Vladimír Burjánek: Náš den

4. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy E-mail v mobilním telefonu
0:00
/
0:00

Znáte to, napíšete kamarádovi na závěr e-mailu obvyklý dotaz. Jak se máte? Většina to přejde, ale mě pobavila rychlá odpověď, kterou mi známá na moji otázku bleskově poslala. Proto se s vámi podělím o širší platnost v obdržených řádcích. 

„Tak dnešek byl opravdu záživný. Ránou sebou dědouš mlátil v posteli, protože na devátou byl objednaný k doktorce na prohlídku, aby mohl v sedmdesáti ještě za volant. Příprava ovšem probíhala už včera, a to během celého odpoledne, aby se nic neznedbalo. Někdo by si mohl myslet, že jde na operaci do nemocnice, anebo se chystá na cestu do vesmíru. Dělala jsem mrtvého brouka, abych se nedostala do konfliktu zájmů.

Čtěte také

Po snídani konečně zaklaply dveře. V čase bez dohledu jsem vyčistila okna v pokoji. Po jeho návratu jsme se vydali na lesní hřbitov Všude lidí jako na Riviéře, hlavně matky s hlučnými potomky Za klidem jsme vyrazili úhybným manévrem směrem k rybníku, ke Kříži.Tam jsem chtěla pojíst kousek žvance, ale bylo zase obsazeno matkami a ječícími dětičkami. Proto jsme usedli, já radši ne, na čerstvě pokácený asi stoletý kmen. Dědouš dostal za úkol oloupat banán, což se nemělo stát, zasvinil si černé triko. Doma jsem ještě zjistila, že má na rukávě smůlu.Vyčistil to nějakým sajrajtem na kontakty z auta. Pak už byl čas krmení, tedy večeře u televize, aby lépe chutnalo při stále stejných kecech. Co si víc přát po skoro padesáti letech? Tak se mějte a neberte ten můj den moc vážně, vím, že nebyl poslední."

Spustit audio

Související