Malého kluka okouzlil starověk a stal se egyptologem. Český Indiana Jones ve slušivém klobouku
Česká egyptologie si v tomto roce připomíná rovných 100 let svých velkých úspěchů a objevů. V roce 1919 se totiž historie starověké civilizace na Nilu začala přednášet na Univerzitě Karlově v Praze. A tak nám těch 100 slavných let trošku připomene egyptolog Daniel Šichan.
Můžeme hned na začátku vysvětlit kdo je to vlastně egyptolog?
Egyptolog je vědec, který se zabývá civilizací údolí Nilu, starým Egyptem, kulturou, jazykem, historií, architekturou, mezinárodními vztahy a tak dále.
Předpokládám, že to musí mít i nějakým způsobem řádně vystudované.
Samozřejmě.
Čím si vás získaly tyto objevy?
U mne to bylo samozřejmě asi jako u každého dítěte četbou literatury. Když jsem jako řádný čtenář začal navštěvovat olešnickou knihovnu. A upoutala mne díla od Vojtěcha Zamarovského, velkého popularizátora, který asi ovlivnil generace čtenářů. Tam byl první impuls, kdy jsem se začal zajímat nejen o Egypt, ale starověký svět vůbec.
Takže takový malý Indiana Jones.
Ano, ovšem bez klobouku.
Vy jste potom studoval egyptologii na Karlově univerzitě v Praze. Učili vás také ony počátky české egyptologie?
Samozřejmě, hned v prvním ročníku. To máte vlastně jako úvod do jakéhokoliv oboru, tam se historie učí od začátku.
Když stojíte pod pyramidou, u hrobky nebo u nějaké památky, tak žasnete, že je vše trošku jinak. Dolehne na vás kulturní šok.
Mgr. Daniel Šichan, egyptolog
Kdo byl vůbec prvním českým egyptologem?
Tím úplně prvním Čechem, který publikoval a zabýval se Egyptem po odborné stránce, byl Jan Kminek-Szedlo, Pražák, který musel v polovině 19. století odejít do Itálie. A ten se jako první Čech zabýval, sice na cizí půdě, starým Egyptem. Publikoval v italštině a shodou okolností roku 1876, kdy poprvé publikoval svou práci, tak se narodil František Lexa, což byl Pardubičák. A ten je skutečně tím zakladatelem československé i české egyptologie v pravém slova smyslu.
Jako kluk přečetl všechny Štorchovy knížky. A zrodila se láska k experimentální archeologii
Docent Radomír Tichý si umí plnit klukovské sny. Jedním z těch snů bylo určitě stát se archeologem. A dalším obrovským splněným snem je Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, které vybudoval doslova ze země.
František Lexa, tedy byl ten, kdo začal o Egyptě přednášet?
Ano, on se etabloval během 1. světové války, vlastně ještě dříve, když studoval v zahraničí na popud svých kolegů. Tam začal studovat egyptský jazyk. Byl to původně profesor matematiky a fyziky, ale nějak ho to táhlo k náboženství, k duchovnu a právě k onomu staroegyptskému. A proto, aby do něj mohl víc proniknout, tak musel začít studovat písmo a jazyk. Hlavně písmo, jazyk se potom z toho odvozuje. Takže to ho k tomu přivedlo. A v roce 1919, po vzniku Československa, začal samostatně přednášet jako soukromý docent na Karlově univerzitě, v roce 1925 se stal mimořádným profesorem, vytvořil egyptologický seminář, začal budovat knihovnu a začal také vyučovat své první žáky. Nejenom naše, ale i zahraniční. Protože se zaměřil na velice obtížný druh staroegyptského písma, tzv. démotštinu, předposlední fázi vývoje staroegyptského písma. A byl v tom výborný. K této problematice vydal několik svazků gramatiky, které vycházely od 20. po 40. léta 20. století. A jeho nejvýznamnějším žákem, kterého on vychoval, byl Jaroslav Černý. To byl první Čech, který se potom dostal s Francouzi na vykopávky přímo do Egypta. František Lexa na vykopávky nejezdil a ani nemohl, nebyl na to vybaven. Zázemí pro expedice neexistovalo. A Jaroslav Černý prokázal výbornou znalost staroegyptského jazyka, překlady tzv. novoegyptštiny, která je složitá pro interpretaci dodnes. A on v tom byl tak dobrý, že navštívil s francouzskou expedicí několikrát po sobě Egypt.
Kolikrát jste tam byl vy?
Já jsem tam byl celkem pětkrát. Z toho poprvé na studijní cestě s kolegy, abychom si to tam jaksi osahali, abychom viděli v uvozovkách ten terén. Vyzkoušeli si vše a seznámili se s reáliemi, jak to tam funguje, jak se domluvit, co dělat, co nedělat, jak se chovat. A potom jsem byl v Egyptě čtyřikrát oficiálně na výzkumu.
Vy jste říkal, že Jaroslav Černý, náš první egyptolog, se už podíval do Egypta. Kam? Už se jezdilo tenkrát do Abúsíru? To je místo, kam čeští egyptologové nejčastěji míří.
V té době do Abúsíru oficiálně česká expedice nejezdila. Jednak ještě neexistovala a Jaroslav Černý jezdil s Francouzi až na jih Egypta, poblíž Luxoru, kde zkoumal vesnici dělníků Dér el-Medínu, kde se podařilo objevit obrovské množství nápisového materiálu na úlomcích vápence, které pomáhal luštit. Do Abúsíru se oficiálně začalo jezdit až v 60. letech, kdy v roce 1958 došlo k založení egyptologického ústavu právě Františkem Lexou a jeho žákem Zbyňkem Žábou. Oficiálně vykopávky v Abúsíru začaly v roce 1960.
To je někde, kde jsou ony nejslavnější pyramidy?
Ano, máme je na dohled v řádech kilometrů. Ale když vystoupáme na jednu z pyramid v Abúsíru, tak máme úžasný výhled na gízské či sakkárské pyramidy.
A co se zkoumá v onom Abúsíru? Čím je to tak přitažlivé pro naše vědce?
Výzkum v Abúsíru můžeme rozdělit do tří skupin. Tam jsou 3 sektory, ve kterých probíhá výzkum. Pyramidové pole, to je tzv. centrální Abúsír. Tam jsou pohřbeni panovníci páté dynastie a jejich rodinní příslušníci, někteří vysocí hodnostáři. Potom je to jižní Abúsír, kde jsou pohřbeni vysocí hodnostáři páté dynastie i pozdější doby. A tzv. šachtové hroby, které jsou na jihozápad více do pouště, které pocházejí z poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem. To jsou ohromné šachty s pohřebními komorami vyhloubené v zemi.
Když vy jste se podíval poprvé na tato místa v roce 2008 ještě jako student, byl to pro vás splněný sen?
Naprosto, určitě, bez debaty. Když to vidíte jen v literatuře nebo z fotografií v publikacích, tak si to měřítko nedokážete představit. Potom, když pod pyramidou, u hrobky nebo u nějaké památky stojíte, tak jen žasnete, že je vše trošku jinak. On na vás potom dolehne i takový kulturní šok, jak to tam funguje, nejen památky, ale i lidé, jak se chovají. Protože přeci jen přímý kontakt je úplně něco jiného, než když to máte zprostředkovaně z literatury a z filmu.
U jakých objevů jste tedy byl přítomen?
Když to vezmu chronologicky, tak v roce 2009, když jsem byl přizván poprvé, tak ještě dobíhal výzkum hrobky prince Werkaure právě na onom pyramidovém poli. To už byly takové závěrečné práce, jako měření a dočišťování, protože výzkum už proběhl v letech předtím, ta hlavní práce už byla hotová. Potom jsme začali zkoumat tzv. vzestupnou cestu, což je jedna ze součástí pyramidového komplexu, která spojovala údolní chrám, zádušní chrám a pyramidu. A tam, to si pamatuji, to bylo něco úžasného. Protože jsme původně hledali reliéfní výzdobu z té vzestupné cesty, z té chodby a začali jsme kopat u severní stěny a nakonec jsme museli práci ukončit v 11 metrech hloubky té úžasné obrovské vzestupné cesty a nedobrali jsme se konce, dna, základu té stěny. To bylo něco výjimečného, vypadá to, že to je svého druhu asi největší stavba vůbec, co patří k nej naší české egyptologie. A ještě jsme v tom roce zahájili výzkum přístaviště na druhém konci oné vzestupné chodby. Tam jsme odkryli přístavní rampy a tak dále.
Čtěte takéČeský egyptologický ústav
Chystáte se tam zase v nejbližší době?
Zatím ne. To je vždy na oficiální oznámení ze strany ústavu. Tedy momentálně pracuji jako externí zaměstnanec Českého egyptologického ústavu a zatím se do Egypta nechystám.
Určitě se tam zase vrátíte. Protože egyptolog se právě nejlépe cítí určitě na těchto místech. Děkujeme, že jste nám dnes vše o české egyptologii pověděl, protože to bylo zajímavé. Takže držíme palce, díky. Na shledanou.
Děkuji vám. Hezký den vám i posluchačům.
Související
-
Co všechno se dá vyčíst z jedné kamnářské středověké kachle? Podle archeologů celý příběh
Kdyby nás zavolali dřív, celý nález by měl daleko větší hodnotu. Takovou větu pronesla archeoložka Martina Beková při setkání s reportérkou Janou Házovou.
-
Co to znamená, když archeologové pasou bagr? Skrytá ornice je pro nás jako otevřená kniha
Dnes je zase po nějaké době s námi ve studiu archeoložka rychnovského muzea Martina Beková.
-
Archeologové odkryli v Kostelci nad Orlicí něco, co by tam...
Archeologové našli nedaleko cihelny v Kostelci nad Orlicí hluboký hrob z konce doby kamenné. To by samo o sobě asi nebylo úplně neobvyklé, ale protože už je na tomt...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
