„Hudba, toť život náš.“ Přes 150 let živé tradice provází současné hudební spolky v Hořicích
V hořickém zámku nad náměstím Jiřího z Poděbrad jsou k vidění nejstarší památky hořických hudebních spolků: vzácný Mánesův prapor, staré fotografie, kroniky, tisky i hudební nástroje.
Zámeckou výstavu nám představila hořická muzejnice Oldřiška Tomíčková.
Čtěte také
Město Hořice žije už víc než 150 let bohatým spolkovým životem. V roce 1862, jen rok po pražském Hlaholu, byl založen mužský zpěvácký spolek Ratibor, který dostal od hořických paní a dívek prapor vymalovaný Josefem Mánesem.
O osm let později založily svůj spolek i hořické ženy a nazvaly jej Vesna. Kromě společného zpěvu se věnovaly i vzdělávání, v roce 1908 založily dívčí průmyslovou školu.
V roce 1881 vznikl hudební spolek Dalibor, který se kromě muzicírování věnoval i osvětové práci. Jemu vděčí Hořice za založení Smetanových sadů a postavení prvních pomníků Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Všechny spolky úzce spolupracovaly a nikdy svou činnost nepřerušily
Ve druhé polovině 20. století k nim přibyly jejich mladší odnože: v roce 1988 Hořický komorní orchestr a v roce 1991 pěvecký sbor Bona Vita.
Hořické muzeum má ve svých sbírkách vzácné staré spolkové památky, zajímavé předměty vlastní i jednotlivé spolky.
To vedlo k myšlence zpřístupnit tyto památky na reprezentativní výstavě a zároveň tak představit i současné působení hořických spolků.
Poctu hořickým spolkům a lidem kolem nich si veřejnost může v přízemí zámku v Hořicích prohlédnout do 14. března 2020. Otevřeno tam je vždy v pátek a v sobotu od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 17:00 hodin.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
