Víte, co je to systémová sklerodermie? Autoimunitní onemocnění, kdy tělo bojuje samo proti sobě

Co je to vlastně systémová sklerodermie? O jaké onemocnění se jedná? Co vše postihuje v našem těle?
Systémová sklerodermie je onemocnění vzácné. Vždy studenty učím, že na stotisícový soubor pacientů, což je město velikosti Hradce Králové, tak máme asi 30 až 40 pacientů. Ale to záleží také samozřejmě na pečlivosti diagnostiky, že tu nemoc odhalí.

Typické je pohlaví, protože se pětinásobně častěji vyskytuje u žen než u mužů. Ale u mužů zase naopak častěji probíhá daleko dramatičtěji.
doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D., vedoucí lékař II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

To onemocnění je autoimunitní, což znamená, že tělo bojuje samo proti sobě. Vymýšlí si nějaké protilátky a poškozuje vlastní tkáně. Některé autoimunitní choroby jsou zaměřeny na jeden orgán, ale tady bohužel ta nemoc postihuje více orgánů současně. Tím je vážnější a nebezpečnější.

Čtěte také

Imunita je ve stáří jiná. Senioři mají i větší náchylnost k dehydrataci, říká MUDr. Božena Jurašková

Takovým prvním projevem může být modrání, bělení či stažení prstů během stresu nebo chladu. To je příznak, který se objevuje v populaci zhruba u 20 procent žen a asi 10 procent mužů, ale pouze u malé části se vyvine v onemocnění systémové sklerodermie. Začátek nemoci může opravdu vypadat jako revmatismus, bolesti kloubů, zejména na rukou.

Po onom modrání či bělení prstů se může objevovat tuhá kůže. Což je vlastně i název oné nemoci v překladu z latiny. Další možností je, že se pacient objeví poprvé s dýchacími potížemi na plicní klinice, kde je diagnostikována tuhost jeho plic. Říká se tomu plicní fibróza. Může být postiženo plicní řečiště a celá trávicí trubice. Těch projevů je zkrátka více.

Je tedy náročné tohle onemocnění diagnostikovat a lze to třeba až v nějaké pokročilejší fázi?
Pacienti se dostávají s určitými potížemi ke svému praktickému lékaři nebo k cévnímu lékaři, vzhledem k tomu sníženému prokrvení prstů. Nebo k plicnímu či kožnímu odborníkovi.

Čtěte také

Vitamín D je vlastně spíše steroidní hormon, který má dalekosáhlé účinky v mnoha našich tkáních

A je nutné, aby panovala osvěta také u těch lékařů. Protože se mohou s nemocí setkat poprvé při studiu a pak už následně nikoliv.

Čili musíme dělat osvětu i pro ostatní lékaře, kteří nám pak doporučí pacienty. My potom provádíme speciální vyšetření, sledujeme kapiláry v oblasti nehtů a už umíme odhadnout, jestli se tam ta nemoc vyskytuje. Máme přístup krevních odběrů, kde se snažíme odhalit ony autoprotilátky.

A když začneme skládat onu mozaiku nemoci, naplňujeme takzvaně kritéria nemoci, tak jsme schopni ji diagnostikovat. Čím dříve, tím lépe. Protože ji tak můžeme začít i dříve léčit.

Je pro systémovou sklerodermii charakteristický nějaký věk, kdy nejčastěji přichází?
Typické je pohlaví, protože se pětinásobně častěji vyskytuje u žen než u mužů. Ale u mužů zase naopak častěji probíhá daleko dramatičtěji a progresivněji.

Jana Kudyvejsová a Tomáš Soukup ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Ten typický věc je v oblasti 40 až 50 roku života. Aspoň tedy můžeme říci, že reprodukční věk mají ty ženy za sebou, i když není úplně výjimkou, že se řeší těhotenství u pacientky ve 20 či 30 letech a přítomnost sklerodermie také. Ale je to méně časté.

Celou radioporadny týkající se systémové sklerodermie s doc. MUDr. Tomášem Soukupem, Ph.D., vedoucím lékařem II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.