Čtyři pilíře jarního ořezu stromů: Jasný záměr, velikost řezných ran, technika a také termín řezu

Jan Kačer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

To vše rozebereme se specialistou Janem Kačerem. Ten se zaměřuje na ovocnářství, které dává stromům naději na dlouhověkost bez častých zásahů. Zahradníkův rok je v plném proudu, máte rád březen?
Březen mám rád, ale ostatně jako každý jiný měsíc. Ovšem nijak zvlášť to nevztahuji ke své práci, protože to začíná být trošku napnuté, především v diáři.

Jsou jisté biologické zákonitosti. Když je ignorujeme, dopracujete se ke koruně, která nebude přinášet radost stromu ani pěstitelům.
Jan Kačer, sadař

Nezaskočilo vás, že se příroda začala opět probouzet trošku dříve? Má to třeba vliv i na řez stromů? Jak si plánovat veškerou práci na zahradě?
Počasí vliv určitě má, ale z předchozích let už jsme dostatečně vycvičeni, takže pokud stromy ještě v únoru nepučí, tak to je skvělá situace. Když počkají až na konec března, tak je to dobrý rok.

Čtěte také

Luděk Hojný: Nezapomeňme na ovocné stromy. Na jejich prořezu záleží nejen úroda, ale i kvalita ovoce

Je důležité provádět řez ovocných stromů ve správném čase?
Na takovou otázku je těžké dát jednoznačnou odpověď, je to složitější. Vždy záleží, s jakým záměrem strom pěstujeme, co od něj očekáváme. Od toho se odvíjí celá následná péče. Ideální je, pokud se člověk ocitne v situaci, kdy se rozhodne pěstovat ovocné stromy a má pozemek beze stromů. Tedy už výběr sazenice se odvíjí od toho, jaké stromy chceme pěstovat a co od nich očekáváme.

Možná na začátek by bylo asi dobré rozdělit si hlavní směry v ovocnářství. Stromy můžeme pěstovat buď v intenzivním režimu, kde nám jde o co nejbohatší úrodu, nejlepší plody, největší množství. Ale úplně nehledíme na vloženou práci. To je oblast, která je v českých zahradách poměrně rozšířená a je dobře pokrytá na trhu s literaturou.

A pak je extenzivní ovocnářství, které se provozovalo hlavně v historii a v posledních pěti letech opět nabírá na rozšíření. To znamená, že se o stromy nestaráme tak intenzivně, ušetříme si spoustu práce, ale musíme počítat s tím, že úrody nebudou maximální.

Doporučuji spoustu trpělivosti a hledat si na přírodě to hezké. Aby nám stromy dělaly radost, i když třeba plody nepřinesou.
Jan Kačer, sadař

Jinými slovy, pokud se budeme zaměřovat na extenzivní typ hospodaření, tak nemusíme tolik řezat?
To závisí na životě stromu. Řekl bych, že v prvních 5 až 7 letech je řez ovocných stromů takřka povinný. Pokud se správně založí koruna, ta se zakládá v prvních letech po výsadbě, tak potom máme po zbytek života stromu značně snazší práci. A tady záleží na ovocném druhu a na odrůdě.

Některé stromy se v následujících 10 až 15 letech mohou řezat třeba jednou za pět nebo za deset let. Opravdu záleží hodně, o jaký druh jde. Je to rozmanité.

Čtěte také

V březnu nastal správný čas pustit se na zahradě do úklidu. Zahradník František Hlubocký a jaro

Existuje nějaká základní poučka, jak stromu neublížit, když jej řežeme?
Určitě. Já mám takové své čtyři základní pilíře řezu. První je, pokud se rozhodnu řezat ovocný strom, tak jako první bych měl mít jasno, jak strom na řez zareaguje. Počítat s tím. Intuice tedy nefunguje příliš dobře. Jsou tady nějaké biologické zákonitosti, se kterými je dobré počítat. Když je ignorujeme, pak je možné se dopracovat ke koruně, která nebude přinášet radost stromu ani pěstitelům.

Jaký je druhý pilíř z těch čtyř?
Je to velikost řezných ran a jejich celkový počet, které uděláme v koruně stromu. Pokud chceme, aby se strom s ranou dobře vyrovnal a zahojila se, nevznikla otevřená brána pro škodlivé organismy. U jabloní je ta hranice kolem 5 cm průměru řezné rány. Pokud je strom v ideální kondici, dobře přirůstá, tak zvládne třeba zahojit i ránu o velikosti 9 cm v průměru, ale to musí mít už štěstí.

Čtěte také

Zahrada je potěšení, ale i práce a zkušenosti. Rada začátečníkům: zbytečně si nic nekomplikujte

To znamená, že silnější větve bychom měli nechávat. Na tzv. kosterní větve, které se zakládají při výchovném řezu, v prvních 5 až 7 letech života stromu, by se v podstatě už nemělo sahat.

Stačí se tedy držet oněch čtyř pilířů, které jsem se pokusil nastínit. Jasný záměr, velikost řezných ran je důležitá, potom technika řezu a také termín, kdy začneme se samotným prořezem.

Co popřát všem zahradníkům, aby se vydařila sadba, řez i úroda.
Zahradníkům bych samozřejmě popřál, aby jim jejich úroda nezmrzla už na začátku při květu. Doporučuji spoustu trpělivosti a hledat si na přírodě to hezké. Aby nám stromy dělaly radost, i když třeba plody nepřinesou. Pořád mají i jiné funkce, ze kterých se můžeme těšit a radovat.

Jan Kačer a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká sadař Jan Kačer. Celou radioporadnu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.