Kachní prso s čočkovým ragú a batátovým pyré
autor: Zdeňka Kabourková

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.