Vladimír Burjánek: Máj

Májové probuzení z jara k létu, ten zvláštní čas, kdy všude panující šedý závoj začne z ničeho nic překrývat zeleň a příroda se nám mění přímo před očima téměř každou hodinou, je pro mnohé toužebně očekávaným vysvobozením ze zimního spánku.

V poslední době jsme svědky spíš rychlého přerodu ze zimy přímo do léta, ale vidět čerstvou zeleň nejen pod nohama, ale i nad hlavou, když lístky krasavic břízek se z ničeho nic ověnčí novým šatem a následují je další stromy v rychlém časovém sledu, to potěší oko i duši. Ani netušíme, jaký dar nám zanechal jeden z našich výborných básníků, když spojil první májový den s lásky časem a zelenými májemi. V kalendáři však není označen svátečně právě tento premiérový den, který přivádí lásku pod rozkvetlé stromy k pověrečnému důkazu věčné člověčí zeleně. Svět dává kalendářně přednost práci, bez které nejsou prý koláče. To mnozí vědí, ale také vidí, že to nemusí platit vždycky. Zejména když ti, kteří by se měli starat, aby ošatky s koláči byli bohatší, káží vodu a pijí víno - a ještě hlasitě mlaskají.