Ladislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u Náchoda: Nejhorší je, když se na ně nehraje

30. říjen 2021

V nevelké obci Studnice u Náchoda postavili před sto lety předkové velký Husův sbor. Tehdy tam husitská náboženská obec čítala stovky lidí a žila aktivním duchovním i kulturním životem. V posledních letech tomu ale bylo přesně naopak. Letos v zimě si tamní farnost Církve československé husitské vzala na starost farářka Žaneta Černochová a snaží se do Husova sboru ve Studnici vrátit život.

Značnou měrou k tomu přispívá také Dr. Ladislav Skořepa z České Skalice, který doprovází obnovené bohoslužby nádherným zvukem varhan. Nástroj, jehož původ a historie jsou velkou neznámou, ochotně představil redaktorce Romaně Joudalové.

Čtěte také

Díky mladé farářce Žanetě Černochové ožívá znovu po dlouhých letech Husův sbor ve Studnici u Náchoda

Varhany nejsou nijak veliké, ale zvukově bohaté a rejstříkově dokonce lépe vybaveny, než varhany v Husově sboru v nedaleké České Skalici, na které Dr. Ladislav Skořepa pravidelně hrává už více než patnáct let.

Podle něj je pro varhany nejhorší, když se na ně nehraje. Na tento nástroj se pravidelně nehrálo mnoho let. Dřevo bylo napadeno škůdci, a tak bylo potřeba varhany opravit. Jejich charakteristický zvuk ale zůstal zachován.

O nástroji, který stojí na kůru v Husově sboru ve Studnici, se toho dnes mnoho neví. Jedinou stopou je plechový štítek s vročením z roku 1930 a údajem, že nástroj darovala paní Anna Čejchanová z nedaleké obce Lhotky.

Husův sbor Studnice - varhaník Ladislav Skořepa, farářka Žaneta Černochová a Miloslava SmetanováHusův sbor StudniceLadislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u NáchodaLadislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u NáchodaLadislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u NáchodaLadislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u NáchodaLadislav Skořepa vrací do života varhany ve Studnici u Náchoda
8 fotografií

Bohoslužby, které se v Husově sboru ve Studnici už zase konají pravidelně každou 2. a 4. neděli v měsíci od 17. 00 hodin, tedy doprovází zvuk opravených varhan. Krásný prostor s výbornou akustikou vždy hostil také koncerty vážné hudby, adventní koncerty, vystoupení žáků studnické ZŠ a k této tradici se pomalu vrací.

Čtěte také

Vzkříšené varhany. Hudební nástroj, výtvarné dílo, technický unikát. Osloví vás svým zvukem i duchem

Základní kámen stavby, která byla zadána staviteli Robertu Dvořáčkovi z Červeného Kostelce, byl položen roku 1923. Husův sbor ve Studnici se tedy připravuje se na brzké oslavy svého stoletého výročí a pod vedením farářky Žanety Černochové se pomalu vrací do života.

Kromě opravených varhan dostává interiér i exteriér postupně nový vzhled, uklízí se, pracuje se na drobných opravách, nutná byla obnova výmalby kněžiště, v příštím roce bude nutné provést novou vodovodní a kanalizační přípojku. Vnitřnímu prostoru i okolí stavby se vrací důstojnost a přívětivost.

A když varhaník Ladislav Skořepa rozezní píšťaly varhan, doufá, že melodie, která se nese do širokého okolí, připomene lidem, že se mohou vrátit k aktivnímu duchovnímu životu, který byl na tomto místě dlouho přerušen.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.