Analýza dat z mise Artemis I ukázala, že systémy jsou připraveny pro nové lety astronautů na Měsíc

Čtěte také

Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti

Analýza dat z mise Artemis I ukázala, že nosná raketa SLS, kosmická loď Orion i pozemní systémy potřebné pro start a návrat na Zemi jsou připraveny pro lety astronautů na Měsíc. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé NASA. Misi Artemis II, při které modul tentokrát obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je podle nich v plánu na listopad 2024.

Japonsku se opět nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala z kosmodromu Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Ztracen tak je i družicový náklad. Selhání může mít značný dopad na budoucnost japonského kosmického programu.

Čtěte také

Mohou nás čisté ruce zachránit před nemocemi? Viry a bakterie jsou všude kolem nás

V Českém centru pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) byla otevřena nová a nejmodernější BSL-3 laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi v České republice. Až bude plně uvedena do provozu, zvýší se úroveň českého výzkumu v oblasti infekčních onemocnění i návrhů léčby pro pacienty nejen v ČR.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se narodilo mládě vzácného nosorožce černého východního, který je ohrožen vyhynutím. Za poslední rok jde přitom o třetí přírůstek. Podle chovatelů samec dobře prospívá, denně přibírá na váze podle jejich odhadu asi jeden kilogram. Jeho jedinou výživou je zatím mateřské mléko od matky. Nosorožců černých v přírodě žije posledních zhruba 900.

Čtěte také

Malého kluka okouzlil starověk a stal se egyptologem. Český Indiana Jones ve slušivém klobouku

Vědci ČVUT zjišťují kde a kdy vznikají lomy trhliny kovových částí. Jak odolný bude trup nového typu letadla nebo obal jaderného reaktoru? Ve svých pokusech vědci dovedou zjistit, kde mají kovové díly slabiny. A když se nějaká součástka poškodí, umějí s velkou jistotou říct kde a kdy vznikla která prasklina nebo trhlina.

Archeologové v jižním Egyptě objevili sochu sfingy z římské doby. Podle egyptského ministerstva památek byla socha nalezena v chrámovém komplexu v Dandaře v provincii Kená, asi 450 kilometrů jižně od hlavního města Káhiry. Vedení země doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch, který je pro Egypt důležitým zdrojem příjmů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!