Asteroid Apophis proletí v roce 2029 v pátek třináctého kolem Země jen ve vzdálenosti asi 32 000 km

1. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na Zemi máme celou síť teleskopů, které sledují okolí, prohledávají okolí Země. Tomuto systému se říká planetární obrana

Ve studiu je dnes s námi astronom Jan Veselý, který je mimořádným hostem, protože je to pár chvil, co Česká astronomická společnost oznámila, že kolem naší Země letí asteroid, který ucítíme hlavně mi Východočeši. 

První otázka je jasná, máme se bát?
Ne, bát se nemusíme.

Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mgr. Jan Veselý (*1967)


studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.

Takže jste nám přinesl dobrou zprávu o mimořádné události, kterou je potřeba si užít, abychom o ní mohli poté vyprávět dalším generacím. Vy už jste zažil nějaký průlet asteroidu nebo budete mít také premiéru?
Zažili jsme to všichni, jen jsme o tom možná nevěděli, protože to není nic výjimečného. Dokonce v únoru roku 2013 se stalo, že ve večerních hodinách astronomové čekali průlet asteroidu blízko Země a on mezitím tentýž den ráno přiletěl asteroid ještě menší, jiný, a vybuchl nad Čeljabinskem. To si možná mnozí posluchači i pamatují z té doby.

Jak velký má být tento asteroid? Má už jméno? A co všechno o něm víme?
Jméno zatím nemá, to dostávají asteroidy opravdu výjimečně, většina se jen čísluje. Ale proces přidělení čísla trvá docela dlouho a tento asteroid byl objeven teprve včera, takže zatím má jen předběžné označení 2021 FD86, což je kód, podle kterého astronomové poznají, že se jedná o 2 154. asteroid objevený v druhé polovině března. Moc toho o něm zatím nevíme, protože ho pozorujeme teprve krátce, v podstatě řádově hodiny. Ze snímků, které máme ze sledovacích teleskopů, se dá jen odhadnout velikost a ta bude kolem 500 metrů. A také víme, že Zemi mine. To víme s jistotou.

Na Zemi máme celou síť teleskopů, které sledují okolí, prohledávají okolí planety. Tomuto systému se říká planetární obrana.
Jan Veselý, astronom

To je asi nejpodstatnější. je běžné, že se dozvídáme o asteroidu takto pozdě?
Na Zemi máme celou síť teleskopů, které sledují okolí, prohledávají okolí Země. Tomuto systému se říká planetární obrana. Ale pořád ještě se občas stává, že když asteroid přiletí například ze směru od Slunce, tak ho ty optické teleskopy nezachytí včas, nebo ho zachytí až na poslední chvíli. Pak nás asteroid trochu překvapí.

Čtěte také

Naše Země má tedy planetární obranu? Předpokládám, že teď jim tam svítí červené kontrolky a všichni jsou v pohotovosti.
Tak červené kontrolky zrovna ne, ale je to tak, že když nějaký automatický teleskop čerstvě objeví asteroid, tak jde okamžitě informace do centra pro planetky a toto centrum zase rozešle zprávu všem observatořím, které se na sledování těch objektů podílejí. To se děje jednak elektronicky a jednak úplně automaticky, v řádu sekund, maximálně minut. Potom už se na ten asteroid zaměřují další teleskopy a sledují jeho pohyb, astronomové počítají dráhu a zjišťují, zda Zemi mine.

Ale říkal jste, že nebezpečí nehrozí. Asteroid by měl proletět přímo nad naším územím a východními Čechami, uvidíme ho?
Víme s jistotou, že nás asteroid mine, ale bude to těsně. Výpočty ukazují, že 300 km nad povrchem Země. Pro představu, třeba Hubbleův teleskop je 600 km vysoko, mezinárodní stanice 450 km, čili tohle bude těsné. Letí přímo nad Českou republikou od severovýchodu na západ, takže přes východní Čechy. Ale očima ho neuvidíme, protože je den.

Na Zemi máme celou síť teleskopů, které sledují okolí, prohledávají okolí Země. Tomuto systému se říká planetární obrana

Když nic neuvidíme, tak jak poznáme, že je asteroid nad námi?
Máme možná šanci ho uslyšet, protože on se otře o horní vrstvy atmosféry a vyvolá hustotní vlnu, tu bychom mohli nazvat i gravitační. Šíří se nadzvukovou rychlostí, ono to přeci jen chvíli trvá, než k nám dorazí, ale mohli bychom ji slyšet jako takový podivný hluboký zvuk.

O asteroidu si dnes povídám s astronomem Janem Veselým. Ale teď můžeme společně zvolat apríl. Apríl je u nás v rozhlase tradicí, každý rok něco vymýšlíme, tak snad se na nás nezlobíte.
Můj kolega Pepík Bartoška kdysi s paní Klokočníkovou vysílali také na apríla a Pepík radil posluchačům, aby si sedli na židli, nohy ponořili do lavoru s vodou a do rukou vzali vidličky, roztáhli je, myslím, že měli mít ještě něco na hlavě, a sliboval, že uslyší vysílání mimozemšťanů. A posluchači tenkrát volali do rádia, někteří dokonce hlásili, že ty signály zachytili. Jiní se zase ptali, co dělají špatně, protože jim to nefunguje, To bylo tenkrát památné vysílání.

Ke sledování blízkozemních asteroidů slouží například také 70metrová anténa v Goldstone, obvykle využívaná ke komunikaci se vzdálenými kosmickými sondami

Věříte, že dnešní zpráva mi přišla uvěřitelná? Možná i proto, že je přeci reálné, že asteroid kolem nás proletí, ne?
Ano. Ono to vlastně všechno reálné bylo, já jsem si jen vymyslel konkrétní asteroid 2021 FD86, ten tedy opravdu neexistuje a nad námi neproletí.

Čtěte také

Nicméně třeba popis planetární obrany nebo toho, jak se asteroidy sledují a číslují, i to označení, když ho rozkódujete, tak opravdu odpovídá tomu, jak astronomové označují asteroidy, to všechno byla pravda. I o tom Čeljabinsku, což je docela dobrá vzpomínka, aspoň moje osobní. Protože tenkrát se opravdu čekalo na asteroid, který proletí večer kolem Země, a já jsem byl připraven na televizní reportáž přímo na hvězdárně v kopuli. A ten samý den ráno proletěl asteroid, který byl maličký a vybuchl nad Čeljabinskem, takže byl docela chaos ve zpravodajství. A to vůbec nebyl apríl, stalo se to 15. února 2013. A pokud jde o ty zvukové vlny, tak tam zase až tak úplně daleko od pravdy nejsme, protože zrovna ten čeljabinský malý asteroid při výbuchu vyvolal tlakovou vlnou, takže lidé slyšeli obrovskou ránu, která přišla až několik minut po tom, co viděli záblesk na obloze. Ta vlna se šíří jen o něco rychleji než zvuk a trvá to delší dobu, je to vlastně sonický třes, jako když letí nadzvukové letadlo.

A teď nás něco takového čeká? Apophis. To je zlověstné jméno.
Apophis je řecký přepis jména egyptského Boha podsvětí a zkázy Apepa. A takto se jmenuje asteroid, který astronomové objevili v roce 2004. První výpočty tehdy naznačovaly, že se srazí se Zemí, ale další pozorování a přesnější výpočty pak rychle vyloučily srážku. Ovšem zůstala možnost, že ke srážce dojde někdy v budoucnosti, protože tento asteroid kříží dráhu Země. Proto ho pojmenovali podle božstva zkázy.

Asteroid Apophis sledujeme pečlivě, existuje možnost, že ke srážce s ním někdy v budoucnosti dojde, protože kříží dráhu Země.
Jan Veselý, astronom

Žádný termín ale není, že bychom si ho zapsali do diářů?
My ten asteroid sledujeme opravdu pečlivě, mimochodem proletěl teď nedávno, letos v březnu také poměrně blízko k Zemi. Ale opravdu nejblíž k Zemi se dostane v nejbližší době v roce 2029, pak v roce 2036. Při tom letošním pozorování se podařilo vyloučit možnost srážky na nejbližších 100 let.

Radarové obrazy asteroidu Apophis pořízené při jeho průletu okolo Země obřími parabolickými anténami (Goldstone 70 m, Green Bank 100 m) 5. 3. 2021. Asteroid se tentokrát k Zemi přiblížil na bezpečných 17 milionů kilometrů

Za 8 let asteroid pojmenovaný po Bohu zkázy, věříte, že tato pravdivá informace mi zní méně uvěřitelně než náš aprílový vtípek?
Ale je to tak. Asteroid Apophis v roce 2029, v pátek třináctého proletí kolem Země ve vzdálenosti jenom asi 32 000 km. Takže bude dokonce malými dalekohledy vidět na obloze. A je pravda, že v Evropy kolem dvaadvacáté hodiny večerní. Pokud vám to připadá málo uvěřitelné, tak ještě přidám informaci, nevím, jestli mi budete věřit, že příště v tom roce 2036, bude to opět 13. dubna, protože se vždy kříží dráha asteroidu s dráhou Země, když se Země nachází právě v tomto místě, tak v roce 2036 to nebude pátek, protože ne každého 13. dubna je pátek, ale bude to dokonce velikonoční neděle. Tak se máme na co těšit. Opravdu to tak je.

Jan Veselý a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Astronom Jan Veselý byl naším dnešním speciálním hostem. Je jedním z největších popularizátorů astronomie, ale ještě navíc, jak jste zjistili, má smysl pro humor. Mějte se hezky.
Děkuji za pozvání a těším se nejen na dalšího apríla.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová