Z pohledu historiků není omezení výuky a uzavření škol úplně mimořádná záležitost našich dějin
Žáci prvních a druhých tříd se ve středu 18. listopadu vracejí po více než měsíci do školních lavic. Omezení výuky zasáhlo do chodu mnoha rodin, z pohledu historie ale nejde o ojedinělou záležitost. Například během 20. století měli studenti a žáci výpadky ve výuce hned z několika důvodů.
Čtěte také
S historikem Ivo Rejchrtem sedíme na zahradě královédvorského gymnázia. A povídáme si i tom, že nepřítomnost dětí ve školách na vyučování není z historického hlediska zase až tak nic mimořádného.
„Já se dlouhodobě věnuji první světové válce a nečekal jsem, že to bude tak aktuální, ale je to tak. Můžeme to srovnávat, ale je pravdou že období první světové války bylo mnohonásobně horší v řadě dalších ohledů, než je jen docházka do školy."
„Navíc je nutné říci, že tehdy se škola vůbec nekonala, nebylo žádné náhradní vyučování. Nebyla platforma, jak ho nahradit. Ale když za první světové války nebylo uhlí, protože hospodářství už klopýtalo, tak se například ve Dvoře Králové nad Labem na dvou školách zastavila výuka v zimě 1917 až 1918 na dlouhé čtyři měsíce."
Čtyři měsíce děti nechodily do školy
„Nebyl způsob, jak jim dávat hodiny a úkoly. A tam už výpadek vzdělání byl naprosto zásadní. Navíc například na zdejším gymnáziu chodili maturanti do armády, takže místo toho, aby šli k maturitě, tak odjížděli na frontu. A chyběla jim tak významná část středoškolského vzdělání."
Čtěte také
A jak to vypadalo s výukou v jiných historických obdobích?
„Za druhé světové války bylo totální nasazení, kdy nejstarší studenti byli povoláni na práce ve prospěch Německa. Koneckonců královédvorské gymnázium za druhé světové války trpělo, byla tady německá škola. A nakonec jsme byli sloučeni na chvíli s Jaroměří."
„Mimochodem v první světové válce to bylo také. Sice se v zimě moc neučilo kvůli nedostatku uhlí, ale v létě se pro změnu zkrátil školní rok, aby děti pomohly zachraňovat na polích úrodu, když jejich otcové byli na frontě."
Čtěte také
V minulosti už lidstvo zažilo nejrůznější epidemie. Teď se hodně připomíná Španělská chřipka. Tohle období také u nás v Čechách také zasáhlo ekonomiku a školství?
„Zasáhlo a to velmi výrazně. Například naše dvorské gymnázium od 5. října do 4. listopadu 1918 neučilo. A bylo to ze stejných důvodů jako dnes. Aby se lidé nesetkávali," dodává Ivo Rejchrt.
Školy po celé republice zažily takových výpadků ve výuce po druhé světové válce více. Ale tam už se jednalo většinou o krátkodobé záležitosti.
Související
-
V Barunčině škole v České Skalici vás vezmou do časů, kdy do školy chodila Božena Němcová
Každé prázdninové pondělí můžete v 10 hodin dopoledne navštívit Barunčinu školu v České Skalici. Díky folklornímu souboru Barunka se vrátíte do dávných časů.
-
Škola připravuje naše děti na budoucnost. Klíčová bude jejich schopnost zvládat a přijímat změny
Na co má škola klást důraz a co rozvíjet, aby naši potomci žili plnohodnotně? Jaké jsou přednosti alternativního a klasického vzdělávání? Co způsobuje dětem stres ve škole?
-
Při distanční výuce přestanete výuku vnímat jako manželství po 20 letech, usmívá se Jana Jirásková
Už měsíc se žáci a studenti na školách všech stupňů učí distančně, tedy z domova za pomoci internetu. Jednotlivé školy získaly praxi s takovou výukou už na jaře.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.