Václav Souček: O prestiži
Možná je ještě brzy na pár slov o prestiži Senátu. Druhá nejvyšší ústavní funkce nedá spát politickým partajím, potažmo jejich klubům - a tak ještě nedohasl plamínek smutku nad odchodem Jaroslava Kubery, a už jsou v pohybu stranické zájmy.
Aspirant na dominanci v opozičním houfci neprodleně posílil přivábením nezávislé senátorky, starostové a nezávislí přisoudili čáku místopředsedovi, otužilému dlouholetým ředitelováním populárního pražského gymnázia.
Otázka „kdo za Kuberu“ zní přesněji „kdo po Kuberovi“, protože zesnulý teplický patriot nastavil laťku hodně vysoko.
Pokud nestačí příměr z atletiky, tak ještě jeden z bílého sportu, z tenisu: po odchodech Berdycha a Štěpánka z reprezentace tam zeje výkonnostní mezera. Což by úctyhodný sbor Senátu - coby korektiv a pojistku volebního i ústavního systému - potkat nemělo.
Stranou zvýšeného zájmu veřejnosti o budoucího šéfa Senátu se odehrávají úporné volební půtky o vyhovující persony, nakloněné stranickým zájmům; o místa v Radách veřejnoprávních médií, tedy Českého rozhlasu a České televize.
O prestiži se ještě povede dlouhá debata.
Související
-
Václav Souček: Vox populi, vox Dei
Obvyklý, hojně využívaný apel praví, že hlas lidu je hlasem Božím, a měl by tudíž být respektován. Porovnejte s obrazovým zpravodajstvím z oblastí někdejší Persie.
-
Václav Souček: Z ručky do ručky
Aby nebylo opominuto bez povšimnutí: bytový fond někdejšího OKD se stal opět, už téměř tradičně, předmětem obchodu. Zda výnosného, nebo nikoliv, zůstává tajemstvím.
-
Václav Souček: Výpadek paměti
Traduje se, že právo je jedno a výklad práva se různí. Pro dokreslení uveďme, že s autorizací odborných textů to bývalo všelijaké.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
