Velký hudební talent, Kristýna Gilarová, je z Anglie zpátky v Hradci Králové! A začíná učit muziku

Jak to je s tou vaší školou? Před rokem jste končila konzervatoř, to znamená středoškolské vzdělání.
V Anglii to mají trošku jinak. Já jsem tam šla na vysokou školu, dalo by se říci, že je to taková vyšší odborná konzervatoř, jaké máme tady v České republice. A tam jsem dodělala tříleté bakalářské studium se zaměřením na zpěv. Potom jsem si říkala, že už pojedu domů, ale zlákal mě magisterský obor ve filmové hudbě. Ten obor se jmenuje Composition for film, TV and games. Takže hudba i pro počítačové hry, televizi a film, třeba i nějaké reklamy. A pak jsem zjistila, že to jen na rok. Ovšem všechno vyšlo skvěle, ubytování, práce, škola.

Kristýna Gilarová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

To jste také studovala v Chichesteru?
Ano, bylo to také v Chichesteru na stejné univerzitě, jen na jiném kampusu. Oni tam mají dva kampusy.

Co vás na hudbě pro film, televizi či počítačové hry tak uchvátilo? Bylo to zajímavé studium?
Bylo to neskutečně zajímavé. Když jsem začala skládat muziku, své vlastní písničky, bylo mi asi 14 let. A ráda jsem experimentovala v různých hudebních žánrech a stylech, což se právě ve filmové hudbě opravdu hodí, protože tam by člověk měl být multižánrově zaměřený, aby dokázal atmosféru správně zachytit. Takže jsem tam zužitkovala všechny své nápady a bylo to super. Museli jsme každý týden skládat skladby, pak jsme je poslouchali a hodnotili se spolužáky a s panem učitelem. Opravdu to bylo skvělé.

Hodně se mi líbí muzika z Pirátů z Karibiku. Protože tam je energie, má to svoji atmosféru, člověk si to pustí a ocitne se v jiném světě.
Kristýna Gilarová, hudebnice

A skládali jste už také hudbu k nějakému filmu? Protože to má určitě svá specifika. Hudba nesmí rušit a přehlušovat děj, musí ho krásně doplňovat.
Přesně tak. Měli jsme napsat třeba hudbu ke krátkým úryvkům z filmu. Abychom se tak stihli naučit ty principy a pak si to ještě stihli vše poslechnout. Ale přes prázdniny jsme pak měli velký projekt, vytvořit portfolio a tam jsme mohli mít i delší zakázky nebo filmy.

Čtěte také

Kristýna Gilarová, velký hudební talent z Hradce Králové: Mám spoustu plánů a postupně si plním sny

Jakou filmovou hudbu máte nejraději?
Mně se třeba líbí hodně muzika z Pirátů z Karibiku. Protože tam je energie, má to svoji atmosféru, člověk si to pustí a ocitne se v jiném světě. Pan profesor nás právě drtil na tom, abychom byli schopni napsat nějakou silnou melodii, kterou si pak lidé mohou zapamatovat, nějaký ústřední motiv filmu nebo jednotlivých postav.

Když jsme se naposledy viděli, tak že jste také říkala, že byste ráda natočila i cédéčko se svými vlastními písničkami, které jste složila během studia na konzervatoři v Chichesteru.
Ano, na sebe se snažím nezapomínat v tomto směru. Ale všechny hodiny, které jsme v Anglii měli, tak byly zaměřeny převážně na nahrávání, editaci a programování hudebních bank, protože teď už se málokdy spolupracuje s živým orchestrem. Vše se dělá elektronicky, muziku musíte naprogramovat tak, aby zněla co nejpřirozeněji. Všechny tyto aspekty se teď snažím aplikovat do své autorské tvorby a postupně, po malých kouscích, se to snažím vydávat. Tedy pár písniček jsem od minulého roku vydala, v počítači mám ještě hodně materiálu, který čeká na dokončení. Těším se na to.

Teď jsme si pustili jednu vaši písničku. Co jsme to slyšeli?
To je písnička Have To Decide. Má hudba, text a videoklip.

Vaše první hudební krůčky začínaly hrou na klavír, je to tak?
Ano, hrála jsem prvně u soukromého pana učitele na základce a potom už jsem měla pocit, že to chci vzít víc vážně. Vůbec nevím, jak ten pocit ve mně vzešel, ale pan učitel mi pak řekl, že bych už měla jít na nějakou školu. Tak jsem přešla na hradeckou Střezinu a tam začala víc hrát na piano, na kytaru, zpívat, hrát v orchestru, skládat písničky. Účastnila jsem se dalších projektů včetně nějakých muzikálů, takže to byl úplný boom, co se týče aktivit a uměleckého vedení. To bylo skvělé.

Čtěte také

Prostor pro radost, českou kulturu a umění už 45 let bedlivě střeží ZUŠ Střezina v Hradci Králové

Tam jste se také dostala do jednoho stipendijního programu.
Ano, to byl Menart. První ročník takového programu pro děti, které měly své mentory, se kterými se během roku navzájem vídaly a inspirovaly se. My jsme měli schůzky s Beátou Hlavenkovou, skladatelkou a úžasnou klavíristkou. Doteď na to mile vzpomínáme.

Studium v Anglii jste tedy úspěšně dokončila a už zůstáváte tady, doma?
Ano, zůstávám tady. Minulý týden jsem byla na magisterských promocích, takže už mám všechno splněno, už jsem tady nastálo. V Anglii jsem celkem strávila čtyři roky. Tři roky na bakalářském a rok na magisterském studiu.

Chceme v Hradci vytvořit i nahrávací studio. Umělecké zázemí pro nahrávání s dalšími muzikanty, včetně různých projektů a zakázek.
Kristýna Gilarová, hudebnice

Chtělo se vám vracet zpátky do Hradce a do Česka?
Ano, po těch čtyřech letech jsem se chtěla vrátit zpátky. Mám pocit, že nám v Česku nic nechybí, talent i prosperita tady je. A pak jsem během dokončování magisterského studia dostala nabídku ze Střeziny účastnit se výběrového řízení na učitelku zpěvu. A ono to vyšlo, takže jsem tam nastoupila a mám svoji třídu, své individuální žáky. A pak vedu ještě jeden sbor a kapelu.

Čtěte také

Ticho je důležitou součástí hudby, vynořují se z něj myšlenky a nápady, říká skladatel Jan Jirásek

Jaké to je ocitnout se na druhé straně katedry a začít učit?
Je to pro mě něco nového, úplně jsem to asi neměla v myšlenkách. Ale je to příjemné, lidé a celý kolektiv tam je skvělý, všichni ve mně vidí novou energii. Bylo to milé přivítání.

Jaké máte nejbližší plány do budoucnosti?
Chtěli bychom zůstat tady, v Hradci, tvoříme i nahrávací studio, kde bychom chtěli mít umělecké zázemí. Tam bychom mohli třeba i spolupracovat s jiný muzikanty a nahrávat, včetně různých projektů a zakázek. Doufejme, že i muziku pro nějaké filmy nebo reklam. Tam by se to celé mohlo tvořit.

Je něco, po čem se vám bude z Anglie stýskat?
Asi nejvíce po kamarádech, protože za ty čtyři roky jsem tam získala partu kamarádek a kamarádů, se kterými jsme si byli nejblíž. Teď jsou všichni tam a já tady, ale s tím se asi musí počítat. Takže se sebou budeme muset asi jezdit. Svět je dnes malý.

Kristýna Gilarová a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Naším hostem byla Kristýna Gilarová, velký hudební talent z Hradce Králové. Moc děkuji za rozhovor.