Víte, že pro naše prababičky Velikonocemi jarní svátky nekončily? A co všechno měly na práci?
Velikonoce platí za hlavní svátky jara. Naše prababičky ale uznávaly i další, které většina z nás už nezná. Navíc bylo pro naše předky jarní období nejen plné práce na polích, ale také v domácnosti a na loukách.
Do historie nás nechá nahlédnout členka Cechu panen rukodělných, která nejen že dávné doby ctí, ale navíc je i sama tak trochu žije.
Čtěte také
Dorazili jsme na chalupu ve Velkých Svatoňovicích k Jiřině Hejnové z Cechu panen rukodělných. Ty nyní žijí trošku jiným životem, protože v době pandemie se členky spolku nescházejí.
A tak Jiřina Hejnová dělá teď řemesla sama.
„To není na vesnici vůbec žádný problém. V baráčku na té mé samotě. A teď je takové velmi krásné období, po Velikonocích, kdy začíná všechno kvést, příroda nám dává spoustu darů."
„Dívala jsem se do zajímavé literatury. Úterý a středa po Velikonocích byly pro řemeslnice svátky. Úterý velikonoční už roku 1624 byla v Praze slavnost Slamník nebo-li Štrozok."
Co to bylo za slavnost?
„Příslušnice cechu krejčovského šly do okolních zahrad Prahy, jako takové poděkování přírodě za to, co jim všechno dává. A středa, to byl svátek cechu ševcovského, jmenovalo se to Fidlátka. Tak si myslím, že je hezké se inspirovat a dělat to, co už dělaly naše babičky."
Cech panen rukodělných oslavuje i po Velikonocích
Čtěte také
„Včera jsem dodělala pampeliškový med. Určitě ochutnáme hlohovku, protože hloh právě kvete. A také ořechovku. Mám tady arónii, černý jeřáb, jako marmeládu. Příroda a sluneční paprsky nás vybízí, abychom vyhodili ven ubrusy a vybělili je a vyžehlili. Včera jsem se dokonce dala do úpravy křestních kabátků, které jsou staré víc než 100 let a jsou háčkované."
A Jiřina Hejnová hned ještě doplňuje.
„Myslím si, že si pouze namlouváme, že na věci, které vám ukazuji, nemáme čas a trpělivost. Jde o to, to hlavně zkusit."
Cech panen rukodělných
Jsme "holky" šikovné, vrchovatě středního věku, ale mladé duchem. Doufáme, že našemu "starosvětskému" jménu neděláme ostudu. Můžete nás vidět na řemeslných jarmarcích, výstavách a všude tam, kam nás pozvete!
Co se týká staročeských činností, tak se Jiřina Hejnová kromě oněch běžných věcí v nejbližší době zaměří také na pečení. Bude totiž péct staročeské proboštovo cukroví.
Související
-
O roubené tajemství kostela na Loučné Hoře pečuje Okrašlovací spolek Smidarska. A pomáhá i jinde
Okrašlovací spolek Smidarska završil další rok své práce adventními koncerty v kostele sv. Jiří v Loučné Hoře u Nového Bydžova. Raritní sakrální stavba je kouzelným místem.
-
Nové zážitky a zkušenosti můžete získat i v seniorském věku. Se spolkem Hurá na výlet!
Tomáš Martinek ze spolku Hurá na výlet! byl hostem naší radioporadny na téma: volnočasové aktivity pro seniory 65let+ a osoby ZTP – výlety a kulturní akce.
-
Spolek podkrkonošských výtvarníků spojuje láska k umění. Tvorba je pro ně koníčkem
První podzimní výstavou v zámecké galerii Regionálního muzea v Jičíně je "Průřez tvorbou" členů Spolku podkrkonořských výtvarníků, zahrnující tvorbu více než 30 autorů.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.