Tomáš Zdechovský jako dobrovolník v nemocnici: Pokora a potlesk vestoje všem, co bojují s covidem

18. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Europoslanec Tomáš Zdechovský jako dobrovolník v nemocnici

Rok 2020 se blíží do finále, pro všechny z nás to nebylo vůbec jednoduché období. Zeptáme se, jaký byl letošní rok pro Tomáše Zdechovského, poslance Evropského parlamentu, který patří stále k těm nejaktivnějším a nejpracovitějším politikům.

Jak jste zvládl uplynulý rok?
Bylo to hodně náročné pro člověka, který je aktivní, má rád svoji práci a dělá ji s plným nasazením. Výpadek cest do zaměstnání v Bruselu byl hrozný, první týdny jsem myslel, že se doma zblázním. Ale pak jsem si našel nejrůznější činnosti, prošel jsem si v létě také aktivními zálohami.

Europoslanec Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský (*1979 Havlíčkův Brod)

od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu, od roku 2020 místopředseda KDU-ČSL. Předtím působil jako krizový manažer a mediální analytik. Je považován za odborníka na krizovou komunikaci, politický marketing a public relations. Server Info.cz ho zařadil mezi 50 nejvlivnějších Čechů v Bruselu. Je také držitelem ocenění Hvězda Reflexu, které uděluje časopis Reflex.

To jste cítil jako svoji povinnost, protože u vás panuje rodinná tradice, co se týče armády.
Ano. Oba dva mí pradědečkové byli legionáři, dědeček byl potom v roce 1948 vyhozen z armády, protože neměl správné politické názory. A pradědeček byl vlastně také vyhozen, takže to byla taková má povinnost jít tam zpátky.

Čtěte také

A na podzim jste v nemocnici na covidovém oddělení pomáhal jako dobrovolník.
Je to tak. To jsem cítil jako obrovskou povinnost. Prostě, když jsem viděl ta čísla, jak rychle rostou, a dostával jsem zprávy od svých kamarádů lékařů, sester, sanitářů či záchranářů a viděl jsem, jaká je tam situace, jak opravdu mizí po desítkách zdravotníci z nemocnic, protože sami se nakazili, tak jsem věděl, že se musím přihlásit. Obvolal jsem tři zdravotnická zařízení, tam mi řekli, že když nemám lékařské nebo zdravotnické vzdělání, tak neví, co se mnou. Nakonec jsem zavolal do nemocnice v Berouně a tam mi řekli, v pondělí v sedm ráno vás čekáme.

Na covidovém oddělení berounské nemocnice jsem pracoval jako sanitář. Dělal jsem vše potřebné. Od hygieny a krmení pacientů až po úklid.
Tomáš Zdechovský, europoslanec

Co jste tam dělal? Byl jste přímo na covidovém oddělení?
Byl jsem na covidovém oddělení, bylo to oddělení následné péče a pracoval jsem jako sanitář. To znamená, že jsem dělal vše potřebné. Od hygieny až po veškerý úklid, krmení pacientů, dovoz jídla, chodil jsem pro prádlo, pro léky a transfuze. Prostě všechno, co sanitář má dělat.

Tomáš Zdechovský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže jste se dostal do první bojové linie. Je to asi zkušenost naprosto nenahraditelná.
Každý by si to měl vyzkoušet. Špatně se o tom hovoří, někteří mají pocit, že to je nějaká chřipečka. Mnoho lidí zažilo covid bezpříznakový. Ale u starších lidí nebo těch, kteří třeba doléčují nějakou jinou nemoc, tak má bohužel covid fatální následky. Musím říct, že stále mám některé před očima a nevím, snad to někdy přejde. Ovšem jednu věc jsem si odtamtud odnesl, především pokoru ke zdravotníkům. Protože nebýt jich, tak to zdravotnictví nikdy nezvládne. Jestli někomu máme tleskat vestoje, tak to jsou určitě zdravotníci, policisté, hasiči a vojáci. Já jsem tam nebyl sám dobrovolník. Viděl jsem dobrovolného hasiče, který řekl, že zrovna nemá co dělat, tak přišel pomoci. To je opravdu na potlesk vestoje.

Čtěte také

Vypadá to, bohužel, že je všechny ještě budeme potřebovat.
Vypadá to, že čísla rostou, bohužel. Jdeme od zdi ke zdi. A uvolnění bude mít za následek, že pozitivních případů bude hodně. Jakmile se překročí číslo 10 000 nakažených denně, tak to si asi každý dokáže spočítat, že to půjde zase exponenciálně nahoru.

Vy jste při práci na covidovém oddělení neměl strach, že se nakazíte?
To víte, že jsem na začátku strach měl. Když tam přijdete a vrchní sestra říká, dnes dalších sedm lidí odpadlo, tak se pořádně chraňte, nevíte, co se bude dít. Ale potom, když už jste mezi těmi lidmi, tak si za ty tři týdny vytvoříte osobní vztah. Já jsem ty babičky miloval, dělal jsem s nimi srandu, zprovozňoval jsem jim telefony, snažil jsem se, aby volali svým příbuzným, a na konci jsem se s většinou těch lidí objal a popřál jim vše dobré. Pamatuji si například příběh 94letého pána, který tam zemřel. Několik dní před smrtí už nejedl, nepil. A když jsem se o něj staral, chodil jsem k němu, tak začal znovu jíst a pít, oslovoval mě jménem, volal na mě Tomáši. Což musíte zažít. Nedá se o tom moc vyprávět.

Můžete být nejbohatší a pak přijde nemoc a bez cizí pomoci to nezvládnete. Měli bychom být víc pokorní a ohleduplní ke starším lidem.
Tomáš Zdechovský, europoslanec

Co pro vás tato zkušenost znamená?
Obrovskou pokoru. Můžete mít cokoliv na světě, můžete dělat co vás napadne, můžete být nejbohatší a nejchytřejší, můžete mít největší moc na světě a pak přijde nemoc a bez cizí pomoci to nezvládnete. Takže si myslím, že bychom měli být víc pokorní a ohleduplní k lidem kolem nás, zejména ke starším lidem.

Europoslanec Tomáš Zdechovský bilancuje rok 2020

Vy se necháte očkovat?
Já se rozhodně nechám očkovat a určitě také moje rodina. Protože nejhorší na té nemoci je, když nakazíte někoho jiného, kdo třeba nebude mít tolik štěstí, může mít oslabenou imunitu. Takže je strašně důležité, aby byli lidé zodpovědní.

Musíme být zodpovědní, pokud chceme chodit znovu do restaurací, kin a divadel, sportovat a věnovat se koníčkům. Nic jiného nám nepomůže.
Tomáš Zdechovský, europoslanec

Pokud chceme chodit znovu do restaurací, kin a divadel, chceme sportovat a věnovat se koníčkům jako před koronavirem, tak nám nic jiného nepomůže. Potřebujeme udělat maximum pro to, abychom koronavirus nedostali nebo nebyli jeho přenašečem.

Čtěte také

Blíží se Vánoce, jak se slaví svátky u Zdechovských?
Tradičně. My dodržujeme spoustu tradic a zvyků, baví nás to, neustále se něco děje. Lijeme olovo, na vodě pouštíme lodičky ze skořápek ořechů, máme zvyky, kdo míchá salát, kdo připravuje rybu. Ty tradice mají prostě něco do sebe. Třeba zdobení vánočního stromečku pro zvířátka den před vánočními svátky je také veliká legrace. Nebo jdeme na mši svatou a zavzpomínáme a poděkujeme za celý rok, co jsme prožili. Tak jsou vše takové body, které nás čekají.

Vy máte velkou rodinu, takže si to s dětmi určitě krásně užijete.
Děti se už moc těší. Napsaly Ježíškovi, že byly hodné, tak uvidíme, co dostanou.

Tomáš Zdechovský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Děkuji, že jste dnes přišel k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové, děkuji za milé povídání a přeji vše dobré v novém roce.
Mockrát děkuji a přeji všem krásný den. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související