Tomáš Votava přišel jako kluk na ZUŠ Střezina a už z ní neodešel. Teď šéfuje největší ZUŠce v zemi

3. říjen 2024

Po dlouhých 34 letech má Základní umělecká škola Střezina v Hradci Králové nového ředitele. Po Karlovi Šustovi, který odešel na zasloužený odpočinek, převzal otěže vedení největší základní umělecké školy v zemi Tomáš Votava, skvělý muzikant a učitel, který na Střezinu přišel kdysi jako malý kluk, a už z ní neodešel. 

Už jste si zvykl na to oslovení "pane řediteli"?
Jsem ředitelem od 1. srpna a opravdu jsem si na tohle oslovení ještě nezvykl. A ani na něm nebazíruji. Nepotřebuji to slyšet. Stačí klidně "pane učiteli".

Před 33 lety, v roce 1991, jsem vkročil do prostor naší školy a od té doby to trvá dodnes. A začínám učit už dvacátý školní rok.
Tomáš Votava, ředitel ZUŠ Střezina v Hradci Králové

Kolik vám bylo, když jste přišel na Střezinu? Bývalý ředitel Šust nám tady vyprávěl, že si vás pamatuje jako malého kluka.
Došlo k vtipné historické shodě okolností, protože já jsem k nám do školy nastoupil v roce 1991, a byl jsem tím pádem jedním z prvních, které nedávno skončivší pan ředitel přijímal jakožto on nový ve své funkci. Takže jsme se krásně prostřídali. Před 33 lety jsem vkročil do prostor naší školy a od té doby to trvá až do dnešních dní.

Čtěte také

Muzika vás lákala už jako dítě? Nebo pocházíte přímo z muzikantské rodiny?
Pocházím z muzikantské rodiny, jsme hudbou obklopeni víceméně doma všichni, včetně mých sourozenců. Tedy hudba mě provází opravdu od útlého dětství. Vyrostl jsem i ve folkloru, od šesti let jsem začal coby klavírista, potom na střední škole, v období puberty, jsem se rozhodl, že potřebuji něco hlučnějšího, tak jsem přešel ke hře na bicí nástroje. To mě natolik nadchlo, že jsem po maturitě na Biskupském gymnáziu v Hradci Králové odešel do Prahy studovat na Ježkovu konzervatoř bicí nástroje. Už od druhého ročníku konzervatoře jsem zároveň na naší základní umělecké škole učil, takže jsem souběžně studoval i učil. Pak jsem ještě pokračoval dalších sedm let dálkovým studiem hudební vědy v Brně na Masarykově univerzitě. Ale to už všechno bylo za plného souběhu s výukou u nás na škole, kde tento rok v září začínám učit už dvacátý školní rok.

Naše škola má specifickou atmosféru. 2 500 žáků včetně 120 zaměstnanců, kolektiv je to rozmanitý. Snažíme si vzájemně pomáhat.
Tomáš Votava, ředitel ZUŠ Střezina v Hradci Králové

Měl jste také nějaké muzikantské vzory, když jste začal v pubertě s těmi bicími? Napadá mne třeba David Koller, frontman skupiny Lucie. Nebo Phil Collins z Genesis, zpívající bubeník. Protože vy jste i zpíval.
Ano. Tím vším jsem prošel, absolvoval jsem také mnoho let ve sborech. I ve folkloru je samozřejmě hudba přímo spojena se zpěvem. Studoval jsem i sólový zpěv také u nás na základní umělecké škole u Martina Bárty. Tedy tím vším jsem si prošel. A ty vzory. Byla to česká produkce, nebo nastupující rocková americká scéna. A potom jsem se zase hodně překlenul i do jazzové scény. Čím více to směřovalo k dalším studiím, tak jsem se orientoval i více do jazzu. A různě se to míchalo.

Čtěte také

Se současným ředitelem hradecké filharmonie Vladimírem Šrámkem jste také společně založili uskupení Jazz Police?
S Vláďou Šrámkem nás pojí opravdu letitá spolupráce. První kapelu, tehdy ještě studentskou, jsme založili v době gymnaziálních studií, kdy jsme zkoušeli u nás doma ve sklepě. Od té doby nás pojí celá řada dalších přátelství, která trvají dodnes. Mimochodem i s dnešní zpěvačkou kapely Jazz Police Alenou Drtinovou jsme kamarádi a spolužáci od nějakých jedenácti let. Tedy i ta vyloženě aktivní má muzikantská kariéra přeci jen už trvá poměrně dlouho.

Dvacet let už také na Střezině učíte a za tu dobu jste jistě už vychoval hodně skvělých bubeníků a muzikantů. Budete v tom učení pokračovat i jako ředitel?
Každý ředitel vždy i trošku učí v závislosti na velikosti školy. Zůstaly mi také školní kapely atd., takže zůstanu i více u muziky.

Specifikem naší školy je nebývale velká skupina dospělých studujících. A mnohdy sami naši kolegové učitelé jsou zároveň našimi žáky.
Tomáš Votava, ředitel ZUŠ Střezina v Hradci Králové

Jak byste nám Střezinu představil? Je to největší základní umělecká škola v Česku, ale její atmosféra, řekl bych, je rodinná.
Naše škola má specifickou atmosféru, za tím si určitě stojíme. Všechna ta čísla jsou sice samozřejmě úchvatná, všeobecně se to ví. Teď jsme dodělávali statistiku, opravdu jsme lehce pod úrovní 2 500 žáků včetně 120 zaměstnanců, ten kolektiv je velice rozmanitý. A jak se říká někdy o umělcích, jsme i tak trochu divní, ale my jsme na to patřičně pyšní. Ovšem udržet v harmonii celý kolektiv i 120 učitelů a umělců je někdy náročnější. Ale o to je to prostředí dynamičtější. Každý jsme nějaký a s tím se snažím pracovat. U umělců to platí dvojnásob. Já všechny obdivuji, samozřejmě nejvíce inklinuji jako muzikant k hudebnímu oboru, nicméně se snažím co nejvíce zorientovat i ve výtvarném oboru, tanečním oboru i literárně dramatickém oboru.

Čtěte také

Každé to místo má opravdu svoji vnitřní atmosféru a pedagogický tým je specifický svým uvažováním a vnímáním světa. Ale všechny ty pohledy jsou vlastně strašně krásné a obohacující. Je pak zajímavé si z toho skládat celkovou atmosféru školy, která je, myslím si, velice přátelská a tvůrčí. Snažíme si pomáhat vzájemně tak, jak to jde, a to neplatí samozřejmě jen o pedagogickém sboru, ale neoddělitelnou součástí je i administrativní nebo provozní část naší školy. Dá kupu práce provozně uřídit tak velikou školu. Tak se snažíme si vzájemně zpříjemňovat prostředí, protože všichni chceme chodit do školy rádi, těšit se tam. A jsem přesvědčeni, že o uměleckém prostředí by to mělo platit dvojnásob.

Chtěl bych připomenout i vaše soubory a hudební tělesa. Všichni známe Divadlo Jesličky, Střezinský taneční orchestr, Smiling String Orchestra. Co ještě? Peciválek?
Na naší škole je opravdu fascinující jednak věkové rozpětí všech žáků, když to vezmeme od přípravných kurzů třeba na tanečním oboru, bereme tam už mnohdy třeba tříleté dětičky, ještě školkové dušičky. A naopak v rámci studia pro dospělé, ať je to v literárně dramatickém nebo výtvarném oboru, případně na stepu, tam jsou už plně dospělí, mnohdy třeba i senioři. Tedy to věkové rozpětí je ohromné.

Základní umělecká škola Střezina v Hradci králové se zaměřením na výuku hudebního, výtvarného, tanečního a literárně-dramatického oboru. Poskytuje základy uměleckého vzdělávání pro talentované zájemce ve věku od pěti let až do dospělosti. Je největší školou svého typu v ČR, počet žáků ve všech oborech přesahuje 2 000.

Máte tedy i výuku pro dospěláky.
To je další specifikum naší školy. Skupinu dospělých studujících máme opravdu nebývale velikou. Jsme schopni nabídnout výuku například ve zmíněném stepu na tanečním oboru, ale i v literárně dramatickém oboru, na výtvarném oboru atd. Mnohdy sami naši kolegové učitelé jsou zároveň našimi žáky. Například ve výtvarném oboru se uzavírají i taková úsměvná kolečka, kdy sami naši učitelé u nás stále studují.

Jakub Schmidt a Tomáš Votava ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Nový ředitel největší základní umělecké školy v Česku, Základní umělecké školy Střezina v Hradci Králové, Tomáš Votava, se nám představil. Děkuji za rozhovor, ať se daří.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio
    • 80 let s vámi
      Hradecké minuty

    Mohlo by vás zajímat