Terénní učitelka Petra Dočkalová: V každém věku je prostor pro učení a novinky přijmout do života

1. únor 2024

V radioporadně vítám terénní učitelku Petru Dočkalovou. Dnes se ale zaměříme na nás dospělé, protože Petra jezdí nejen za dětmi, ale i za staršími lidmi, co se týká třeba různých rehabilitací mozku po cévních mozkových příhodách. Chceme mluvit o tom, že je potřeba pečovat o náš mozek v každém věku.

Petra Dočkalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mgr. Petra Dočkalová

Terénní učitelka pro 21. století. Již 25 let se pohybuje dnes a denně ve světě učení a vzdělávání. Učení, s ohledem na fungování mozku, učení spojené s myšlením, učení, jako oboustranně obohacující se proces, učení aktivní a vědomé. Spolupracuje s dětmi, dospělými, rodinami, školami, komunitními centry i se sociální oblastí.

 

Jak podporovat kognitivní funkce mozku? Všechny ty myšlenkové procesy, které nám běhají hlavou.
Pokud bych to vizualizovala, co to jsou kognitivní funkce, tak abychom si to mohli představit, tedy strom má rozvětvenou korunu větví, a to jsou ty spoje. Naším cílem je naučit se pracovat s těmi kognitivními funkcemi, vytvářet jednotlivé. Proto, když se, nedej bože, cokoliv neblahého v životě stane, tak čím více mám vytvořen onen strom s větvemi, tím mám větší pravděpodobnost, že se to zase chytí a můžu pracovat s neuroplasticitou. To jsou poslední výzkumy mozku.

Já tomu říkám cvičení, kde se nám otevře myšlení. Načrtněte si obdélník. A řekněte si, jak ještě obdélník jinak. A pak ještě a ještě.
Petra Dočkalová, terénní učitelka

Takže se stále něco učit, pracovat na sobě, v každém věku. To je ten správný přístup, jak si dělat prevenci?
Ano, je to proaktivní přístup. Protože učení je dynamické a nikdy nekončí. Mohu se třeba v jakémkoliv věku začít učit hrát na kytaru, tím opět můžeme získat nové spoje v mozku, takže doporučuji žít proaktivně.

Čtěte také

Tím chci říct, že se nemá člověk bát. Že už je starý, že už na nějaké učení nemá, třeba jen cvičí paměť. Mozek už pak funguje jen selektivně, ze zkušenosti. Tedy potřebuji přijmout, že v jakémkoliv věku je prostor se něco naučit a přijmout do života něco nového.

Kdybych se opřela o ty kognitivní funkce, tak je tam paměť, soustředěnost, vnímání, myšlení v souvislostech. Můžeme třeba přemýšlet nad otázkou: jak ještě? Já tomu říkám cvičení, kde se nám otevře myšlení. Můžeme si dát takovou instrukci. Načrtněte si obdélník. A když to máte, tak si řeknete jak ještě obdélník jinak. A jak ještě. Mozek neustále vytváří další možnosti.

Můžete se dostat do bodu, kdy už nevíte, kudy kam. Tam děláte velkou službu svému mozku, protože mozek jde do hlubšího myšlení a ještě vymyslí další možnost. Ale to je jen takové drobné cvičení, kdy mohu podpořit nejen jednu cesta, ale možné další strategie.

Neřešíme co nefunguje. Pojďme přijmout, tudy cesta nevede. Měníme otázky a propojujeme současný stav s tím, co je tady a teď.
Petra Dočkalová, terénní učitelka

V každém oboru je zapotřebí vnímat nové znalosti a výzkumy, zkoušet vše kriticky vyhodnocovat a posouvat se dál. To věděl už Jan Ámos Komenský.

Vy jezdíte i za pacienty, kteří jsou třeba po cévních mozkových příhodách, kdy jsou kognitivní funkce jejich mozku nějak narušené. Mají problémy nejen s pohybem, ale i s řečí a pamětí. Co se s tím dá dělat a jak moc se dají tyto škody napravit?
Když jsem povolána do takové rodiny, za mě je to velká důvěra, že mne ti lidé k sobě pustí. Protože začnu s nimi žít jejich příběh. A mým záměrem je, abych je podpořila v tom, že přijmou fakta, že se něco stalo. První fáze je přijmutí nové identity.

Čtěte také

Dám příklad. Člověk, který pracoval celý svůj život s paměti, byla to opravdu silná složka jeho života, a najednou se něco stalo, paměť tam není. Tak já jej podporuji v tom, aby našel nové strategie. A pracuji nejen s tím samotným člověkem, ale i s jeho okolím.

Platí takové pravidlo, co dokážu sám nebo sama. Aby mě to mé okolí a prostředí podpořilo, aby to za mě nedělalo. Samozřejmě vyjádření nějaké empatie je na místě. Ale prostě začínáme s tím, co je funkční. Tedy má pozornost se soustředí na to, co funguje. Nemusíme řešit co nefunguje. Pojďme přijmout, tudy cesta nevede.

Takže měníme otevřené otázky, vždy je o čem hovořit a propojujeme současný stav s tím, co je tady a teď. Důležité je u člověka, se kterým spolupracuji, získat důvěru. To se nemusí stát hned, třeba až na šestém setkání. A on mi pak začne sdělovat, co bavilo celý život. A propojujeme to učení s jeho kognitivní mapou.

Jana Kudyvejsová a Petra Dočkalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s terénní učitelkou Petrou Dočkalovou o tom, jak pečovat o svůj mozek a jak jej trénovat, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.