V lese sklízíme odkaz předků a pěstujeme stromy pro naše potomky. Neluštíme křížovky, ale šišky

Jak dlouho už vlastně semenářský závod v Týništi nad Orlicí lesům pomáhá?
Semenářský závod v Týništi nad Orlicí oslaví v letošním roce 50 let od svého založení.

Ing. Miloš Pařízek

ředitel Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí, navázal na předchozí šedesátiletou tradici centrálního luštění lesních dřevin v Českých Budějovicích a od roku 1971 poskytuje služby majitelům lesa, lesním i okrasným školkám a zajišťuje tak rovnoměrnou obnovu lesa.

Takže oslavíte kulaté narozeniny. Proč tenkrát v roce 1971 váš závod vznikl?
Semenářský závod vznikl v době zvýšené potřeby obnovy lesů, zejména jehličnatých, po tehdy probíhající nebo počínající imisní kalamitě. A také kvůli tomu, aby bylo možné z jednoho místa kvalitně připravovat osivo lesních dřevin pro lesní školkaře a pro obnovu našich lesů.

Čtěte také

Kolik hektarů lesa se dá vypěstovat z jednoho kilogramu smrkových semínek?

Pamatuji si, že jako děti jsme sbírali ve škole kaštany a žaludy. To už bylo tenkrát pro vaše účely? Vy jste musel také sbírat?
Coby školní dítko jsem určitě také sbíral žaludy a kaštany, nicméně ten účel byl zejména pro krmení lesní zvěře. Sběr semen a plodů lesních dřevin pro obnovu lesa, pro lesní účely, má trošku jiná pravidla a řídí se v podstatě zákonnými předpisy.

Jak se tedy semena sbírají? Jdete do lesa a posbíráte šišky?
Je nastaven celý systém, jakým způsobem je možné provádět umělou obnovu lesa u nás. To znamená, nejdříve musíme vybrat vhodné lesní porosty, které onomu sběru semen a plodů vyhovují z lesnického a přírodovědného hlediska. Potom je možné z těchto vybraných porostů pod úředním dohledem sbírat plody a semena a ty pak dodávat například nám do semenářského závodu.

Procesu zpracování šišek se říká luštění. Napodobujeme přírodní procesy, kdy působením tepla dojde k jejímu otevření a získáme semínka.
Ing. Miloš Pařízek, ředitel Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí

Nestačí tedy někde vyjít do lesa, musíte si vybrat ten správný les. Záleží na kvalitě semen, aby byl potom budoucí les silný a zdravý.
Určitě, protože přírodní podmínky naší země jsou velice pestré a jiné stanovištní nároky jsou v lesních porostech třeba tady v nížině v Polabí, nebo naopak v horách, Krkonoších a podobně.

Čtěte také

Semenný sad se od lesa liší vzrůstem stromů i kvalitou semen. V zimě se sklízí šišky jehličnanů

Šišku tedy stačí sebrat dole na zemi nebo pro ni musíte nahoru do korun stromů?
Šišky sbíráme různým způsobem. Z hlediska dobrého finančního přínosu je nejvýhodnější sbírat při těžbě jednorázově, to znamená z pokácených stromů. U některých druhů dřevin, jako třeba u jedle, to možné není, protože šiška jedle dozrává na stromě a tam se také rozpadá. Tedy u jedle musíme vylézt vždy na strom a sbírat ze stojících stromů.

To musíte mít nějaké horolezce a odborníky, ne?
Ano, jsou to speciální pracovníci, kteří mají trhačské zkoušky. Oni vylezou na strom bezpečně a zároveň šetrně, aby ho nepoškodili.

Za jeden den vyšplhá trhač šišek zhruba na šest smrků|foto:Jiří Fremuth,Český rozhlas

Trhačské zkoušky musí mít. Tam nahoře když zafouká vítr, tak se to asi hodně kýve.
Je to činnost určitě nebezpečná a zároveň záslužná. Některé naše stromy dorůstají do výšky i přes 40 metrů, takže v této výšce pracovat je velmi nebezpečné.

Čtěte také

Až dvě a půl tuny šišek zpracují ročně semenáři v Týništi nad Orlicí, dnes začíná sezona smrku

Vy jste byl někdy nahoře v těch korunách?
Přiznám se, že nemám trhačské zkoušky, nebyl jsem tam.

Jak jste se dostal k lesnictví? Většinou to bývá rodinná tradice, v které se stále pokračuje.
Je to i u nás rodinná tradice, otec byl celoživotní lesník, takže já jsem se v tomto oboru potatil, dá se říct.

Nemohl jste utéct?
Asi by to šlo, ale lesnictví je obor, který mě baví.

V semenném sadu nedaleko Hořic právě teď v zimě probíhá sběr šišek některých jehličnanů|foto:Václav Plecháček,Český rozhlas

Teď by mě zajímalo, jak z těch nasbíraných šišek získáváte semínka? To je nějak vymlátíte?
Pro každý druh dřeviny je ten postup úplně jiný. V našem závodě nezpracováváme pouze jehličnaté druhy dřevin, to znamená, že neluštíme pouze šišky, ale zpracováváme také listnaté druhy dřevin, žaludy či bukvice.

Počkejte, luští se křížovky.
Procesu zpracování jehličnaté suroviny, to znamená šišek, se říká luštění. Napodobujeme přírodní procesy, kdy působením tepla na šišku dojde k jejímu otevření. A potom ve speciálních zařízeních, luštírně, vypadají semínka ven.

Čtěte také

Staré odrůdy ovocných stromů se vracejí do Krkonoš. Na horách se objevují třešně nebo jabloně

Plodí všechny stromy stejně každý rok?
Neplodí všechny stromy stejně každý rok, je to různé. Semenné roky se obvykle pravidelně opakují u různých druhů dřevin. Například u smrků jsou jednou za 7 let. Ovšem dřeviny takzvaně pionýrské, to znamená ty, kterými se nejdříve obsazují volné plochy při obnově lesa, jako je třeba bříza, tak ty plodí každoročně.

Musíte mít tedy nějaký plodící kalendář a hlídat si to.
My máme samozřejmě kalendář a víme, kdy které druhy dřevin kvetou, plodí a kdy se sbírají.

Možná se to dá poznat, když se projdeme lesem, že je víc šišek na zemi?
Pokud jsou už šišky na zemi, tak jsou staré. Ale poznáte semenný rok u žaludů nebo bukvic, které se sbírají ze země. Jsou zralé na zemi, takže vám křupou pod nohama při procházce v lese.

Jaký byl uplynulý rok pro vás?
Uplynulý rok 2020 byl semenným rokem téměř všech druhů dřevin. Takže se podařilo významným způsobem jednak doplnit zásoby osiva v našem semenářském závodu a také dodávat osivo do lesních školek tak, aby se napěstovalo dostatečné množství sadebního materiálu pro obnovu našich lesů.

Čtěte také

V Česku se letos rekordně sázejí stromy. Zalesňují se plochy zasažené větrnou i kůrovcovou kalamitou

Který stromek vyžaduje největší péči, než vyroste ze semínka?
Technologie pěstování v lesních školkách jsou různé pro všechny druhy dřevin, můžeme vysévat semena přímo do země a pěstujeme takzvané prostokořenné sazenice, kde ta produkční doba je samozřejmě delší, na druhou stranu se dají využívat také takzvané intenzivní technologie obalované sadby, kdy sejeme třeba po jednom, po dvou semínkách do takových květináčků, my říkáme sadbovačů, a vyrábíme nebo pěstujeme obalovanou sazenici.

Za jak dlouho potom z té sadby vyroste les? To je na hodně desítek let?
Les roste dlouhou dobu, zase je to u různých dřevin odlišné. Ale obvyklá doba růstu třeba u smrku je 100 let, u dubu a buku je to klidně 120 až 140 let.

Mám trošku profesní deformaci. V přírodě se dívám na stromy z lesnického hlediska. Jako člověk tam vnímám jejich úžasnou hodnotu.
Ing. Miloš Pařízek, ředitel Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí

Tedy vy vlastně nikdy nespatříte les, který se teď vysadí z vašich semínek.
V našem oboru je to bohužel nebo bohudík tak. Sklízíme co nám zanechali naši předci a pěstujeme stromy pro naše potomky.

Co kdyby vám chtěl někdo pomoci? Mohou vám přinést nějaké šišky? Pomohou vám tím?
Taková pomoc je jistě možná v rámci například našich Dnů za obnovu lesa, které Lesy České republiky organizují. Je možné kontaktovat naše organizační jednotky nebo lesní správy a tam případnou pomoc tohoto typu dohodnout.

Ing. Miloš Pařízek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Jste lesník, máte rád přírodu, co vás tak napadá, když se procházíte lesem?
Je to krása, ale mám trošku profesní deformaci. Takže se v každém lese dívám na stromy z lesnického hlediska. Jako člověk tam vnímám onu hodnotu, kterou nám naši předkové zanechali. A věřím tomu, že my obdobnou hodnotu, nebo i vyšší, zanecháme našim potomkům.

Ředitel Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí Ing. Miloš Pařízek byl naším hostem. Moc děkuji za návštěvu i za vaši práci. Na shledanou.
Děkuju za pozvání, na shledanou.