10 000 metrů převýšení a 300 km v tlapkách, to je legendární závod psích spřežení Šediváčkův long

Chovatelka sibiřských husky a jedna z organizátorek či spolupracovnic Šediváčkova longu Petra Plisková zavítala do našeho studia.

Petra Plisková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Jak to vypadá se sněhem v Orlických horách? A je vše připraveno na klasickou, zimní, sněhovou a bílou variantu závodu?
Letošní zima nás až do poslední chvíle napínala, nechala nás čekat na sněhovou nadílku, ale můžeme s radostí v srdci říci, že nakonec obrovská nadílka dorazila, úplně jak na objednávku. Právě v tuto chvíli se upravují a připravují všechny tratě. Vše finišuje, protože zítra budou závody odstartovány.

Pro tento závod je kvůli bezpečnosti maximem dvanáctihlavé spřežení. Protože v Orlických horách jsou cesty užší a samá zatáčka.
Petra Plisková, závod psích spřežení Šediváčkův long

Takže se letos asi hodně připíjelo na prašan, ne? Protože to je taková tradice.
Je vidět, že jste hodně dobře informován. Na prašan se připíjelo už někdy od Vánoc, ale vlastně celý rok. Je vidět, že jsme si připili na zdraví a na prašan pořádně a zadařilo se. Takže máme ideální podmínky pro závod. Věříme, že všem závodníkům i jejich pejskům se budou tratě líbit.

Čtěte také

Husky má vzhled vlka, huňatý liščí ocas a svéhlavou kočičí povahu, říká chovatelka Petra Plisková

Jak jste se dostala k Šediváčkovu longu? Protože vy chováte sibiřské husky.
Dá se říct, že právě přes pejsky. Protože shodou okolností organizuji také jeden závod s pejsky, ale v trošku jiném sportu, je to dogtrekking. A právě na náš závod se přihlásili někteří z organizátorů Šediváčkova longu, takže slovo dalo slovo a my už teď jim jezdíme pomáhat.

A jela jste někdy Šediváčka?
Přiznám se, že nejela, protože se jedná opravdu o nejtěžší a nejdelší závod psích spřežení v České republice. Na to mají jen ti nejnatrénovanější. Říká se, že kdo se chce postavit na start, měl by mít v nohách a pejsci v packách aspoň 1 000 km tréninku.

Čtěte také

Odvahu psů i jejich pánů prověřuje extrémní mezinárodní závod psích spřežení Šediváčkův long

Chtěla byste si to někdy zkusit?
Samozřejmě, je to sen asi každého pejskaře, zejména těch tažných pejsků. Ale je pravda, že já mám spíš vzhledově výstavní plemeno. Určitě by to uběhli po řádném tréninku, ale asi bychom nebyli na bedně.

Proč je Šediváčkův long označován za nejnáročnější evropský závod? Protože v Evropě bychom asi našli i drsnější místa, než jsou Orlické hory.
Nejde možná ani o tu drsnost nebo vzdálenost, protože samozřejmě ve Finsku nebo v jiných severských zemích se jezdí opravdu mnohem delší trasy. Ale tady u nás jde spíš o to, že je to pětietapová nebo čtyřetapová varianta. Pětietapová má 300 km, což na kilometry není až tolik, ale má 10 000 metrů převýšení, což nikde jinde v Evropě nenajdete. Protože se jezdí spíše na pláních a podobně. A kratší varianta má 200 km, ale i tam pejsci nastoupají a mají v tlapkách 7 000 metrů převýšení. Jezdí opravdu nahoru dolů po hřebenech, po úbočí hor, dostanou se i do Deštného přímo do města, profrčí nad sjezdovkami, je to takové akční.

Letos se jede už 25. ročník. Co bude nejatraktivnějšího pro diváky? Startuje se většinou hned do kopce, bude to letos také tak?
Nejčastější starty jsou vždy od chaty Kristýna v Jedlové v Deštném v Orlických horách, a je to opravdu hned sjezdovkou nahoru do kopce. Co bývá pro diváky hodně zajímavé, tak je zahajovací ceremoniál, ale ten se kvůli současné složité epidemiologické situaci bohužel nebude konat. Býval pod sjezdovkami přímo v Deštném. Tedy oficiální zahájení bohužel nebude, ale startovat se bude v úterý 25. ledna po páté hodině odpoledne za chatou Kristýna. Za tmy pěkně do kopce. Budou startovat spřežení, která jedou nejdelší pětietapovou variantu. Pro kratší variantu začnou spřežení startovat až ve středu ráno kolem desáté hodiny.

Čtěte také

Sibiřský husky je nerozbitné zvíře. S nimi je pořád můj život v pohybu. A to je nádhera

Můžeme spřežení a závodníky, mushery, sledovat během těch pěti dnů, abychom věděli, jak si stojí?
Pěkně z tepla domova nebo na mobilních telefonech vše můžete sledovat. Technika vyspělejší rok od roku, tak můžeme sledovat spřežení na internetu, vyloženě online. Na stránkách Šediváčkova longu se budou objevovat aktuálně časy i průjezdy kontrolními body v dané situaci, protože pomocníci budou hlásit, kudy spřežení projelo, a také spřežení budou mít u sebe čip, který vysílá GPS signál, abychom věděli, kde je na trase máme.

Kolik pejsků se vlastně zapřáhne do spřežení?
Největší bývají dvanáctihlavá spřežení, když to napočítáme přes hlavičky, ale je možno samozřejmě i delší spřežení. Ale konkrétně v tomto závodě je dvanáctka maximum, hlavně kvůli bezpečnosti. Protože v Orlických horách jsou cesty užší a samá zatáčka. A je tam velké převýšení. Kdyby se zapřáhlo třeba 16 psů, tak by je musher už v zatáčkách ani všechny neviděl. Tak, aby se tam nestalo něco nebezpečného, je dvanáctka psů maximální počet.

Když je přihlášeno přes 100 závodníků, kolik tam vlastně bude pejsků?
Trošku to opravím, protože kvůli epidemii a různým jiným věcem jsme se dostali na počet 83 závodníků. Abychom byli přesní. Takže to bude něco kolem 700 psů, možná i více.

Celý rozhovor s Petrou Pliskovou o závodě psích spřežení Šediváčkův long si můžete poslechnout v našem audioarchivu.