V Nepálu stojí voliči fronty a zaškrtávají obrázky. EU se snaží přispívat ke kultivaci voleb

Když byly Vánoce, tak jsem si vzpomněl na iniciativu Zachraňme Ježíška. Před 9 lety jste protestovali tenkrát před Úřadem vlády. Myslíte, ještě je potřeba zachraňovat našeho českého Ježíška?
Já si myslím, že určitě. Vidíme to i na ostatních zemích, třeba v Grónsku nebo v Dánsku, ustupuje tam ta tradice jejich vánočního skřítka, dárkonoše. Takže proto i v České republice je potřeba to opakovat. A jsem rád, že Český rozhlas rozjel aktivitu Ježíškova vnoučata, která Ježíška připomíná. Ten projekt je strašně úspěšný a já mu obrovsky osobně fandím.

Stal jste se také Ježíškovým vnoučetem?
Nestal, ale jedna redaktorka nejmenovaného deníku se stala a poprosila mě, abych společně s ní tu prosbu vyplnil. Takže jsem na tu prosbu nějakým způsobem přispěl.

Europoslanec Tomáš Zdechovský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Jaké byly pro vás letošní Vánoce? Odpočinul jste si trošku?
Hlavně jsem byl doma, tak to myslím, že nejvíc ocenila moje manželka a mé 4 děti.

Vy jste byl před časem na jedné misi v Nepálu. Pozorovali jste, jestli tamní volby probíhají demokratickým způsobem. Kdy jste se vrátil?
Bylo to asi před měsícem, ty volby byly rozděleny na dvě kola. První kolo se konalo na konci listopadu, druhé kolo se konalo začátkem prosince. Byla to taková mise, která mě opravdu velmi překvapila v mnoha ohledech.

Tak můžete říct v čem nejvíc?
Zaprvé si asi většina lidí tady doma u nás nedokáže představit žít nez elektrického proudu, bez plynu, bez teplé vody. V Nepálu toho většina lidí nedosáhne. Také po ničivém zemětřesení stále většina dětí nechodí do školy. Školy myslíme kamenné budovy, jsou to provizorní budovy třeba ze dřeva nebo z plechu. A když jsme se koukli potom do těch vyšších partií Nepálu, tam byla obrovská chudoba. Že by tam lidé vlastnili automobil nebo vlastnili něco hodnotnějšího, tak to jste tam prostě nenašel.

Nepál je jednou z nejchudších zemí na světě. Tam snad polovina lidí žije pod hranicí chudoby. Tak, jak to známe my tady u nás v České republice, tak o tom se jim tam asi ani nezdá. Vy jste tam měl prý i problém s internetem, třeba se jen připojit.
Tam najít opravdu místo, kde byste odeslal pořádně zprávy, vypadalo to tam jak v České republice internet před 20 lety. Opravdu jsem byl odkázán jen na ty, řekl bych, prozápadní hotely, kde ten internet jakžtakž běžel. A kde jsem byl schopen vyřídit maily s větší přílohou nebo vůbec ty e-maily přijmout. Když jsme byli v těch venkovských částech země, tak tam jsem vůbec internet nechytil a nebyl tam.

Volební místnost v Nepálu|foto: Tomáš Zdechovský

Proč vlastně Evropská unie dohlíží na volby v Nepálu?
Protože v roce 2015, když byla největší migrační krize, tak se řada Nepálců vydala ze států, kde pracují, to jsou státy Perského zálivu, tak se vydala do Evropy hledat štěstí. A abychom mohli spolupracovat s tou zemí, aby ta země byla demokratická, tak Evropská unie se snaží tímto způsobem přispívat ke kultivaci těch voleb. Oni si toho velmi váží a chtějí nás tam. To je důležité, aby nás tam chtěli a aby s námi spolupracovali.

Můžeme přiblížit, jak tam ty volby vypadají? Slyšel jsem, že tam lidé zaškrtávají obrázky?
Přesně tak, zaškrtávají tam obrázky. Mimochodem zaškrtávají je tak, že na ně dají razítko s obrácenou svastikou, která znamená to volím. A tímto způsobem hází do 3 uren. Ve všech volebních místnostech jsou obrovské fronty, lidé tam čekají třeba 2 nebo 3 hodiny před zahájením voleb. Čekají na to, aby mohli volit. A to je zajímavé vidět.

Ty obrázky jsou tam proto, protože oni jsou negramotní. Málokdo umí psát a číst.
Ano, říká se, že v těch venkovských regionech pouze 30 procent obyvatelstva umí psát a číst nebo umí obě dvě vlastnosti a počítat dohromady. Oni vyjdou třeba ze 4 třídy. Řada lidí, to jsme se tam i setkali, opravdu neuměla číst ani psát. A vystačí si celý život v baráku, který je z hlíny.

Zažil jste tam přeci jen něco pěkného a příjemného? Protože když se řekne Nepál, tak si každý cestovatel vybaví Himálaj a Mount Everest.
Zažili jsme tam nádhernou přírodu. To v Nepálu stojí za návštěvu. Také každý rok tam obrovsky vzrůstá počet českých turistů. Na druhou stranu zase musím říct, že mě překvapilo, že během té doby, co jsme tam byli, tak ta země není úplně bezpečná, jak jsem si třeba představoval a myslel. Těch atentátů, které byly v době voleb, bylo poměrně hodně. Sami jsme jako pozorovatelé unikli několika atentátům, což bylo pro mě velmi překvapující. Když jsme tam jeli, tak jsme vůbec netušili, že zažijeme tolik dobrodružství. A že budeme muset tolik přemýšlet o vlastní bezpečnosti.

Vy jste tam zažil přímo nějaký výbuch podomácky vyrobené bomby.
My jsme zažili dva výbuchy. V prvním kole jsme zažili, že těsně před naším příjezdem vybuchla bomba a pak druhou zneškodnila nepálská armáda. A v tom druhém volebním kole půl hodiny po našem odjezdu a pak asi chvíli před naším příjezdem zase zneškodňovali bombu. Takže to bylo dobrodružné.

Europoslanec Tomáš Zdechovský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Co vás čeká v roce 2018? Vy určitě budete zase na cestách, hlavně především mezi východními Čechami, Štrasburkem a Bruselem.
Já se chci teď hodně věnovat tématům, jako je charitativní pomoc lidem z Afriky a v těchto zemích. Aby nemuseli migrovat do Evropské unie. A druhé téma, kterému se chci věnovat, tak to je terorismus a bezpečnost. Protože jsem se stal členem Výboru pro terorismus ve Washingtonu. Chci se tomuto tématu systematicky věnovat a poznávat vlastně ty kořeny třeba islámského terorismu.

To členství v této prestižní americké bezpečnostní organizaci je pro vás určitě i velkým oceněním. Protože to se jen tak někomu nedává, že je mu uděleno to členství.
To je uděleno do té doby, dokud aktivně pracujete a ti lidé vidí vaše výsledky. Pak vám může být to členství zase odebráno, není to nic doživotního. A myslím si, že je to taková zajímavost, protože je to platforma, kde se setkává spousta zajímavých lidí z celého světa.