Vladimír Burjánek: Práce

15. červen 2024

V době, kdy právo na práci bylo zákonem a neustále se to zdůrazňovalo, bylo téměř nemyslitelné, aby ho občané povinně nevyužívali. Byli ovšem i lidé, kteří nepracovali. Říkalo se jim příživníci a trestali se i vězením.

Čtěte také

Tradovala se tehdy příhoda, jak příslušníci VB zastavili členy rokové kapely, kteří se vraceli v noci z koncertu a začali je kontrolovat. Hned u prvního se příslušník při prohlídce občanského průkazu zarazil, protože v rubrice povolání bylo prázdno. Co děláte? Zeptal se přísně. Nic, já už mám všechno hotový, odpověděl roker.

Strážci zákona odpověď vyrazila dech. Když ale u dalšího nebylo v občance také nic, už se raději nezeptal, co dělá. Jen procedil skrz zuby, že chlapi, co by mohli skály lámat, se flákají.

Porevoluční kvas přinesl značné změny i v tomto ohledu. Pokud někdo nechce, nepracuje a může se živit téměř čímkoliv.

Čtěte také

Skoro v každém větším městě je skupina bezdomovců, na které pasuje text známé písně ...ručičky nebojte se, vy dělat nebudete... Ale makat nechtějí pouze bezdomovci.

Ve velkých místech se o bezdomovce dokonce starají i v zimě a v době mrazů jim poskytují přístřeší a dokonce i stravu. Úřady práce evidují nezaměstnané a pomáhají jim práci sehnat, případně doporučí a hradí rekvalifikaci.

Moje známá na jednom úřadu práce dělá. Kdo nechce nemusí dělat. Jako ten, který k nim přišel už poněkolikáté. Nikdy si nevybral, ačkoliv mu nabízeli všechno možné. Víte co, navrhnul jim, až tu budete mít volné místo ředitele nadnárodní společnosti, tak mi dejte vědět.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Na lovu

    Člověk není nikdy dost chytrý, říkala moje babička Marie. Proto využívám možnosti vzdělávat se občas v nějakém televizním pořadu. Není jich zrovna nejvíc.

  • Vladimír Burjánek: Malíř teček

    Když jsem na počátku devadesátých let přišel do redakce Hradeckých novin, začal jsem na sobotní příloze. Mezi trojicí tehdejšího magazínu byl i výtvarník Vláďa Gottvald.

  • Vladimír Burjánek: Strašidla

    Jestli budeš ještě zlobit, nebo něco provedeš, zavoláme Žídka. To bylo důrazné varování, které platilo na všechny malé děti ve vesnici v době našeho dětství.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.