U nás je největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě. Máme dokonce vodácký slang i muzeum

5. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V České republice je největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě (ilustrační foto)

Dnes vyrazíme na vodu. Věřím, že vás to potěší, protože v Praze a také v Královéhradeckém kraji bylo vodáctví zapsáno do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Vodáctví je v naší republice nesmírně populární, má tradici přes 100 let.

Pozvání k rozhovoru o vodáctví přijal ten, který toho ví možná úplně nejvíc ze všech. Z Náchoda k nám přijel Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu.
Dobré ráno nebo taky ahoj.

Petr Ptáček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Čekala jsem tradiční ahoj. Pamatujete si, když jste sjel svoji první řeku?
Abych řekl pravdu, na to se vůbec nepamatuji. Bylo to během let, kdy jsem působil ve vodáckém oddíle Albatros v Novém Městě nad Metují, a tam jsme těch řek splouvali poměrně hodně. Oddíl byl velmi aktivní a vůbec si nepamatuji, která řeka byla moje první, to jste mě dostala.

A kolik vám bylo let?
Nějaká pátá, šestá, sedmá třída, takže okolo 12 či 13 roků. V tom oddíle bylo to velmi pěkné. Zpětně to musím zhodnotit, že to bylo opravdu přínosné.

Když se řekne vodáctví, tak to není jen sport. U nás to je i souhrn určitých tradic, například křtění háčků nebo otevírání řek.
Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu

Dostalo se vám vodáctví pod kůži okamžitě nebo to chvíli trvalo?
Chvilku to trvalo, ale samozřejmě čtyři roky ve vodáckém oddíle na člověku zanechají určité stopy. Já jsem se pak věnoval lezectví a horolezectví, ale k vodě jsem se zase vrátil, protože to se nemusíte tolik namáhat, to jde samo.

Čtěte také

Dá se vůbec říct, kolik lidí miluje vodáctví? Jsou nějaké statistiky nebo odhady?
Jsou takové statistiky, že je u nás největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě. Opravdu u nás je to velmi rozšířené, například letní Vltavu, kde jsou statistiky nejpřesnější, si sjede ročně okolo 300 až 350 000 lidí. To je strašně velký počet, masová záležitost, kam už pravověrní vodáci v podstatě ani nejezdí. Tam už to jsou hodně prázdninoví, my tomu říkáme solární jezdci, kteří musí mít vodu nikoliv pro zážitek, ale spíš jako prostředek, aby někam unikli.

Takže vy jste se snažili dokázat i tím zápisem do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, že vodáctví není jen ukřičená Vltava.
Přesně tak. Vltava a její mediální obraz je hodně vidět z těchto přeplněných řek, ale vodáctví je daleko víc spolkovou činností, kdy u nás máme spousty oddílů, klubů, jezdí se ve skupinách na vodu, protože kdybyste jela sama, tak je to nebezpečné, nikdo by vám nemohl pomoci, kdybyste se převrátila. Takže je to vždy klubová záležitost. Ale je to i dovednostní věc, protože přeci jen na vodu nemůžete vyrazit bez znalostí, musíte se nejdřív něco naučit. A s tím souvisí i náš vodácký slangový jazyk.

V České republice je největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě (ilustrační foto)

Řekněte nám něco vodáckým slangem.
Tak to je komplikované, abych teď něco zajímavého řekl, ale samozřejmě vracák, šprajda, eskymák, máme háček a další podobné výrazy.

Předpokládám, že budete křtěný, z máčka na háčka.
Ano, to zase patří mezi tradice. Když se řekne vodáctví, tak to není jen sport. U nás to je i souhrn určitých tradic, například právě křtění háčků nebo otevírání řek. Tyto tradiční rituály prostě k vodáctví neodmyslitelně patří.

Čtěte také

Jak vypadal váš obřad při vodáckém křtu?
Já byl křtěný na Hronu, jestli se dobře pamatuji. Jeli jsme na Hron, na takovou větší řeku právě s oddílem ještě na starých dřevěných pramicích, které jsme si museli spravovat asfaltem. A to nám bylo opravdu okolo 12 let a ty lodě byly strašně těžké. Nebyly laminátové a plastové jako v dnešní době. A aby taková loď jela, tak se musela dát nejdřív na vodu, aby se zatáhla. A co se nezatáhlo, tak se muselo zalít asfaltem. Takže lodě kynuly a kynuly a byly těžší a těžší. Pamatuji si, že jsem byl opřen právě o tuto loď a Poseidon neboli u nás Čochtan, vodácky řečeno, mě píchal do zadku velkými vidlemi. To byl křest.

Končil obřad plácnutím?
Ano. Pádlem. A ještě se samozřejmě křtilo i vodou, na to se velmi dobře pamatuji.

V České republice je největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě (ilustrační foto)

Podařilo se vám zdolat všechny naše sjízdné řeky nebo jste specialista na Královéhradecký kraj?
Řeky v Královéhradeckým kraji mám samozřejmě velmi rád a určitě se mi nepodařilo sjet všechny sjízdné toky u nás, protože těch je relativně hodně.

Kolik?
To jsou desítky, možná stovky. Protože to nejsou jen řeky, ale my vojáci jezdíme i na takové menší toky, kde byste si řekla, že se ani nedá plout. Tak my to zkoušíme.

Čtěte také

Eskymáka tam ale neuděláte.
Někdy opravdu ne. Eskymák, to je obrat, že se převrátíte hlavou dolů do vody, tak se hezky poboucháte o dno. A pak si řeknete, že to nemá smysl udělat jen půleskymáka a vystoupíte ven, hodíte takzvaně krysu, abychom se vrátili k vodáckému slangu.

Www.raft.cz je asi nejznámější vodácký server, kde lidé zjišťují podle semaforu, kam vyrazit na vodu. Kde to máte vy nejraději?
Musím říct, že jsou v našem kraji jsou krásné Orlice, ať je to Tichá, Divoká, nebo Spojená. Velmi hezká je Dolní Úpa, málo se o tom ví. Ale také třeba Labe ze Dvora Králové. Jedete okolo Šporkova mlýna, přímo přes něj musíte přenášet, potom jedete pod Kuksem. Jsou to takové kratší, jednodenní záležitosti, ale když se ubytujete třeba v Jaroměři a cestujete na Úpu, Labe a Metuji, což jsou tři řeky, které se v Jaroměři stékají, tak je to prostě nádhera. Máte na tři až čtyři dny vystaráno a nemusíte se tlačit na přeplněné Vltavě.

My vodáci se vody štítíme, přesto ji rádi splouváme. To je takový paradox. A když ty řeky sjíždíme, tak vnímáme krásu okolí.
Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu

Vztah k vodáctví má spousta lidí a já se ptám proč? Co je na tom unikátního a exkluzivního?
Je to pro nás trochu i způsob žití. My tu vodu máme rádi, i když je pravda, musím říct, že vodák vodu nesnáší. Právě kvůli tomu má loď, aby se co nejvíc od vody oddělil. Takže my vodáci se vody štítíme, přesto ji rádi splouváme. To je takový paradox. A když ty řeky sjíždíme, tak vnímáme krásu řeky a jejího okolí. Na našich řekách se nemusíte s lidmi přetahovat u nějakého turisticky významného místa, kde je spousta lidí. Pravda, Vltava je v tomto trošku atypická, ale tam už vodáci, jak jsem řekl, tolik nejezdí. Hodně jsou tam zahraniční turisté a sváteční vodáci, ale vodák, který to má opravdu v krvi, vyhledává méně frekventované úseky.

V České republice je největší počet vodáků na metr čtvereční na celém světě (ilustrační foto)

Co se počtu vodáků týče, jsme tedy světovým unikátem, máme i muzeum vodáctví. Proč se ten zápis podařil zatím jen v Praze a v Královéhradeckém kraji?
Protože my jsme zatím požádali právě v těchto dvou krajích plus ještě ve Středočeském kraji, kde čekáme, jestli budeme schváleni. Nicméně v těchto dvou krajích jsme schváleni a pro to, abychom mohli usilovat o zápis do národního seznamu, musíme uspět právě alespoň ještě v jednom kraji.

Čtěte také

Což se už podařilo.
Což se podařilo a my jsme podali zápis do národního seznamu, abychom nemuseli v každém kraji podávat žádost. Tak se podá jedna centrální, ale jak jsem říkal, musíme být nominováni alespoň ještě jedním krajem, abychom mohli žádat o ten národní zápis.

Jak to bylo náročné, celý ten proces vypracování projektu?
Je to opravdu velká práce, pomáhali mně s tím samozřejmě i další vodáci, kteří třeba dělají to vodácké muzeum. Spojili jsme své síly a opravdu jsme hledali a nacházeli podmínky, za jakých tyto trošku netradiční aktivity mohou být zapsány do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury.

Petr Ptáček a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže vaše největší přání do budoucna je ochrana vodáctví jako takového?
Ano. Mým velkým přáním je ochrana vodáctví, protože zatím se dává přednost všem ostatním zájmům a vodáctví je trošku na úbytě.

Říká Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu. Děkuji za rozhovor a hodně štěstí ve vaší činnosti.
Já vám také děkuji a rozloučím se vodácky: ahoj.

Spustit audio

Související