Václav Souček: Lidem dobré vůle

Rozhlas, to jsou hlasy - a s nimi lidé - vrývající se nesmazatelně do paměti. Poslední Vánoce byly prvně bez Karla Gotta, a přesto vrchovatě s Karlem Gottem, na Malvazinkách se rozprostřel koberec ze svíček. 

Témbr a barva hlasu naskočí při vzpomínce na vlídného Františka Nepila, na galerii slavných a zesnulých, na pány Pivce, Hrušínského, Brodského, Sováka, Menšíka, Kemra, Wericha, Horníčka…. ta plejáda včetně dalších nejmenovaných oblíbenců budí tesknou lítost, sesnoubenou s vděčností za to, že naší generaci bylo dopřáno popojít dílek jejich životních cest s nimi.

Čtěte také

Živoucí pokladničku moudrého humoru máme v osobě Zdeňka Svěráka, jenž se umí bezelstně přihlásit i ke svým životním omylům, dávno vykoupeným skutky. Charakterizoval dnešní situaci naší nesourodé, rozhádané společnosti velmi výstižně, jako stálou oscilaci mezi strachem a prospěchem.

Teta Anička, když žila kus svého života těžkého, řekla něco podobného jinými slovy: „Bodejť. Nosíme v sobě kus andělského křídla a čertovského ocasu, je to na volbě."

Až Vás přestane brnět hlava po Silvestru, připijte tiše všem lidem dobré vůle. Třeba zrovna na Vás někdo slyší.

autoři: Václav Souček , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.