Záchrankou kolem světa. Uvidíte pohromadě 1 500 pokladů našeho největšího sběratele sanitní tématiky
Chceme vás pozvat do Muzea východních Čech v Hradci Králové, protože se tam toho chystá spoustu nového, hned několik výstav. Dnes je s námi ve studiu ředitel muzea doc. Petr Grulich.
Začneme výstavou, která má název Záchrankou kolem světa a připomíná výročí hradeckých záchranářů. O jaké výročí se jedná?
Zdravotnická záchranná služba Královehradeckého kraje letos slaví 40 let své existence. Od roku 1980 jezdí záchranky po Hradci Králové a současně si také připomínáme 30 let letecké záchranné služby, která je součástí služeb hradeckých záchranářů.
Na plakátu k výstavě je sanitka a ne ledajaká. Je to krásný model sanitky, tedy výstava se nese v tomto duchu?
Ano, ona totiž výstava Záchrankou kolem světa není jen k výročí záchranky. Je to v prvé řadě výstava soukromého sběratele, který je zároveň lékařským náměstkem zdravotnické záchranné služby, doktor Anatolij Truhlář. On sám je nejvýznamnějším sběratelem sanitní tématiky u nás. Nejsou to jen autíčka, ale i vlaky, letadla, vrtulníky, motocykly, záchranářské provozy, jde-li to tak nazvat, z konce 19. a počátku 20. století. Návštěvníci se mohou těšit na téměř dva tisíce vystavených modelů ve všech možných měřítkách. Myslím si, že zejména páni kluci se pomějí, když k nám přijdou.
Je nějaký model obzvláště cenný?
Nemohu mluvit za majitele a vystavovatele, my jsme jen prostředníci. Ale na vernisáži pan doktor Truhlář vzpomínal, že ho inspirovalo autíčko, které dostal poprvé jako malý chlapec. To je tam vystavené také a já musím přiznat, že vlastně nevím, které to je. Musím se ho na to zeptat.
Hradec byl "hlavním městem" českého sklářství. Až do roku 1948 tu sídlil nejvýznamnější sklářský ústav v Československu.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Pane řediteli, vy sám jste také někdy něco sbíral?
Sbíral, samozřejmě. Já jsem z rodiny, která ovšem nemá se záchrankami nic společného, zato s letectvím. Takže mým koníčkem byl vždy obrovský zájem o letadla a vojenskou tematiku. Sbíral jsem letadýlka.
Čtěte také
Výstava Záchrankou kolem světa bude k vidění v hradeckém muzeu až do 1. listopadu. A další výstava se jmenuje Skloletí a ta zase připomíná 100. výročí existence Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Výstavu už mohou lidé navštívit a přitom se vernisáž teprve chystá. Může za to koronavirus?
V podstatě ano. Výstava měla být později, ale v momentě, kdy se ukázalo, že lidé stráví dovolenou pravděpodobně spíše v Čechách než v zahraničí, tak jsme si řekli, že by asi bylo dobré nabídnout i přes to léto nějakou výstavu navíc. Takže jsme výstavu Skloletí trošku urychlili, ostatně sklářská škola tomu byla nakloněna. A tak návštěvníci zase mohou shlédnout pěknou výstavu, která je dílem pedagogů, ale v prvé řadě studentů a absolventů Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Jedná se v podstatě o závěrečné práce sklářských studentů. Ať už letošní, loňské, předloňské nebo 20, 30 i 100 let staré.
Vernisáž si ovšem nenecháte ujít, určitě proběhne slavnostní uvedení výstavy.
Vernisáž bude, ale půjde spíš o slavnostní setkání při příležitosti 100 let Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě 1. října. Já bych rád ještě upozornil na jednu zajímavou věc, že se jedná o dvoudílnou výstavu. První část se teď aktuálně až do 22. srpna odehrává přímo ve škole v Železném Brodě. Je to dokonce připravené tak, že když návštěvníci přijdou tam i k nám, tak si odnesou něco unikátního sklářského. Když zájemci shlédnou obě dvě části, tak teprve pochopí, jak se ty nápady rodí, protože ve škole jsou představeny skici. Tam začíná příběh, který končí u nás v muzeu na výstavě.
Čtěte také
Proč vlastně škola ze Železného Brodu slaví v Hradci Králové?
Dokonce slaví jen v Hradci. No, víte, on za to může prvorepublikový hradecký primátor František Ulrich. Možná to působí překvapivě, chápu, ale musíme se vrátit do roku 1920, kdy v Hradci fungovala ústředna Obchodní živnostenské komory, jejímž předsedou byl František Ulrich. Ta ústředna se rozhodla, že bude chránit vše české ve východočeském průmyslu, protože ještě byla v komora v Liberci. To bylo centrum německého pohraničí, které zase bránilo německé podnikatele. A protože sklářství bylo primárně německé, ale Železný Brod je česká sklářská enkláva a leží na pomezí východních a severních Čech, tak se rozhodlo, že obchodní komora v Hradci bude rozvíjet české sklářství. Že se v Hradci Králové založí sklářský ústav a bude spolupůsobit při vzniku první české sklářské školy v Československu. A to byla ona škola v Železném Brodě. Takže obchodní komora sklářskou školu zorganizovala, stejně jako sklářský ústav v Hradci Králové, byly to spojené instituce, které velmi spolupracovaly. A v hradeckém muzeu se dokonce čtyřikrát za dobu první republiky konala výstava sklářské školy. Dokonce se tady rozhořel takový spor, že se v Hradci sklo nevyrábí, tak proč se Hradec Králové tváří jako hlavní město českého sklářství? Udrželo se to až do znárodnění roku 1948 právě díky onomu sklářském ústavu, protože to byl v té době nejvýznamnější výzkumný ústav v oblasti sklářství v Československu.
Připomínáme si 100 let od vzniku Československé armády a také Československé ústavy. Ta inspiruje i naši současnou ústavu.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Výstava Skloletí bude k vidění až do 25. října. A teď tu máme třetí historickou výstavu 1920 až 2020: století československé ústavnosti a demokratické armády. Co ta bude obsahovat?
Je to výstava, která je věnována čerstvě zrozené Československé armádě v roce 1920. A v tomto roce také vzniká československá ústava. Ta, kterou se inspiruje současná česká ústava. V roce 1920 končí éra legií a bývalé rakousko-uherské armády a vzniká společná československá armáda, kdy bývalí příslušníci dvou táborů, legionáři bojující na straně Dohody a bývalé rakousko-uherské vojsko bojující původně na straně Rakouska-Uherska, si symbolicky vzájemně podali ruce a vzniklo společné česko-slovenské státní vojsko, které vlastně funguje doteď v podobě dnešní Armády České republiky a Armády Slovenské republiky.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu.
Výstava by měla představit i významné osobnosti a legionáře z našeho regionu.
Můžeme vzpomenout například plukovníka Šrámka, což byl jeden z významných členů velitelského sboru 4. pěšího pluku Prokopa Velikého československých legií. Můžeme zmínit i celou řadu dalších legionářů, ale asi by nebylo úplně spravedlivé, kdybych teď tady všechny vyjmenovával. Přijďte se podívat do muzea, kupte si u nás knížku se soupisem československých legionářů a tam se ta jména vykrystalizují. Nesmíme zapomenout, byť to je osoba, která zahynula ještě za první světové války, na poručíka Gayera, po něm máme Gayerova kasárna. To Hradečáci znají asi nejvíc, ale o spoustě ostatních jmen z řad legionářských velitelů nalezneme po Hradci nebo po okolí pojmenované ulice, místa a památníky.
Do Muzea východních Čech v Hradci Králové nás pozval ředitel doc. Petr Grulich. Děkujeme moc za rozhovor. Ať se muzeu daří.
Děkuji, přeji všem krásný den. Na shledanou.
Související
-
Svatební pohár, ženský pás a husarská taška. Poklady Muzea východních Čech v Hradci Králové
Pojďte s námi poznávat poklady z muzejního sbírkového bohatství Královéhradeckého kraje. Za objevováním dalších vzácností jsme se vydali do Hradce Králové.
-
Secesní budova Muzea východních Čech v Hradci Králové znovu ožila. Má za sebou opravy za 100 milionů
Město Hradec Králové po dvouletých opravách otevřelo Muzeum východních Čech. Secesní budova od architekta Jana Kotěry je národní kulturní památkou.
-
Slavná Kotěrova budova muzea se po dvou letech otvírá. Z terasy nabídne netradiční výhled na Hradec
Český rozhlas Hradec Králové dnes přivítal ve svém studiu ředitele Muzea východních Čech v Hradci Králové, historika doc. Petra Grulicha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
