Kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, málo pohybu. Rizika vzniku cévní mozkové příhody
Hostem naší radioporadny je prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D. z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V neděli je Světový den mrtvice nebo také Světový den boje proti cévní mozkové příhodě. A my se právě tomuto tématu chceme věnovat, protože mrtvice je snad třetí nejčastější příčinou úmrtí v České republice.
Ročně postihne cévní mozková příhoda u nás až 30 000 lidí, přičemž každý pátý zemře. Statistiky se samozřejmě mohou proměňovat, ale jde o velmi závažné onemocnění, na jehož rizika má upozornit Světový den mrtvice. Má informovat o možnostech léčby a upozornit i na příznaky, abychom nic nepodcenili. A upozornit i na prevenci.
Jaké jsou tedy rizikové faktory pro vznik cévní mozkové příhody a co proti ní můžeme udělat?
Tyto faktory jsou rizikem nejen pro ischemickou nebo hematologickou cévní mozkovou příhodu, ale třeba i pro infarkty myokardu, pro periferní arteriální nemoc nebo ischemickou chorobu dolních končetin. Vaskulární rizikové faktory zahrnují z těch ovlivnitelných především kouření, které velmi významné, ale potom vysoký krevní tlak, tedy arteriální hypertenzi.
Velkou roli hraje obezita. Prevence spočívá v ovlivnění životosprávy. Středomořská dieta, pohybová aktivita a lékařské prohlídky.
prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D. z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Takže je třeba pátrat po jejich přítomnosti, protože jde o onemocnění, které nebolí. Pacienti třeba vůbec nevědí, že trpí arteriální hypertenzi, tedy vysokým krevním tlakem. Je tedy důležité chodit na preventivní prohlídky, kde může být problém zachycen a následně potom léčen.
Čtěte také
Další rizikové faktory jsou diabetes mellitus, tedy cukrovka, a vysoká hladina cholesterolu. Ale třeba i změna složení lipidů, tuků v krvi, při celkově normální hladině cholesterolu.
Stran životního stylu hraje velkou roli obezita, dalším rizikovým faktorem je nízká fyzická aktivita. Takže prevence spočívá také v ovlivnění životosprávy. Středomořská dieta, hodně ovoce a zeleniny, mořské ryby, nenasycené mastné tuky jako panenský olivový oleje a podobně. Pravidelná přiměřená pohybová aktivita a samozřejmě preventivní prohlídky.
Pokud už člověk některou z těchto nejčastěji jmenovaných chorob či rizik trpí, tak je samozřejmě důležité léčbu nevynechávat a nepřerušovat.
Nejčastějším rizikovým faktorem krvácivé mozkové příhody je v naší populaci vysoký krevní tlak, ale i nadměrná konzumace alkoholu.
prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D. z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Když k vám už někoho přivezou s cévní mozkovou příhodou, tak pokaždé najdete aspoň jeden nebo i více těchto rizikových faktorů u pacienta?
Většinou to bývá více těchto tradičních rizikových faktorů. Jsou samozřejmě také pacienti mladého věku, výjimečně děti, kteří mají některou ze vzácnějších příčin, po kterých je potřeba intenzivně a komplexně pátrat. Ale u dospělých středního a vyššího věku je většinou přítomno více rizikových faktorů.
Čtěte také
Co se vlastně děje v naší hlavě při cévní mozkové příhodě? Jde o nedokrvení nebo naopak překrvení či krvácení? Nebo to může být obojí?
Může to být obojí, navíc při vzájemné kombinaci. Takže 3/4 nebo 4/5 všech cévních mozkových příhod jsou s příznaky, které vznikají v důsledku nedokrvení. A k nedokrvení zase dochází ze dvou hlavních důvodů, buď se ucpe tepna v důsledku aterosklerózy, je tam nějaký plát, na kterém se vytvoří sraženina, trombus.
A druhá nejčastější příčina je emboizace, tedy vmetek, který tam vletí ze srdce. Nejčastějším rizikovým faktorem krvácivé mozkové příhody je v naší populaci opět vysoký krevní tlak, ale třeba také nadměrná konzumace alkoholu. Navíc se i nedokrvení může sekundárně, tedy druhotně, prokrvácet. Takže původně ischemická příhoda se změní na hemoragickou, tedy krvácivou.
Celou naši radioporadnu o cévní mozkové příhodě s prof. MUDr. Romanem Herzigem, Ph.D. z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
