Václav Souček: Ty doby jsou pryč
Otevřete denní tisk - a loupne Vás v zádech; titulek půlstránky zní „Ty doby, kdy jste byli montovnou, jsou pryč“.
Titulek je šikovný, takže dychtivě zaboříte zraky do pojednání výkonného německého manažera, člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Výhledy výroby a obchodní spolupráce jsou sdíleny věcně, žádné růžové a černé brýle, realismus, budoucnost globalizace, potenciál v nanotechnologiích.
Kdepak ale pohodlíčko na měkkých matracích se sněním o rovné životní úrovni; ty doby jsou po třiceti letech od sametu pryč, tak jako zmíněné montovny.
Jako stabilní měny mohou tratit globálními posuny na hodnotě, můžeme za pár dekád vzpomínat na éru montoven stejně teskně jako na ceny benzínu Natural, nebo špekáčků blahé paměti.
Jistě - napříště to mohou být špičkové nanotechnologie, ale zaspíme-li, tak posílíme oblast služeb a budeme si vzájemně prát ponožky a žehlit košile.
Platívalo „voják se stará, voják má“. Posunuto do vyššího řádu věcí to znamená, že dobře má jen ten stát, který se o své občany stará.
Související
-
Václav Souček: Doma je doma
Stačí, na mou duši stačí se odexpedovat na týden do teplejších končin, aby se člověk dobral poznání, jakže se o události v české kotlině svět zajímá.
-
Václav Souček: Zkrátka zkratka
V denním tisku se často objevuje pod několika řádky dopisovatelů poznámka „redakčně kráceno". Za rozhlasovým mikrofonem by měl autor především ohlídat meandry myšlenek.
-
Václav Souček: Jak nakrmit…
Jak nakrmit, jak podojit? Otázka jako z někdejšího vysílání pro zemědělce. Jenže běží o sektor bankovní, vysoce ziskový, a neradno si s ním národohospodářsky rozlít ocet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
