Chudoba se dnes projevuje tím, že lidé jedí nezdravé věci a dříve umírají. Přitom se jídlem plýtvá

Organizace pro výživu a zemědělství uvádí, že třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. To je údaj za rok nebo jak je to myšleno?
To je bohužel pravda, je to údaj za rok a trvá tento trend dlouhodobě.

Moje rada u chleba zní, kupujte bochníky s tmavou kůrkou. Jsou dražší, ale vyplatí se to. Rozhodně vám tak rychle nezplesniví.
Václav Pitucha, ředitel Potravinové banky Hradec Králové

Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, tak by se jimi nasytily asi 3 miliardy lidí. A ještě jedno číslo. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Jak jsme na tom my v České republice?
V České republice máme ještě určité rezervy oproti západní Evropě. Tam fungují potravinové banky delší dobu než u nás a rozhodně se u nás stále potravinami plýtvá na všech úrovních. To znamená od těch obchodníků, obchodních řetězců, výrobců potravin až po distributory. Ale, a to je možná nejdůležitější, lidé to vůbec nevědí, že největší procento toho, co se vyplýtvá, pochází z domácností.

Čtěte také

Dva měsíce po celonárodní sbírce potravin dochází v potravinových bankách některé trvanlivé výrobky

Co je tím hlavním problémem, když plýtváme potravinami?
Těch problémů je několik. Jsou to problémy jak ekologické, tak ekonomické a samozřejmě sociální. Protože na jednu stranu se potravinami plýtvá a na druhou stranu jsou lidé, kteří jich mají nedostatek. A ten nedostatek může být v množství. Ale je taková zvláštní věc, když to vezmu celosvětově. Dříve, řekněme před 50 a více lety, měli lidé v Africe nebo v rozvojových zemích Jižní Ameriky opravdu hlad, měli nedostatek potravin. Teď mají potravin dost, ale ta skladba potravin je špatná. Je tam hodně fast foodů, hodně slazených nápojů, takže ti lidé nejsou paradoxně vyhublí, ale naopak obézní. A nejsou vůbec zdraví. Dnes se chudoba projevuje tím, že lidé jedí nezdravé věci a dříve umírají.

Které země jsou v tomto směru na tom lépe než Česká republika? Kde je propracovanější systém, jak víc šetřit potravinami a neplýtvat?
Určitě je to v Německu. Také tam některé z českých potravinových bank navazují spolupráci. Potom ve Francii, ve Velké Británii a v Irsku. Obecně se dá říct, že v západních zemích, protože tam potravinové banky fungují delší dobu a využívají hodně dobrovolníky, jsou v tomto poměrně dál než my.

Čtěte také

Potraviny zpomalující stárnutí. Které to jsou a co všechno dokáže strava v našem životě ovlivnit

Měli bychom se tedy na tímto problémem více zamyslet v rodinách a domácnostech. Rozhoduje v tomto i roční období?
Rozhoduje, protože nejvíce se toho vyplýtvá v létě a na podzim. Tedy v době, kdy dozrává ovoce a sklízí se zelenina. Potvrzují to i výzkumy prováděné přímo v České republice v posledních třech letech. A také tím, že u nás stále více lidí žije ve městech, tak zapomínáme na dobré recepty našich babiček, které věděly, co udělat se zralým ovocem, které ale už třeba za dva dny už nebude možné konzumovat.

Tady ale narážíme na problém. Budeme hledat kvalitní suroviny a potraviny, ale ty někdy nejsou v obchodě vůbec k sehnání. Co tedy poradit?
Můj názor je takový, že u nás máme nabídku kvalitních potravin i těch, které jsou levné, ale bohužel mnohdy nejsou kvalitní. Co se týká těch čerstvých věcí, chutného ovoce a zeleniny, tam skutečně mohou mít někteří prodejci horší kvalitu. Ale záleží také, ve které části dne tam člověk přijde. Protože oni vždy na konci dne zboží vyřazují. To je zase jedno z plýtvání, že koncem dne už nabídka není tak široká, některé druhy zeleniny a ovoce, které tam jsou ještě odpoledne, tak další den už je ve většině řetězců nenajdete. Oni to prostě vyřadí, ať to je dobré nebo není, protože prodávají sortiment, který vypadá dobře a čerstvě.

Čtěte také

Záludnosti pečení chleba. Ten je sice vždy o dvou kůrkách, ale není kůrka jako kůrka

Co se týče chleba, který nám také vydrží menší dobu čerstvý, tak musím říct, že si za to trošku můžeme jako spotřebitelé sami. Protože v dřívějších dobách, řekněme v 80. letech, byla norma na prodej chleba 3 dny po upečení. Chleba neplesnivěl, ale postupně tvrdnul. A lidé si zvykli, že vystavený chleba zmáčkli prsty, jestli je čerstvý. Jednak je to nehygienické, a bohužel spousta lidí to dělá dodnes. A pekaři se tomu přizpůsobili, takže chleba nedopékají. Většina běžného chleba, které si dnes kupujeme, je měkká. Protože je pečivo nedopečené, mělo by se ještě několik minut péct, aby mělo tvrdou kůrku, která chrání před vysycháním. A zároveň, aby v něm bylo méně vody, která právě způsobuje potom plesnivění. Takže moje rada u chleba zní, kupujte bochníky s tmavou kůrkou. Jsou dražší, ale vyplatí se to. Jinak musíte chleba nakupovat častěji, protože je opravdu za 2 až 3 dny v igelitu plesnivý.

Jana Kudyvejsová a Václav Pitucha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Václavem Pituchou, ředitelem Potravinové banky Hradec Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.