„Záchranář“ varhan. To je sbormistr, pedagog a varhaník ze Dvora Králové nad Labem Vít Havlíček

1. září 2022

V areálu barokního hospitálu Kuks na člověka dýchne zvláštní klid. Návštěvníci a turisté tam jezdí za neopakovatelnou, až meditativní atmosféru a není divu, že po celé léto se na Kuks sjíždění také divadelníci a hudebníci, koná se tam několik festivalů. Jeden z nich založil a každoročně pořádá také Vít Havlíček, za nímž se na rozhlasovou Návštěvu vydala redaktorka Romana Joudalová.

Varhaník, hudební teoretik, sbormistr a pedagog ze Dvora Králové nad Labem Vít Havlíček je na Kuksu jako doma. Pořádá tam mezinárodní festival klasické hudby, bádá v tamním unikátním hudebním archivu, postaral se o varhany v tamním kostele Nejsvětější Trojice, hraje na ně, koncertuje tam s Královédvorským chrámovým sborem a má to tam moc rád.

Světová premiéra skladby na objednávku každý rok

Láska k hudbě, varhanám i regionu, kde se narodil a kde žije, Víta Havlíčka přivedla k myšlence založit a pořádat mezinárodní festival klasické hudby Hudební léto Kuks, letos se konal už jeho 13. ročník.

Čtěte také

Za ta léta na Kuksu koncertovali umělci zvučných jmen z České republiky i ze zahraničí.

Ze „šporkovské“ barokní éry se v Kuksu dochovaly takzvané „šporkovské árie“ z první třetiny 18. století. Aby festival připomněl tuto éru, zadává Vít Havlíček každoročně soudobým autorům jako téma pro novou kompozici jednu nebo více z těchto árií.

Od roku 2013 tak každoročně zní na festivalu jedno zcela nové dílo inspirované kukskou historií. Mezi jejich autory najdeme české i zahraniční soudobé skladatele.

Na letním festivalu Hudební léto Kuks znějí také skladby z kukského archivu

Čtěte také

Jde o jedinečnou sbírku z poloviny osmnáctého století, která čítá přes devět set položek. Samotné noty jsou nyní uchovávané v Českém muzeu hudby v Praze a jde převážně o hudbu z období klasicismu. Vít Havlíček v archivu bádá a materiály pro provedení připravuje už více než deset let.

Poprvé zazněla novodobá premiéra v roce 2011, kdy Vít Havlíček doprovodil na varhany sopranistku Markétu Mátlovou a o rok později natočili CD výhradně ze skladeb z tohoto archivu. Na festivalu už kompozice z tohoto archivu zpívala například sopranistka Martina Janková, polská sopranistka Natalia Rubiś, německý basista Wolf Matthias Friedrich nebo rakouský tenorista Virgil Hartinger.

Královédvorský chrámový sbor zpívá i na zajímavých místech v zahraničí

Čtěte také

Královédvorský chrámový sbor Vít Havlíček založil před šestnácti lety. Jak sám říká, je to především skvělá parta lidí zapálených pro věc a s obdivuhodnou schopností maximálně si užít všechny sdílené chvíle, zkoušky, koncerty i cesty za zpíváním. Letos v srpnu vystoupili v Rakousku.

Ve Vídni sbor doprovázel bohoslužbu v Erlöserkirche, kde se konají mše v češtině pro tamní českou komunitu. V poutním kostele Hafnerberg šlo o koncert a v bazilice Klein Mariazell královédvorští doprovodili slavnostní mši svatou 15. srpna, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie.

„Jsem především učitelem,“ říká Vít Havlíček

Učí děti hře na klavír a varhany v ZUŠ v Trutnově, hudební teorii a muzikologii vyučuje na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze. Tam také od roku 2018 vede Oddělení hudebně teoretických disciplín. Studenty se snaží vést k poznávání širších souvislostí a hlavně vše propojovat s hudební praxí.

„Záchranář“ varhan v regionu

Vít Havlíček se kromě hry a výuky hry na varhany věnuje také ochraně a záchraně těchto historických nástrojů. A nejsou to jen varhany v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu, na jejich opravě se podílel, ale také například varhany v kostele v Hajnici nebo Kocbeřích.

Jiné nástroje na opravu nebo záchranu teprve čekají. Třeba největší mechanické varhany v regionu v Horní Brusnici z roku 1846 nebo krásný nástroj ve Velkém Vřešťově z roku 1869. Samostatnou kapitolou jsou pak varhany Rieger v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové, které jsou stále ve znepokojivém stavu.

Královédvorsko má 24 varhan

Ve své knize Varhany na Královédvorsku Vít Havlíček podrobně popsal 24 nástrojů od nejstaršího z roku 1668 až po varhany dokončené v polovině 20. století. Reprezentativní celobarevná kniha mapuje na 219 stranách varhany Královédvorska, včetně světového unikátu - barokní zvonkohry objednané pro Kuks v roce 1732 hrabětem F. A. Šporkem.

Čtěte také

MgA. Vít Havlíček, Ph.D. (*1984) - varhaník, hudební teoretik, sbormistr a pedagog. V roce 2006 absolvoval v oboru varhany Konzervatoř Pardubice, poté pokračoval ve studiu na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru hudební teorie, kde roku 2015 úspěšně zakončil doktorské studium.

V letech 2008 - 2010 vyučoval hudební teorii na Konzervatoři Pardubice, v současné době působí jako pedagog a vedoucí Oddělení hudebně teoretických disciplín na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2010 stál u zrodu mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks, jehož je ředitelem a dramaturgem.

V letech 2006 - 2012 působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem, kde také založil a dosud vede Královédvorský chrámový sbor a orchestr. V roce 2011 mu byla za zásluhy v oblasti hudby udělena městskou radou cena „Osobnost města Dvora Králové“.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.