Důl obrů a Tančící Úpa aneb Pokladnice Krkonoš v botanických „zahrádkách“ Čertově a Krakonošově
Obří důl - naše nejhlubší údolí, jehož svahy se tyčí do výše přes půl kilometru, monument za ledovcových dob pokrytý a utvářený největším krkonošským ledovcem o délce až šesti kilometrů a téměř stometrové mocnosti ledu. Geologická pestrost dolu stojí za množstvím jeho roklí, skalních stupňů a vodopádů.
Čtěte také
I nejdelší lavinové dráhy u nás jsou v Obřím dole - v Úpské jámě, se zaznamenanou délkou až 1700 metrů, a v Malé Studniční jámě. „Pokladnice Krkonoš“ je - zejména v botanických „zahrádkách“ Čertově a Krakonošově - plná jedinečné květeny; společenstvím více než stovky druhů, jejichž semena přivál a uložil v závěrech ledovcových karů vítr.
Už nejstarší zápisy o dobývání Krkonoš - Vlašské knihy, středověký soubor rukopisů o hledání krkonošských pokladů, alchymii a magii - zmiňují Důl Obrů i tajuplné prospektorské značky.
Pověstné je zdejší bohatství rud, po staletí dobývaných. Sněžka, jako jediná nejvyšší hora státu na světě, je provrtaná důlními díly jako ementál.
A ve strmých svazích dolu pramení tajemná řeka Úpa, „divočící tok“, který na dně údolí zcela mění, vrší a zase hloubí své náplavy, mizí mezi balvany a opodál znovu vyvěrá z podzemí jako pramen.
„Neznámým“ Obřím dolem se vydáme s reportérkou Eliškou Pilařovou.
(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
