V Krkonoších hnízdí vzácní sokoli. Strážci národní parku apelují na turisty, aby dodržovali pravidla

Čtěte také

Bezohlední lyžaři a snowboardisté ruší klid krkonošské přírody. Vydávají se tam, kam nesmí

Monitoring sokolů probíhá na území Krkonoš od roku 1992. I letos vyrážejí krkonošští zoologové do terénu na své pozorovací body a stativem pozorují průběh hnízdění sokolů na hnízdištích. Na české straně Krkonoš pravidelně hnízdí až 8 párů tohoto kriticky ohroženého druhu dravce, další 2-3 páry hnízdí na polské straně hor.

Sokoli přilétají ze zimovišť do Krkonoš v lednu, obhlížejí svá hnízdiště a připravují se na hnízdění na skalách v ledovcových karech. Od února pak začínají hnízdit. Patří k druhům velmi citlivým na rušení a během hnízdění to platí obzvlášť - při opakovaném rušení můžou rodiče hnízdo opustit. O to důležitější je dodržovat základní pravidla ochrany přírody v národním parku.

V první řadě to znamená se v klidovém území parku (je označeno v terénu, ale také v aktuálních tištěných mapách i na Mapy.cz) držet pouze na značených cestách a trasách. Platí to především pro pohyb lyžařů ve volném terénu (skialpinismus, freeride) v ledovcových karech nebo snowkiting na krkonošských hřebenech.

Čtěte také

Do bývalých mokřadů a rašelinišť v Krkonoších se vrací voda. Do smrčin našich nejvyšších hor patří

Podobně jako neukáznění sportovci může sokoly vyrušovat i provoz bezpilotních leteckých prostředků (dronů). I to je důvod, proč je v národním parku, mimo zastavěná a zastavitelná území obcí, používání dronů zákonem zakázáno. Případné výjimky letu dronem vydává Správa KRNAP pro vybrané vědecké účely a to vždy s termínovým a časovým omezením provozu.

Děkujeme všem návštěvníkům, že dodržují pravidla ochrany přírody a pomáhají tak chránit to nejcennější, co česká příroda zatím stále ještě má.

Tetřívci začínají tokat, v horách se dočasně zavírají některé cesty

Od soboty 15. března začíná také platit na území Správy Krkonošského národního parku uzavírka 11 turistických cest. Omezení kvůli ochraně citlivých druhů živočichů včetně tetřívka potrvá do 31. května. V terénu budou úseky označené informační cedulí. Správa KRNAP k opatření přistupuje pátým rokem.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Většinu sezonně uzavřených tras lze obejít po sousedních turisticky značených cestách, seznam zavřených cest je na webu KRNAP.

„Cesty či úseky cest, kterých se omezení týká, vedou přes místa pravidelného výskytu citlivých druhů, především tetřívka obecného, který je předmětem ochrany KRNAP a zároveň i Ptačí oblasti Krkonoše," uvedl tiskový mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Čtěte také

Správa KRNAP kvůli ochraně citlivých druhů živočichů dočasně uzavřela některé cesty v horách

Tetřívek obecný patří v ČR ke kriticky ohroženým druhům a Krkonoše jsou mezi třemi posledními oblastmi v zemi, kde se relativně početně vyskytuje. Pro tetřívka jsou typickým prostředím v Krkonoších luční enklávy a holiny uprostřed horských smrčin, vysoko položené otevřené plochy ledovcových karů nebo subalpinské trávníky s roztroušenými porosty kleče, to vše v nadmořské výšce přes 800 metrů.

Omezení se bude týkat například žluté turistické cesty ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku po hranici klidového území v úseku Pod Zadními Rennerovkami až po Liščí cestu nebo zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka.

Turisté musí počítat v souvislosti s tímto opatřením také s uzavírkou modré turistické cesty v úseku Davidovy Boudy od odbočky od svážnice před potokem Dírečka až po křižovatku nad Erlebachovou boudou nebo uzavírkou žluté turistické cesty v úseku Kolínská bouda až Slatinná stráň.

Čtěte také

Správa KRNAP uzavřela 11 turistických cest nebo jejich úseků pro ochranu ohroženého tetřívka

Podobné opatření v tomto období přijímá na několika cestách i ředitelství polského Karkonoského parku narodowého (KPN), uzavírá dočasně například zelenou turistickou cestu z rozcestí Ruiny schoroniska im. Bronka Czecha na rozcestí s červenou turistickou Cestou česko-polského přátelství.

V Krkonoších je nadále na hřebenech 90 až 130 centimetrů sněhu. V lavinových lokalitách dopoledne platí první, nejmírnější stupeň lavinového nebezpečí z pěti a odpoledne vlivem teplot nad nulou stoupá na druhý. Při prvním stupni jsou podmínky pro túry všeobecně bezpečné, nebezpečná místa bývají ojediněle.

Druhý lavinový stupeň znamená mírné nebezpečí lavin, podmínky pro túry jsou převážně bezpečné. Správa KRNAP na zimu uzavírá vybrané turistické cesty kvůli přezimování jelení zvěře, toto omezení začíná pravidelně 1. listopadu a končí 30. dubna.