Poklady sbírek východočeských muzeí aneb Co ukrývají chrámy múz v Královéhradeckém kraji
Svatební pohár, ženský pás a husarská taška. Poklady Muzea východních Čech v Hradci Králové
Pojďte s námi poznávat největší poklady z muzejního sbírkového bohatství Královéhradeckého kraje. Za objevováním dalších vzácností jsme se vydali do Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Na Eliščině nábřeží, ve slavné budově navržené architektem Janem Kotěrou, ve které Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí, jsme se nejdřív sešli s archeologem Radkem Bláhou. Z muzejního sbírkového bohatství vybral dvě nádoby z období gotiky: svatební pohár a pohár s oušky a „pupínky“.
Čtěte také
Ženský pás, zvaný Eliščin, jsme obdivovali s historičkou Markétou Pražákovou, příběh husarské tašky z prusko – rakouské války 1866 vyprávěl historik Josef Šrámek.
Městské muzeum v Hradci Králové bylo založené v roce 1880. Poprvé byly sbírky otevřeny veřejnosti 1. února 1885 v kapli sv. Václava v domě čp. 33 na Žižkově náměstí.
V roce 1896 byla instituce rozdělena na dva samostatné ústavy: Městské historické muzeum a Průmyslové muzeum. Hned od začátku bojovaly s nedostatkem místa.
Archeologických nálezů přibývalo, proto od roku 1899 díky městu využívalo historické muzeum přízemí domu č. 230 v Zieglerově ulici, v roce 1908 se musely sbírky (kromě pravěkých) přestěhovat do obecního domu č. 127 na Malém náměstí.
S ohledem na omezený prostor a nárůst předmětů spolu s požadavkem na jejich uložení se rozhodlo město postavit pro muzeum novou budovu.
Čtěte také
Stavěla se v letech 1909 – 1912 podle návrhu architekta Jana Kotěry. Cenná secesní budova na Eliščině nábřeží je od roku 1995 národní kulturní památkou.
V současné době má muzeum v archeologických, přírodovědeckých a historických sbírkách přibližně tři miliony sbírkových předmětů, včetně předmětů zařazených do doprovodné dokumentace.
Od roku 1993 je součástí muzea i Památník bitvy 1866 na Chlumu.
Nádoba „s vyrážkou“ a svatební pohár pro ženicha a nevěstu
Vybírat z archeologických nálezů ty nejvzácnější, to je podle archeologa Radka Bláhy hodně těžké, královéhradecká sbírka je totiž jednou z nejrozsáhlejších v českých zemích.
Z dokladů stolování ze 13. a 14. století vybírá nádoby určené k nalévání a rozlévání tekutin, i k pití.
Upozorňuje na nádobu, která má po stranách několik lidských tváří. Jsou to reliéfně pojednané tváře muže a ženy. Svatební pohár sloužil při svatebním obřadu a pili z něj ženich a nevěsta.
„Byli to obyvatelé našeho města a z poháru pravděpodobně popíjeli víno. Nelze vyloučit, že mohlo být i z místní produkce. Svatební pohár byl nalezen na počátku 20. století při přestavbě jednoho z domů na dnešním Velkém náměstí,“ přibližuje archeolog jeden z muzejních pokladů a přidává k němu další.
Je to v podstatě válec, ze kterého svisle vystupuje věnec šestnácti oušek. Povrch nádoby pokrývají pupínky. Je to tzv. loštická keramika, která se od 14. do 16. století vyráběla v Lošticích u Mohelnice.
Tyto nádoby byly velice oblíbené nejen doma, ale i v celé střední a dokonce i západní Evropě.
Ženský pás zvaný Eliščin aneb „na tom světě žádná jiná“
Historička Markéta Pražáková představuje pás, jehož vlastnictví bylo připisované Elišce Rejčce, vdově po Václavu II. a Rudolfu Habsburském, nebo Elišce Pomořanské, čtvrté ženě Karla IV.
V tomto závěru ho podporovala i legenda o lásce Karla ke své čtvrté choti, kterou měl dokládat milostný verš vyrytý na pásu.
Rozbor z roku 1908 ale spíš dokládá, že je to doklad pasířské práce až z druhé poloviny 15. století.
Pás tvoří lněná porta se středovým červeným pruhem, v současné době vybledlým, a postranními bleděmodrými pruhy. Zdobí ho 24 rozet tvořených vždy třemi trojicemi žaludů a stáčenými akantovými listy.
V 19 rozetách jsou vsazené české granáty, čtyři ztracené byly při restaurování nahrazeny kopiemi.
Čtěte také
Nejkrásnější částí jsou dvě pasířky opracovaná nákončí s prolamovaným gotickým kroužkováním, broušenými a leštěnými drahokamy a modrým a zelených emailem. Obdélníkový závěs doplňuje stříbrný nápis „na tom swietie zadna gyna“ (na tom světě žádná jiná).
„Předpokládáme, že se tento pás standardně nenosil, protože je opravdu dost těžký. Využíval se spíš při slavnostních příležitostech a není úplně jasné, jak se správně vázal,“ dodává Markéta Pražáková, která předmět ze sbírkových pokladů vybrala.
Pás totiž patří ke stěžejním historickým uměleckým dílům východních Čech.
Příběh husarské tašky, která prošla vřavou prusko – rakouské války
V roce 1994 se do kolekce militarií Muzea Východních Čech v Hradci Králové podařilo získat dobře dochovanou husarskou tašku.
Byla to součást výstroje rakouských husarů a už z toho pramení její honosnost: uherská jednotka byla typická velmi zdobnými uniformami.
Příběh cenného přírůstku, který má navzdory válečné vřavě roku 1866 šťastný konec, vyprávěl Josef Šrámek, historik Muzea východních Čech v Hradci Králové.
„Víme, komu taška ve válce roku 1866 sloužila a už to samo o sobě je velmi významné. Nosil ji dědeček Richarda Walderdorffa z matčiny strany, důstojník rakouského husarského pluku č. 9 Johann Alfred, hrabě Harbuval Chamaré, narozený 22. června 1837 v Nových Zámcích. Do střetu s nepřítelem se v roce 1866 dostal až 29. června při bitvě u Jičína, kde se dostal do přestřelky s útočícími Prusy. Pak se zúčastnil osudné bitvy u Hradce Králové 3. července a po ústupu na Moravu a do Rakouska ještě 20. července i srážky s pruským jezdectvem u Steckerau. Přežil a tento svět opustil v prosinci roku 1913,“ rekapituluje historik.
Čtěte také
Celá husarská kožená taška lichoběžníkového tvaru s vykrojením na spodní části je dlouhá 73 cm, z toho řemení je dlouhé 45 cm. Sama taška má pak 27 cm na výšku, 19 cm na šířku při horním a 25 cm při dolním konci.
Tři kožené řemeny jsou zdobené zlatou stuhou a opatřené třemi mosaznými sponami. Součástí bohatě zdobené přední části je i vyšitý císařský monogram FJI (František Josef I.), nad ním se nachází ozdobná zlatá císařská koruna. Celý motiv bohatě lemuje zlatý dracoun, zlatou šňůrou je obroubený i okraj tašky.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu.
Uvnitř bývaly nejspíš hlavně mapy a další listiny, jinak se tam mnoho nevešlo. Podle Josefa Šrámka to byl tedy nejenom funkční, ale také designový doplněk uniformy.
Související
-
Muzeum ve Dvoře Králové zrestaurovalo dámskou pelerínu z 19. století. Je na ní 21 metrů krajek
Restaurátoři dokončili náročnou obnovu dámské peleríny z 19. století. Po půlroční práci se sváteční oděv vrátil zpět do depozitáře královédvorského muzea.
-
Regionální muzeum v Jičíně plánuje úpravu a modernizaci stálé expozice. Jak se změní?
Jičínské regionální muzeum plánuje úpravu a modernizaci stále expozice. Ta je totiž už téměř 30 let stará. Nová expozice by měla zachovat prvky interaktivního muzea hry.
-
Secesní budova Muzea východních Čech v Hradci Králové znovu ožila. Má za sebou opravy za 100 milionů
Město Hradec Králové po dvouletých opravách otevřelo Muzeum východních Čech. Secesní budova od architekta Jana Kotěry je národní kulturní památkou.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
