Zemědělci začali chystat pole na příští sezónu. Potýkají se přitom s vysokou cenou energií i hnojiv

Čtěte také

Pokud pracujeme s přírodou, tak máme vždy naději. Ona umí dělat zázraky, věří zemědělec Václav Jirka

Zatímco jedna technika z polí po sklizni pomalu mizí, další najíždí - zemědělci začínají s hnojením. Musí, vysvětluje předseda Agrodružstva ve Lhotě pod Libčany Pavel Veselý. „To je podobné, jako nejde nejít. Jsou nějaké mylné představy některých nevzdělanců, že to lze dělat tak, že se nebude hnojit a hnojiva jsou špatná.“

A protože každá plodina potřebuje něco jiného a každá z půdy spotřebovává živiny jinak, je skoro nemožné zvolit nějaký univerzální postup, říká Radim Pátek ze společnosti VH Agroprodukt v Pileticích. „To není tak, že se jen tak podíváte na pole a řeknete si, tak, teď sem dáme tohle a takový postřik. Dnes je to daleko sofistikovanější. Musíte udělat rozbory půdy, abyste tam nedodávali něco, čeho je tam už naopak mnoho.“

Čtěte také

S dlouhodobou ztrátovostí není nikdo ze zemědělců schopný hospodařit, shodují se zástupci agrárníků

A tak zemědělci teď musí horečně uvažovat na jakou plodinu pole připravit - tedy kterou dokáží v příštím roce aspoň trochu slušně prodat.

Hnojení se totiž kvůli závislosti na plynu stalo extrémně drahou záležitostí, říká Pavel Veselý. „Cenový vývoj je stále horší a horší. Z původních loňských 4 700 korun za tunu ledku, tak jsem včera dostal super nabídku, která byla pod 20 tisíc. Čili je to víc jak čtyřnásobek.“

Ještě nedávno platili v tamním družstvu za hnojiva 8 miliónů korun, momentálně by to bylo 32 miliónů. Některá družstva ale přeci jen hnojení omezí, třeba v Mžanech na Královéhradecku zhruba o třetinu.

Čtěte také

Luděk Homoláč: V zemědělství pracuje posledních 90 000 mohykánů. Musíme si vychovat dobré nástupce

Půda to zvládne, říká předseda představenstva tamního družstva Luděk Homoláč. „Pokud jste v minulosti hnojili precizně, to znamená, že byly doplňovány základní výživové parametry, ať je to fosfor, draslík a hořčík, tak si můžete třeba dovolit snížit dávku. Protože půda je zásobena dobře. Vydrží tak jeden nebo dva roky.“

Rostoucí ceny hnojiv a energií, které zemědělci potřebují především na uskladnění, mohou podle zemědělců v řadě případů znamenat, že se na polích místo obilí, brambor nebo zeleniny objeví především to, co umožní firmám ekonomicky přežít.