Musher Aleš Pícl: Jde o spojení přírody, člověka a psů. Žijí svůj život a my se jim snažíme rozumět

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ledová jízda v Krkonoších je specifická tím, že jedou psi, musher, sáně a ještě lyžař

Orlické hory mají svůj Šediváčkův long, naše nejvyšší hory Krkonoše mají svoji Ledovou jízdu, závody psích spřežení. Letošní Ledová jízda měla odstartovat v sobotu 8. ledna 2020 v Peci pod Sněžkou. Podrobnosti této zajímavé akce nám přiblíží ředitel závodu Aleš Pícl.  

Jak se máte?
Neřekl bych, že zrovna dobře, protože jsem posel špatných zpráv. Bohužel, museli jsme závod odvolat a zrušit kvůli špatné sněhové situaci. Na horách nám prší a ty podmínky opravdu nejsou dostatečné k tomu, abychom závod mohli pustit.

Aleš Pícl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže Ledová jízda se letos nepojede.
Ledová jízda se bohužel letos nepojede.

Jako klukovi mi táta dal knížku Bílý tesák. A to byl začátek. Od té doby jsem toužil žít a fungovat jako trapeři.
Aleš Pícl, ředitel závodu psích spřežení Ledová jízda

Ale meteorologové hlásí ochlazení.
Ale my musíme plánovat hodně dopředu a musíme si být stoprocentně jisti, že bude závod i bezpečný. Dnes v některých partiích nad 1000 metrů máme úseky, kde na nás kouká asfalt a dnes nám stále prší. Takže bohužel, co nám nasněžilo, je zase pryč.

První ročník Ledové jízdy se jel už v roce 1986. Můžete zavzpomínat, jestli se už někdy něco podobného stalo? Musel být závod už někdy zrušen jako letos?
Párkrát se to v minulosti stalo. Letos jsme plánovali 28. ročník a když si to spočítáte od roku 1986, tak kdyby se jelo pokaždé, tak už jsme někde jinde. Nicméně stalo se, nežijeme v Alpách nebo ve vysokých horách. Takže to tak je. Ale je to nejstarší závod tady u nás a už se nám ho podařilo odjet sedmadvacetkrát, což si myslím, je velký úspěch.

Letošní zima, co se týče sněhu a vůbec zimních radovánek, je hodně smutná.
Bohužel. Podepsalo se to samozřejmě i na našich závodnících, kteří jezdí do zahraničí. Vzhledem k tomu, že měli velice špatné podmínky a nemohli dostatečně natrénovat, tak museli zrušit třeba i svoji účast na velkých závodech jako je například La Grande Odyssée ve francouzských Alpách.

Můžeme říci konkrétní důvody, proč jste letos Ledovou jízdu zrušili? Co by závodníky čekalo kdybyste závod neodvolali?
Pokud situace přetrvává a sněhová pokrývka je nedostatečná, tak samozřejmě první věc je bezpečnost závodníků. Vezměte si, že jedou s desetispřežím, mají 10 psů, saně jsou naloženy nákladem na 3 dny. Oni musí bivakovat, přespat ve stanech. Tedy první věc je jejich bezpečnost. To znamená, třeba i sjíždějí. Musí mít na čem brzdit. A v případě, že není dostatečná pokrývka sněhu, tak nemají potom na čem zastavit a to by mohlo vést k pádům. Na spoustě míst je led a to nedělá dobře tlapkám psů. Je to dost ostré. A pak už zmiňovaný bivak. Už jsem zažil, že začalo v noci pršet a není to nic příjemného, protože psi spí venku. A pokud na ně prší, tak to není úplně to, co bychom rádi viděli.

Ledová jízda v Krkonoších je specifická tím, že jedou psi, musher, sáně a ještě lyžař

Jak to vůbec tenkrát v tom roce 1986 začalo s Ledovou jízdou?
Tenkrát ještě závod Šediváčkův long v Orlických horách nebyl. Ještě po nich nikdo nejezdil. Ale František Hanzlík, který tady kdysi začal se psím spřežením a jezdil po Krkonoších, rozvážel tady poštu, to byla taková legenda. Napsal o tom i knížku. A tam bych řekl, že byl první impuls uspořádat závod. V době se začal formovat první klub a první musheři. A chtěli spolu soupeřit a ukázat se. Tak vznikla Ledová jízda. A její začátky byly zajímavé. Třeba jeden z pamětníků Honza Chlum říká, že jim časomíru dělal hospodský, který prostě stál za barem a vždy když jel nějaký závodník, tak se jen podíval na hodinky a zapsal to. Tak to už je dávno pryč.

Závod Ledová jízda je specifický tím, že je tam důležitá souhra mushera a běžkaře. V tom je to kouzlo. Tým si musí sednout.
Aleš Pícl, ředitel závodu psích spřežení Ledová jízda

Ledová jízda v Krkonoších je specifická oproti Šediváčkově longu v Orlických horách. Jedou psi, samozřejmě musher, sáně a ještě lyžař, je to tak?
Přesně tak, to je takové specifikum našeho závodu a stále se toho držíme. My tomu říkáme expediční závod. Závodníci vystartují, nevrací se nikam zpátky, nikam, kde by mohli bydlet. Musí spát ve stanech, musí se o sebe postarat. A v tom je ten závod jedinečný. Proto se ho také účastní vždy jen pár posádek, řekněme 20 spřežení. Já říkám těch nejstatečnějších, kteří se na to dokáží připravit a jdou do toho.

Jak vy jste se dostal k tomuto sportu se psy? Odmalička jste měl rád zvířata nebo to byl váš sen, jet se psím spřežením?
Můj začátek nastal, když mi táta dal knížku Bílý tesák. To jsem si přečetl a to byl konec. (smích) Nebo spíš začátek. Protože od té doby jsem toužil žít a fungovat jako trapeři. Nemohl jsem mít tenkrát psa, protože jsme bydleli v bytovce. Pořád si vzpomínám, jak mi máma říkala, až budeš bydlet sám a budeš mít na to zahradu, tak si kup psa, ale teď ne.

A to se stalo.
A to se samozřejmě stalo. Jak už to u každého mushera bývá, tak jsem si koupil prvního huskyho a netrvalo dlouho a měl jsem dva. Pak jsem se kvůli tomu přestěhoval, abych mohl mít větší smečku a závodit. Když jsem začal poprvé jezdit se psy, tak jsem se dostal i k Ledové jízdě a pro mě to bylo něco nepředstavitelného. Strašná vzdálenost, spát venku v mrazu, na sněhu. To bylo něco úžasného. Nicméně jsem poprvé obul běžky a jel jsem jako běžkař, to byl první zážitek. Nakonec jsem jako běžkař jel asi čtyřikrát. Vím tedy, jaký výkon musí ten běžkař podat.

Co je těžší, jet Ledovou jízdu jako běžkař nebo musher?
Já říkám, že tady musí být v tom týmu souhra. Protože každý má svůj úkol a vzájemně si ta posádka musí pomáhat. To znamená, pro běžkaře je důležité, aby měl super kondici, aby nebrzdil mushera.

Běžkař se táhne na laně?
Může to využít, ale pokud chcete jet a pořádně závodit, tak na tom laně nesmíte viset. Ideální je jet dopředu nebo minimálně tak, aby bylo lano prověšené, což se mi ze začátku nedařilo. Ale potom, když jsem pochopil, že musím víc trénovat, tak už to fungovalo. A musher má zase jinou starost. Stará se o psy, musí také dopředu natrénovat. Takže je to ta souhra. Když potom přijedou na bivak, společně si rozdělí práci, někdo krmí psy, někdo jde pro vodu, někdo staví stan, někdo vaří jídlo atd. A v tom je to kouzlo. Že je to tým, který si spolu musí sednout.

Ledová jízda v Krkonoších je specifická tím, že jedou psi, musher, sáně a ještě lyžař

A je to i symbióza člověka se psem.
Přesně tak. Občas musí musher čekat na běžkaře, občas běžkař čeká na mushera.

Jak dlouhá je Ledová jízda?
Letos to mělo být asi 150 kilometrů po hřebenech Krkonoš.

Když srovnáte tři dny dřiny našeho závodu s legendárním francouzským závodem La Grande Odyssée, tam se jede kolik kilometrů a dní?
Když jsem to jel v roce 2014, tak to bylo nějakých 780 km a jelo se 10 dní. To je ale úplně o něčem jiném. Řekl bych, že je to extrém mushingu tady v Evropě. Protože se to koná ve francouzských Alpách a tam vám nezbývá nic jiného, než vystoupat na hřebeny až do výšky 2000 metrů a to s sebou nese těžkou přípravu nejen těch psů, ale i vaší fyzičky. Když jsem tam byl první rok, tak jsem onu fyzickou přípravu podcenil, a pak jsem tam dost trpěl.

Ledová jízda v Krkonoších je specifická tím, že jedou psi, musher, sáně a ještě lyžař

Tedy je to hodně náročné.
Je to hodně náročné. Hlavně samotná příprava, protože s těmi psy musíte trénovat třeba pět hodin denně. Je potom hodně náročné zkoordinovat celý ten den.

Ledová jízda - memoriál Dr. Václava Vojtěcha
to je výjimečný závod, který byl poprvé odstartován v Krkonoších roku 1986 a pojmenován na počest prvního českého polárníka Dr. Václava Vojtěcha. Oproti ostatním závodům psích spřežení je koncipován jako lehce expediční, kdy jede nejen musher se svými psy, ale i lyžař, který tvoří nedílnou součást týmu.

Co je na tomto sportu nejkrásnější?
Myslím, že je to spojení přírody, člověka a psů. To je ta příroda. Oni si žijí svůj život a vy se jim stále snažíte rozumět, stále chápat to, jak fungují. Oni se snaží rozumět vám, i když trochu o tom pochybuji.

Věřím, že příští Ledová jízda se za rok zase pojede. Musíte na prašan příští rok více připíjet.
Budeme se o to určitě snažit, přesně tak.

Jakub Schmidt a Aleš Pícl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ředitel Ledové jízdy Aleš Pícl byl dnes naším hostem. Děkuji za rozhovor, na shledanou.
Na shledanou.

Spustit audio
autoři: Jakub Schmidt , baj

Odebírat podcast

Související