Černá, bílá. Život i smrt. Spřežení kladrubských běloušů a vraníků je ozdobou slavnostních ceremonií

8 fotografií

Kolik je to vlastně let, co se chová klasický starokladrubský kůň?
Starokladrubští koně se chovají přes půl tisíciletí. Protože v místech, kde stojí hřebčín, byly už ve středověku osady, které se jmenovaly Kobylníky nebo Kobylí pole. Kolem roku 1500 na tom místě založili Pernštejnové oboru, ve které chovali koně. Potom toto místo v roce 1560 získali Habsburkové. A důležitý je rok 1579, kdy Rudolf II. hřebčín, který už v Kladrubech existoval, povýšil na hřebčín dvorní. A dal mu za úkol produkovat koně pro císařský dvůr. Později se chovný cíl upřesnil na ceremoniální kočárové koně. To znamená koně pro slavnosti.

Ing. Jiří Machek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Teď jsem v Praze viděl fiakr tažený koňmi. A byli to dva bílí fešáci s pověstným římským nosem, tedy starokladrubáci.
Ano, protože klabonos, klabonosá hlava, je jedním z typických znaků starokladrubských koní, který si nesou od svých starošpanělských předků.

Starokladrubák má optimální povahu a temperament. Velmi dobře slouží pro ceremonie. Ničeho se neleká. Ale není to kůň, který by byl líný.
Ing. Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem

Co povaha Starokladrubského koně? Ta musí být také výjimečná, když jsou určeni pro spřežení při ceremoniích.
Je vyrovnaná. Starokladrubák má optimální povahu a temperament. To znamená, že kůň velmi dobře slouží právě pro ceremonie. Většinou se ničeho neleká. Ale zase to není kůň, který by byl líný. A není ani bázlivý. Takže i díky těmto vlastnostem se hodí například i pro hobby ježdění. Když si chcete koupit koně jen pro rekreační jízdy, jen pro radost.

Čtěte také

Císař Rudolf II. stál u zrodu našeho národního pokladu, chovu starokladrubských koní

Jste pyšný, když cestujete po světě a potkáte tam vaše koně?
Jsem, určitě. A zvlášť, když navštívíme právě země, kde se starokladrubští koně ještě používají pro ceremonie, jako je Švédsko nebo Dánsko. A zajímavé je, že vejdete v Kodani do hotelu, vezmete si do ruky brožurku pro turisty, zalistujete v ní a určitě tam najdete na fotografii královský palác a před ním stojí spřežení v bílými koňmi. A jsou to kladrubáci z Čech.

Kladrubáci z Čech jsou tedy v kterých královských rodinách?
Ve Švédsku, tam je používá švédská královská garda. A potom Dánsko, kde dánská královna Markéta II. pro ceremonie do kočáru nepoužívá jiné koně než starokladrubské bělouše.

Starokladrubští koně se chovají přes půl tisíciletí|foto:Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Jsou to tedy jen bělouši a vraníci, nebo také hnědáci?
Starokladrubští koně se chovají ve dvou barevných variantách. V bílé bělouši a v černé vraníci. Bělouše chováme v Kladrubech nad Labem a vraníky ve Slatiňanech.

A hnědáci?
Ti byli dřív. Dokonce se starokladrubští koně chovali ve více barevných variantách. Nicméně na konci 18. století se to ustálilo pouze na těchto dvou barvách. A mělo to jasný důvod. Bělouši byli vyšlechtěni pro pozitivní ceremonie, jako jsou svatby a tak dále. A vraníci pro smuteční, pro funerální slavnosti. Jako jsou hlavně pohřby nebo pro církevní hodnostáře.

Starokladrubští koně se chovají přes půl tisíciletí|foto:Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Teď jsem si uvědomil, že vaše vraníky má i Městská policie v Pardubicích.
Ano, byť mají Pardubice ve svém znaku bílého koně, tak tamní městská policie má vraníky. Ale například ostravská policie, tam mají také ve znaku bílého koně, má bělouše.

Čtěte také

Kůň vyšlechtěný pro císařský dvůr. Chov starokladrubských běloušů a vraníků přežil všechny režimy

Pane řediteli, jak jste zvládli koronakrizi? Protože jste také museli zavřít brány pro veřejnost a najet na nějaký omezený systém a provoz. Někde to jde přepnout a pracovat z domova na home office, ale u vás se někdo o ty koně musí postarat. Tam to vypnout nejde.
Ano, je to tak. Měli jsme strach, ale zvládli jsme to. Protože musíme zajistit 24hodinový provoz. A zajistit prostě koně jako takové. Nejdůležitější jsou v tomto směru ošetřovatelé koní, kteří se o ně starají. My jsme je rozdělili do dvou skupin. Jedna skupina pracovala pět dní a druhá byla doma. A potom se vystřídali. Režim byl stanoven tak, aby se ti pracovníci vůbec mezi sebou nepotkávali. Kdyby nedej bože někdo z nich onemocněl, musela by jít celá skupina do karantény. Ale byla by ještě k dispozici druhá skupina.

Koně jsou proti této nemoci imunní?
Ano. Koně by to dostat neměli.

Práce u koní není zaměstnání, ale služba koním. A ve dvorním hřebčíně, musel panovat pořádek a řád. Naším úkolem je v tom pokračovat.
Ing. Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem

U vás vládne takový polovojenský režim, ale práce u koní je především srdeční záležitost.
Je to samozřejmě o srdci. Říká se, že práce u koní není zaměstnání, ale služba koním. A v Kladrubech nad Labem, bývalém dvorním hřebčíně, musel panovat nějaký pořádek a řád. Naštěstí se ten přístup a režim zachoval do dnešních dnů. A naším úkolem je v tom pokračovat.

Mimochodem televizní seriál Dobrá voda se natáčel také u vás v Kladrubech nebo jen ve Slatiňanech?
Seriál Dobrá Voda se natáčel především ve Slatiňanech. Několik záběrů je i z Kladrub nad Labem, ale hlavně to bylo točeno ve Slatiňanech.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem|foto:Jiří Podrazil - Národní hřebčín Kladruby nad Labem

A vy si pamatujete ono filmové natáčení?
Já si ho pamatuji. Bylo mi nějakých 12 nebo 15 let. Shodou okolností jsme přes Slatiňany jeli jako děti v rámci putovního tábora. Protože tehdejší plemenářský podnik Kladruby nad Labem pro děti zaměstnanců zajišťoval putovní tábor. Na koních jsme týden putovali třeba do Žďáru nad Sázavou. Tam jsme byli týden a zase jsme putovali zpátky nebo do Benešova. A zrovna jsme putovali přes Slatiňany, když se tam točila Dobrá Voda. Takže jsme si tam zahráli s panem Dlouhým.

Můžeme také pozvat k vám na prohlídky o prázdninách?
Mimo pondělí jsou prohlídky hřebčína každý den. Jak v Kladrubech, tak ve Slatiňanech.

Co nám ukážete, když k vám přijedeme?
V Kladrubech nad Labem máme víc prohlídkových okruhů. Vedle stájí je ještě samostatný prohlídkový okruh v kočárovně a postrojovně. A potom ještě samostatný prohlídkový okruh na místním zámku. Vedle toho mohou návštěvníci jít i na rozhlednu. A ještě máme speciální expozici v lesovně.

Čtěte také

Vozataj Zdeněk Jirásek: Mít před sebou čtyři koně je větší adrenalin, než jezdit jen na jednom

Pohladit koně si u vás můžeme?
To je trošku horší. Protože kdyby každý hladil koně, tak by byli zkrátka "uhlazení". V tomto směru budeme rádi, když budou návštěvníci respektovat naše pokyny a budou starokladrubské koně jen obdivovat z určité zdravé vzdálenosti.

Máte připravenu nějakou letní akci, kdy předvedete například ukázky spřežení?
Letní akce máme. Jsou to speciální animované prohlídky zámku. Jmenují se Císařovny zlaté papuče. Konají se každé úterý ve 14 a 15 hodin po celé prázdniny, tedy červenec až srpen. A z akcí, kdy bude možno vidět starokladrubské koně, mohu zmínit jednodenní závody spřežení, ty budeme pořádat 5. září v Heřmanově Městci. A potom 10. až 13. září Mistrovství České republiky v soutěžích spřežení pořádáme v Kladrubech nad Labem. Chceme, aby to byly národní závody s mezinárodní účastí. Měla by to být určitá náplast za mezinárodní závody s názvem Rudolfův pohár, které pořádáme každý rok v dubnu. Ale letos jsme je museli zrušit.

Jakub Schmidt a Ing. Jiří Machek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Půjdete dnes ještě ke koním?
Já už jsem tam byl a znovu půjdu. Půjdu jezdit.

Naším hostem byl dnes ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek. Děkuji za rozhovor a přeji krásné léto i prázdniny.
Děkuji za pozvání a krásný den.