Vladimír Burjánek: Dětské úvahy

9. srpen 2020

Nedělní káva

Pečlivě jsme si roky zaznamenávali řeči našich dětí i vnuků, což možná děláte také. Při rodinných sezeních jsou pak slova, pronesená dnes už dospělými osobami zdrojem pobavení a zasmání.

Někdy jsou vyjádření dětí až neuvěřitelná. Pár mi jich napsal kamarád. Například. Strašně jsem se lekl, když maminka onemocněla, myslel jsem si, že nám bude vařit tatínek. Na maminky se nemá křičet, protože jsou prospěšné. Nechápu, proč se mamka hněvá, že jsem rozbil vázu. Stejně byla stará a dokonce čínská. Kdyby byla aspoň naše.

Další úvahy jsou třeba o babičkách. Babička je tlustá, protože je plná lásky. Babička se prý odstěhovala na druhý svět. Takže už i já budu mít někoho v cizině. Když babičku bolejí zuby, dá si je do skleničky.

"Dobrý učitel má provést děti zahradou. Ať si přivoní ke každému květu," říká pedagog Jan Hábl|foto:Fotobanka Pixabay

Pokročilejší jsou pak téměř filozofické úvahy. Švýcarské krávy se využívají především na výrobu čokolády. Každá ryba vyrábí jikry, ruské ryby i kaviár. Obyvatelé Sardinie se nazývají sardinky.

Aby to bylo dobré, sestřičky v nemocnici musejí být sterilní. Lékaři říkají, že nejhorší jsou smrtelné choroby. Čím je člověk starší, tím jsou jeho zuby dražší. Zajímavá je kategorie osobních poznání. Nevím, kolik mi je roků, protože se to stále mění. V maminčině bříšku je miminko, jen nevím, jak ho spolkla. Nejsem pokřtěný, ale očkovaný jsem.

Výživné je plat dětí, když se otec odstěhuje. Pokud jste si výroky potomků nezaznamenávali, začněte, nebudete litovat.

autoři: Vladimír Burjánek , baj

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Vladimír Burjánek: Rajóny

Na našem srubu z třicátých let, který upraven stojí v jednom z Podtroseckých údolí, jsme měli neskutečné zážitky.

Přehrát
Vladimír Burjánek: Hříchy mládí

Řadu let bydlel pod naší zahrádkou v domku blízko vody zvláštní soused. Vášnivý čtenář, věčně usazený s knížkou mezi vchodovými dveřmi, opřený o futra.

Přehrát
Vladimír Burjánek: Být in

Kdysi se tomu říkalo jít s dobou. V módě, výrazových prostředcích, účesu, chalupě, novém autu, prostě ve všem. Dnes být in, znamená daleko širší spektrum.

Přehrát