Návštěva u skladatele Luboše Sluky. Bývá označován za autora navazujícího typem invence na Janáčka

Rád se nechával inspirovat rodným krajem a do Orlických hor se stále vrací. Věnoval mu rovněž nejednu skladbu, např. Neratovskou mši. S manželkou Hanou totiž už mnoho let podporují obnovu a opravy neratovského kostela.

Na klavír, který ho provází od dětství, už sice kvůli zdravotnímu stavu nehraje, hudbu le poslouchá stále a jak sám říká, těší se z každého dne.

Slukovo dílo je velmi rozsáhlé a žánrově různorodé. Celá řada jeho skladeb je dnes běžnou součástí repertoáru sólistů, komorních souborů i orchestrů. Vedle mnoha hudebních ocenění byl vyznamenán i čestnou medailí T. G. Masaryka.

Čtěte také

Dostal jsem radu z hudebního života: piš úsporně! Směje se skladatel filmové muziky Miroslav Vobořil

Symfonickou suitu "Z Východních Čech" věnoval Luboš Sluka rodnému kraji, který byl hlavní inspirací vzniku díla. Suita má pět částí, které záměrně nenesou žádné programové názvy, ale pouze italská tempová označení. Dle slov autora: "...to ovšem neznamená, že v nich určitý latentní program chybí." 

Luboš Sluka se narodil se v roce 1928 ve východních Čechách v rodině amatérského hudebníka Antonína Sluky, což ho od dětství přivedlo k hudbě a ke hře na klavír. Nejprve však pracoval v rodném Opočně jako typograf a byl sbormistrem tamních pěveckých spolků. Na Pražskou konzervatoř vstoupil až ve dvaadvaceti letech.

Čtěte také

Ticho je důležitou součástí hudby, vynořují se z něj myšlenky a nápady, říká skladatel Jan Jirásek

Mezi léty 1950–1955 se učil dirigování u Bohumila Špidry a Aloise Klímy, hru na bicí nástroje u E. Špačka, kompozici se věnoval ve třídě Františka Píchy a Miroslava Krejčího. Po absolutoriu pokračoval ve studiu skladby na hudební fakultě AMU, kde byl žákem Jaroslava Řídkého, od roku 1956 přešel k Pavlu Bořkovcovi. Studoval také filmovou a scénickou hudbu u Václava Trojana.

Krátce byl zaměstnán jako hudební dramaturg České televize (1962–1963). Byl spoluzakladatelem a šéfredaktorem nakladatelství Českého hudebního fondu Panton (1969–1976), kde propagoval zejména tvorbu Bohuslava Martinů. Působil jako spolupracovník při ozvučování některých animovaných filmů Jiřího Trnky ve studiu Bratři v triku. Od roku 1977 se věnuje skladatelskému povolání.

Hudební skladatel Luboš Sluka|foto:Zdeněk Bláha, Český rozhlas