Václav Souček: Pomníčky

4. březen 2020

Helsinky jsme si tenkrát prošlápli nahonem při mezipřistání, po noci na stadionu, kde Emil Zátopek dobyl atletický svět a celé Finsko.

Udivil nás nález dvou křemenáčů pod keřem na rušné křižovatce, a neporozuměli jsme spoustě soch a pomníků, z nichž některé byly dozdobeny azbukou. Finové zřejmě nenašli nikdy zálibu v obrazoborectví, tak ponechávají na místě všechny artefakty, na věčnou paměť jak dobyvatelských, tak národněosvobozeneckých úspěchů.

Logo|foto:Český rozhlas

Teď domů: Magistrát hlavního města Prahy schválil instalaci repliky mariánského sloupu, před sto lety strženého odbojným davem. Nuže, ničit kulturní památky je barbarství, ale co se symboly, které jsou ideologickou solí v očích? To by Praze měla dál vévodit kamenná fronta na maso v čele s Josefem Vissarionovičem na Letné?

Tak se líhne obava i v myslích mírumilovných ateistů, aby se znovu na Staroměstském náměstí nenašel nějaký „Franta Rámus“, když už se našli radní, kteří si replikou památky stavějí své vlastní pomníčky. Rozpačitě k tomu mlčet se nesluší, hlavní město není jen Pražanů.

autoři: Václav Souček , baj