Výročí roku 2020: Josef Gočár, Karel Čapek, Božena Němcová, TGM, zrod ústavy i armády, konec StB
Rok 2020 před pár dny začal a my už dnes určitě víme, že pravděpodobně přinese brexit, také letní olympiádu v Tokiu nebo americké prezidentské volby. Víme, že je přestupný a že bude mít 251 pracovních dnů. A jaká historická výročí přinese, na to se zeptáme historika a ředitele Muzea východních Čech Hradci Králové doc. Petra Grulicha.
Bude letošní rok bohatý na nejrůznější výročí a historické události?
Ačkoliv to možná nevypadá, tak jich bude poměrně hodně.
Našel jsem, že už teď v lednu si budeme připomínat výročí narození Karla Čapka.
Ano, ostatně Karel Čapek je výrazně spjat s Hradcem Králové, studoval tady na gymnáziu. A konečně je to samozřejmě Východočech. Obecně připomínka výročí bratří Čapků je vždy významná záležitost.
Čtěte také
Narodil se 9. ledna roku 1890 v obci Malé Svatoňovice, tedy před 130 lety. Když řeknu Karel Čapek, tak mne hned napadne Dášenka.
Bílá nemoc a RUR, samozřejmě. Karel Čapek je zakladatel pojmu robot a dnes robotizace hýbe světem.
Pojďme dál. Měsíc únor nám přinese výročí 100 let československé ústavy.
29. února 1920 byla přijata Ústavní listina Republiky československé jak zní oficiální název. Je to ústava, ze které svou inspiraci čerpá současná naše česká ústava.
Letošní rok slaví Královehradecký kraj jako rok Boženy Němcové, Hradec Králové potom jako rok Josefa Gočára.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Je zajímavé, že přečkala jak období 2. republiky a druhou světovou válku, tak potom ovšem nepřečkala nástup komunistického režimu.
Byla nahrazena ústavou z roku 1948. Ale pak přichází další ústava, která má také výročí. V červenci 1960 byla přijata ústava, která změnila název republiky z Československé republiky na Československou socialistickou a zavedla vůdčí úlohu komunistické strany ve společnosti. A definitivně dokončila znárodnění, protože zrušila pojem soukromého vlastnictví. Tak to je spíš takové černé výročí.
Čtěte také
V únoru budeme vzpomínat také na Boženu Němcovou.
Oficiálně 4. února 1820, respektive 5. února 1820, ono se to tak různě člení nebo střídá, se ve Vídni narodila česká spisovatelka Božena Němcová. Víme všichni, že to je datum teoretické, protože existují dohady o jejím původu. Existují spekulace o tom, jestli nebyla starší. Zkrátka matrika, evidence obyvatel v té době, nebyla úplně přesná. Potom se na to nabalují různé takové historky, čí vlastně byla dcera a tak dále. Je to ale vše v rovině spekulací.
Hovořili jsme také s kastelánem ratibořického zámku Ivanem Češkou a ten nám nastiňoval, čí by možná mohla být Božena Němcová dcera.
Mluvilo se o tom, že by mohla být dcerou sestry Kateřiny Zaháňské Doroty Panklové. Původní verze hovoří o tom, že byla dcerou Kateřiny Zaháňské, paní kněžny babičky. Ale já si osobně myslím, že to není pravda. Já ji vidím v onom selském původu. Možná mohla být nebo byla nemanželským dítětem, možná tam byly nějaké techtle mechtle jejího tatínka Johana Pankla, ale to jsou zase jen dohady.
Čtěte také
V březnu to potom bude 170 let od narození prezidenta osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka. Další významné výročí.
Tohle datum víme přesně, 7. března 1850 se narodil pan prezident Masaryk. Mimochodem, také o něm se různě vyprávějí fámy, čí je to syn, ale to už bych viděl úplně v říši iluzí. Myslím si, že je to celkem jasné. Narodil se v Hodoníně v původní československé selské rodině.
My jste si nedávno příjezd Tomáše Garrigua Masaryka do Hradce Králové připomínali.
Ano, Tomáš Garrigue Masaryk poprvé jako prezident navštívil Hradec Králové v roce 1919. O rekonstrukci jeho příjezdu jsme se pokusili společně s Československou obcí legionářskou. Věřím, že proběhlo ke spokojenosti přihlížejících.
Ovšem v březnu se také narodil Josef Gočár.
To je pro Hradec Králové opět velké výročí. Letošní rok slaví Královehradecký kraj jako rok Boženy Němcové, Hradec Králové jako rok Josefa Gočára. K oběma výročím budou probíhat různé kulturní akce. V případě Gočára i u nás v muzeu, ale nejen tam. Josef Gočár je autorem celé řady významných staveb ve městě. On se společně s Františkem Ulrichem stal autorem salonu republiky. Zároveň je Josef Gočár autorem regulačního plánu, jehož součástí jsou oba městské okruhy, které fungují dodnes. Prostě bylo to naprosto nadčasové a úžasné dílo.
Čtěte také
Musíme zmínit například budovu gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, Obchodní dům v Jaroměři, kde dnes sídlí muzeum, a potom i v Pardubicích budova automatických mlýnů.
Ale také třeba hotel Grant tady v Hradci Králové, areál škol v Labské a vlastně celá přilehlá čtvrť Labská 1, respektive její starší část.
Josef Gočár byl žákem Jana Kotěry, který je autorem vaší nádherné budovy muzea v Hradci Králové.
Ano, on začínal jako kubista. Dům U Černé Matky Boží v Praze je toho krásným příkladem. A končil ve fázi funkcionalistické. V Hradci Králové jsou další budovy, které jsou jeho nebo spojeny s jeho rukopisem.
Jaká další výročí nás ještě letos čekají?
Z dalších výročí v únoru bych připomněl zase něco veselejšího, byla zrušena StB v roce 1990. Což znamená, že definitivně zvítězila Sametová revoluce v naší vlasti. To zároveň souvisí i s tím, že jak došlo k uvolnění poměrů, tak v roce 1990 zanikají národní výbory a můžeme ještě jedno výročí vzpomenout, v dubnu 1960 vznikl Východočeský kraj, který spojil tehdejší dva regiony Pardubický a Královehradecký do jednoho. Stalo se to jaksi z důvodu eskalace napětí mezi oběma dnes krajskými městy. Ostatně v roce 1960 byl také natočen film u nás V Mechově, podle kterého si Pardubáci dělají legraci z Hradečáků. Takže to je další kulaté výročí, ale spíš jen tak pro zajímavost. Z těch starších výročí stojí za zmínku vítězná husitská bitva na Vítkově v roce 1420 a naopak prohraná bitva v listopadu 1620 na Bílé hoře.
Zvu na výstavu východočeské gotiky s názvem Uprostřed koruny české. Bude to výstava bohatá a unikátní. Začíná 7. února 2020.
doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D., ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Ještě něco důležitého vás napadá?
V roce 1920 se vlastně Československá armáda, legionáři, legionářské jednotky a jednotky domácího vojska původní rakousko-uherské armády nový branným zákonem scelují do Československé armády. Tedy i Československá armáda, respektive Česká armáda, letos slaví 100 let.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu.
Opravdu je hodně těch výročí. Ještě na závěr řekněte, co vás v Muzeu východních Čech čeká v tomto roce?
Muzeum teď v únoru otevře novou velkou výstavu o východočeské gotice, která zaplní celou budovu. Současné výstavy se právě v těchto dnech začínají demontovat a za necelý měsíc otevíráme velkovýstavu, která tam bude až do poloviny roku. Tím se završí nestandardní režim Muzea východních Čech, které se otevírá postupně. A od pololetí letošního kalendářního roku už budeme v normálním režimu, tedy jedna hlavní výstava sezony a věnec doprovodných výstav. Věřím tomu, že budou návštěvníci spokojeni. Na východočeskou gotiku, výstava se jmenuje Uprostřed koruny české, srdečně všechny zvu. Bude to výstava veliká, bohatá a vskutku unikátní. Začíná 7. února 2020.
Ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové doc. Petr Grulich byl dnes naším hostem. Děkuji za rozhovor a připomínku všech dat a výročí.
I já děkuji. Na shledanou.
Související
-
Víte, že architekt Josef Gočár navrhoval také hračky?
Jednou takovou se může pochlubit muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou.
-
Stavba Gočárovy galerie by Hradci Králové prospěla, myslí si...
Město Hradec Králové získalo označení Salon republiky hlavně díky Josefu Gočárovi a jeho učiteli Janu Kotěrovi. Na zlatou éru královéhradecké architektury by teď mo...
-
Muž, díky kterému je Hradec Králové salonem republiky. Skromný, mírný, ale s tahem na branku
Na letošní rok připadá několik kulatých výročí života doktora Františka Ulricha, jednoho z nejvýznamnějších mužů v dějinách Hradci Králové. Narodil se 6. února roku 1859.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
