Vladimír Burjánek: Drbny

Chraň vás pánbůh něco před ní říkat. A doplnila jméno příslušné paní. Bylo totiž ve vesnici pár vyhlášených zpravodajek, které obsluhovaly vesnický informační tok naprosto spolehlivě a téměř bleskově. Kdo pije, kdo zahejbá a kdo šidí, Která bude rodit a kdo stůně. Okamžitě po přijetí hlášení to poslaly dál, někdy i s vlastním doplňkem či zaručenou dedukcí. A vesnický telegraf se rozběhl naplno, přeskakoval ploty a zíďky. Moje babička nechtěla a jako živnostnice se ani nemohla zapojit do tohoto kolotoče. U ní v krámě nakupovaly ovšem maso a uzeniny všechny nejinformovanější členky místní zpravodajské sítě a nemlčely i tady Kolikrát přišla chudák z krámu do kuchyně s povzdechem: Snad mi z toho praskne hlava. Myslel jsem si, že doba a vývoj pohltí kategorii vesnických drben, ale chyba lávky. I dnes pracuje v naší vesnici spolehlivá buňka klepen, které říkáme Kavčí hory. Jsou totiž shodou náhod soustředěny v jedné ulici a pravda, mají svá tykadla i jinde. Vědí první, kdo se rozvádí, kdo špatně podniká, kdo krachuje, kdo prodal či co koupil. I v nových podmínkách je prosperita členek naší vesnické tiskové kanceláře úspěšná.