Čas je mozek! Jaké jsou možnosti prevence mozkové mrtvice? Nejhorším rizikovým faktorem je kouření
Mozková příhoda je tématem naší radioporadny. Léto a vysoké teploty mohou být pro některé z nás skrytým rizikem pro jednu z nejzávažnějších a nejničivějších nemocí, cévní mozkovou příhodu, lidově řečeno, mrtvici. Dnes hovoříme o tom, jak se chránit, rozpoznat varovné signály a co dělat, když jde o vteřiny.
Pozvání do studia Českého rozhlasu Hradec Králové přijal neurolog a člověk, který se mozku věnuje celý život, prof. MUDr. Roman Herzig z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Myslíte si, že budeme umět někdy v budoucnu nahradit celý mozek?
To si myslím, že od toho jsme ještě zatím dost daleko. Možná někdy v budoucnu se budou přehrávat informace z biologického mozku do nějakého pozitronového. Ale dosud je to science fiction film, i když Elon Musk se na tom snaží pracovat.
Pojďme popsat mrtvici nebo cévní mozkovou příhodu. Co přesně se s mozkem stane, když nás tento problém postihne?
Existují dva základní typy cévních mozkových příhod. Při tom častějším dochází k nedokrvení v důsledku uzávěru tepny, která vede do mozkové tkáně. Ten druhý typ je krvácení, kdy naopak tepna praskne.
Existují dva základní typy mozkové příhody. Při tom častějším dochází k nedokrvení, druhý typ je naopak krvácení, kdy tepna praskne.
prof. MUDr. Roman Herzig z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Pokud se týká těch uzávěrů, tak jsou tam různé příčiny. Dvě nejčastější jsou jednak ateroskleróza, kdy se tepna uzavře nějakým trombem, a druhá nejčastější je kardioembolismus nebo embolismus obecně, kdy do jinak zdravé tepny vletí nějaká sraženina buď ze srdce, nebo z větší tepny na cestě do mozkové tkáně.
Čtěte také
V případě krvácivých příhod dochází k destrukci mozkové tkáně v důsledku vylití krve. Ale existují i krvácení, kdy nedochází ke krvácení do tkáně samotné, ale do prostor vyplněných mozkomíšním mokem. Ovšem zase je to krvácení.
Je časté jsou mozkové mrtvice v České republice, ať už kterýkoliv z případů, které jste zmiňoval?
Samozřejmě nejčastější jsou případy ischemické, kdy dochází k nedokrvení tkáně. Naštěstí, jak pozorujeme v poslední době, tak nám trošku ten výskyt klesá, což můžeme dát do souvislosti s lepší jak primární, tak sekundární prevencí. Česká republika je na špičce v léčbě, která má zprůchodnit uzavřené tepny.
Existuje taková poučka, že čas je mozek. A víme, kolik milionů buněk umírá každou minutou v ischemizovaném, tedy nedokrveném ložisku.
Existuje taková poučka, že čas je mozek. A víme, kolik milionů buněk umírá každou minutou v ischemizovaném, tedy nedokrveném ložisku.
prof. MUDr. Roman Herzig z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Proč se hovoří o létě, jako o rizikovém období pro cévní mozkovou příhodu?
Víme, že nejčastější výskyt cévních mozkových příhod je ve vyšším věku. A může docházet k tomu, že starší lidé nemají takový pocit žízně, může docházet k dehydrataci a v důsledku toho, protože už má onen pacient třeba nějakou zúženou tepnu, což se zatím neprojevilo, jak je dehydratovaný, tak může dojít k nedokrvení mozku.
Čtěte také
Naštěstí letošní léto, alespoň tato fáze, není tak teplotně extrémní, jak jsme to vnímali v minulých letech. Tedy ta rizikovost je v tomto případě o něco menší. Pro naše pacienty je tohle léto výhodnější.
Mluvil jste o dehydrataci. Znamená to, že bychom měli v létě upravovat svůj pitný režim?
Pitný režim musí být právě adekvátní teplotám. Takže jiný pitný režim bude při teplotě 25 stupňů Celsia a při 35 stupních. Měli bychom myslet nejen na samotnou tekutinu či vodu, ale i na doplnění minerálů v různých minerálních vodách. Ale ty se zase mají střídat tak, aby nedocházelo k nějakému jednostrannému zatěžování organismu.
Jaká je nejlepší prevence před tímto onemocněním?
Prevence je zaměřena na tzv. vaskulární rizikové faktory. To znamená rizikové faktory, které poškozují cévy a mohou vést nejen k poškození mozku cévní mozkovou příhodou, ale třeba také k infarktům myokardu a podobně. V naší české populaci je nejčastějším rizikovým faktorem arteriální hypertenze, tedy zvýšený tlak krve.
Prevence je zaměřena na rizikové faktory poškozující cévy. Zvýšený tlak krve, cukrovka, zvýšený cholesterol, fibrilace srdečních síní.
prof. MUDr. Roman Herzig z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Problém je v tom, že toto onemocnění takzvaně nebolí. Takže pacienti, kteří mají arteriální hypertenzi, nechodí na preventivní prohlídky. Ani nevědí, že je důležité chodit na preventivní prohlídky, nejen kvůli detekci arteriální hypertenze. A pokud je, tak její adekvátní léčba.
Čtěte také
V rámci preventivních prohlídek se dělají odběry krve a z laboratorních vyšetření se pak pátrá po dalších rizikových faktorech onemocnění. Je to například cukrovka, tedy diabetes mellitus, zvýšená hodnota cholesterolu, dále potom velice častou příčinou je fibrilace srdečních síní, což je nepravidelná srdeční akce, při které dochází k embolizaci.
A krevní sraženina vletí do mozkové tepny. Problém může být v tom, že zase pacient o té fibrilaci třeba neví, protože může mít pouze krátce trvající ataky. A ty se projeví až mozkovou příhodou.
Co se potom týče rizikových faktorů životního stylu, tak nejhorším rizikovým faktorem je kouření. To je to nejhorší, co může člověk pro své cévy udělat.
Celou radioporadnu s prof. MUDr. Romanem Herzigem z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové týkající se cévní mozkové příhody si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
