Vladimír Burjánek: Prezidenti

29. leden 2023

Nedělní káva

Dnes už víme jméno našeho nového prezidenta. V mém životě je to už devátá hlava státu. Když zemřel ten první, Klement Gottwald, který se rád oblékal do vojenské uniformy, ačkoliv byl truhlář, stáli jsme jako malí hasiči v uniformách čestnou stráž u tryzny na dvoře textilní fabriky. Následovala dvojice Antonínů, nikoliv svatých.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Lidé

Prezident Zápotocký se proslavil tvrzením, že žádná měnová reforma nebude a ona vzápětí byla. Jeho nástupci Novotnému se říkalo „zlatoústý“. Za jeho éry pozvali náš studentský divadelní soubor na Pražský hrad, kde jsme hráli l. ledna pozvaným pionýrům. Po silevestrovské noci to bylo pro mnohé dost utrpení a odmítli i honorář - kakao a dva zákusky.

Antonína Novotného neměli rádi Slováci a on zase je. Ludvík Svoboda, voják každým coulem byl po ruské okupaci vlastně takovým krizovým prezidentem. Na konci prezidentoval, aniž by už o tom věděl. Jednou navštívil i naše město a dal si v restaurací čtvrté cenové skupiny k obědu plíčky.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Dorozumívání

Když hrají písničku o Husákových dětech, mnozí vzpomenou na nepěkné období normalizace i novoroční projevy v české a slovenské smíšené řeči. Václav Havel byl jak československým tak i českým prezidentem. Svobodné uvolnění přineslo i rozdělení republiky na dva státy, na kterém měl výrazný podpis tehdejší premiér a poté další prezident Václav Klaus. Jméno svého nástupce slyší i Miloš Zeman.

Při každé prezidentské volbě si vzpomenu, jak moje prababička, když viděla nádražím projíždějícího císaře pána, vykřikla. Bóže, vždyť je to člověk jako my.

autoři: Vladimír Burjánek , baj