Amatérský archeolog Martin Vondrouš si na zahradě postavil plně funkční a zařízenou pravěkou chýši

8 fotografií

Zuzko, jaké bylo setkání s Martinem a jeho rodinou?
Bylo to milé, příjemné, pro mne poučné. A musím složit obrovskou poklonu i Martinovým rodičům, kteří ho v jeho neobvyklém koníčku podporují. Když jsem dorazila, Martin mě přivítal s takovým přehledem a fundovaným, odborným výkladem, že jsem si chvílemi připadala jako na univerzitní přednášce a ne na zahradě rodinného domku.

Čtěte také

Život v kůži pračlověka nebo archeologa můžete prožít v Archeoparku ve Všestarech u Hradce Králové

Z toho kluka roste špičkový archeo-vědec, který je svými znalostmi míle daleko před svými vrstevníky. Na zahradě má opravdu vlastnoručně postavenou pravěkou polozemnici - tedy pravěkou chýši - z bláta, větví, dřeva a kamenů. A představte si, že uvnitř je kompletně zařízená - našla jsem tam pravěkou postel a dokonce i plně funkční malou dobovou pec!

A co jeho vlastnoručně vyrobené pravěké nástroje? Ukázal ti je v akci?
Samozřejmě, probrali jsme celou jeho sbírku! Všechny nástroje si vyrobil z kostí, pazourků a zvířecích parohů. Držela jsem v ruce funkční nože a šípy a zkoumali jsme i jeho slavné lepidlo. Martin mi vyprávěl, že mu dalo hodně práce a pokusů, než vychytal správný poměr smůly, vosku a uhlíků, aby drželo dokonale pevně.

Celé to vyžaduje obrovskou zručnost a hlavně svatou trpělivost. Pazourek totiž snadno praskne a každá malá chyba znamená začít znovu od nuly.

A že je Martin kluk na svém místě dokazuje i to, že své výrobky už vystavoval na Základní škole v Bílé Třemešné, kde vedl přednášku s praktickými ukázkami pro šesťáky. Loni se zúčastnil i Mezinárodního dne archeologie v Lomnici nad Popelkou. A v plánu má teď vyrobit velký srp! Zbyla mu totiž horní - široká část dančího paroží, které se říká lopata. Takový srp, prý ještě nikde jinde neviděl.

Čtěte také

Pravěký „steakový“ nůž aneb Mohli si lidé v době ledové pochutnat na mamutovi s koprovou omáčkou?

Je vidět, že ho to opravdu naplňuje. Kde vlastně tak mladý člověk bere inspiraci a jaké jsou Martinovy plány do budoucna?
Martin pravidelně jezdí na kurzy štípání kamene do Archeoparku Všestary, kde čerpá inspiraci. Studuje odborné publikace, chodí do muzeí a konzultuje své postupy přímo s odborníky. Je dokonce v kontaktu s docentem Tichým z hradecké univerzity.

A právě tam směřují jeho další kroky - po střední škole chce studovat archeologii přímo na Univerzitě Hradec Králové.

Martin mi řekl úžasnou myšlenku: když si člověk zkusí postavit obydlí nebo vyrobit nástroj stejným postupem jako lidé v pravěku, uvědomí si, kolik znalostí a zkušeností museli mít. Naši předkové rozhodně nebyli primitivní, jak si lidé často mylně myslí, ale byli to mimořádně zruční řemeslníci, kteří si zaslouží náš hluboký respekt. A Martin si ho za svou práci zaslouží také.