Země rozhlednám zaslíbená. Máme jich u nás přes 400, včetně jednoho světového unikátu na Náchodsku
Zveme do radioporadny, kde se vydáme na rozhledny. Ty fascinují lidstvo od nepaměti, protože nabízejí nejen dech beroucí výhledy, ale také jedinečný nadhled. Od ikonické Eiffelovy věže v Paříži až po naše domácí skvosty, jako je například pražská petřínská rozhledna. Tajemství věží nám odhalí Vladislav Šembera, předseda Klubu přátel rozhleden.
Čím vás osobně rozhledny okouzlují?
Já jsem měl od raného věku rád daleké výhledy, takže jsem s rodiči po rozhlednách chodil už jako malý kluk. Má první rozhledna byla na Petříně, ta se přímo v Praze nabízela. Zkrátka, jak to šlo, šplhal jsem někam vzhůru po vyhlídkách, po skalách.
Čtěte také
Kolik rozhleden v České republice v současnosti máme? Ví se to vůbec?
Ví se to. Máme přesnou statistiku. Rozhleden jako takových je v tuto chvíli v republice něco přes 400. Nepočítáme do toho ptačí pozorovatelny a skalní vyhlídky, to se pak dostáváme někam na číslo přes 600. I nové rozhledny vznikají, my třeba za Klub přátel rozhleden každoročně děláme anketu nejhezčí rozhledna roku a tam jsou automaticky přihlášeny všechny rozhledny, které vznikly minulý rok. Jsou to sice jednotky, ale jsou krásné.
Jaká kritéria musí objekt splňovat, aby mohl být považován za rozhlednu?
Těch kritérií je několik. Například rozhledna musí být určena pouze k rozhlížení, to znamená, nepočítáme sem třeba hradní nebo radniční věže. Musí být vytvořena lidskou rukou, to znamená, není to například skalní vyhlídka. A musí být otevřena pro veřejnost alespoň část roku. A samozřejmě musí být to místo za rozhlednu považováno.
Čtěte také
Kdy a proč se u nás začaly stavět vyhlídkové stavby? Aby získali lidé nadhled?
Činnost německých okrašlovacích spolků tomu nahrávala. Když se vyleze na kopec, a my tady v České republice na hranicích máme nádherné hory, tak se to přímo nabízelo. Ale úplně původní účel byl spíše obranný. Strážní věže sloužily k obraně. Když se blížil nepřítel, tak si vzájemně lidé dávali signály, že se blíží nebezpečí.
Kterou rozhlednu v České republice máte vy osobně nejraději?
Nedávno jsem byl na mé srdcovce na Jedlové, která je u Varnsdorfu. Když jsem byl malý kluk, tak ona byla docela zničená a pak místní samospráva ja dala dohromady. Takže teď je to krásná rozhledna. Další je pak Štěpánka na Příchovickém hřebeni, krásná rozhledna. Nebo Krásenský vrch, kamenná rozhledna.
Čtěte také
Co má Klub přátel rozhleden vlastně na starosti? Je to údržba nebo dokumentace?
Naším hlavním cílem je propagace rozhleden. Nicméně když jste narazila na onu údržbu, tak my se staráme o tři rozhledny. Konkrétně Kozinec, Tobiášův vrch a Pětnice, aby byly otevřené a přístupné návštěvníkům, byť pouze v sobotu a ve svátky.
Když se zaměříme na Královéhradecký kraj, jaké rozhledy byste takzvaně vypíchl?
Královéhradecký kraj je bohatý na rozhledny, ať už přímo v Krkonoších nebo v Polabí. A máme tady dokonce jeden světový unikát. Na Šibeníku u Nového Hrádku na Náchodsku. Tam je rozhledna dělaná přímo z bývalé větrné elektrárny, což naprostý unikát. To nikde ve světě není.
Celý rozhovor Pavly Kindernayové s Vladislavem Šemberou, předsedou Klubu přátel rozhleden, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
