Svátky a senioři. Děkuji našim dámám, pánům i personálu, jak zodpovědně a srdečně k tomu přistupují
Svátky už to voní úplně všude. Domov pro seniory u Biřičky v Hradci Králové nevyjímaje. Nedávno se tam prohnaly mikulášské družiny, teď už se peče a zdobí. Jak seniorům zpříjemnit Vánoce? Můžeme se také zapojit? A jaká opatření je potřeba dodržovat, pokud máme v domově své blízké?
Viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky a ředitelka Domova u Biřičky v Hradci Králové Ing. Daniela Lusková hovoří v naší radioporadně o aktuálním dění a přípravách na vánoční svátky v domovech pro seniory.
Jaká je aktuální situace u vás v domově?
Co se týká covidových opatření, ještě stále jsme bohužel v té době, kdy nákaza aktuálně není úplně příznivá. Takže i v Domově u Biřičky, byť už to není tak dramatické, jako to bylo před rokem, tak stále určitá opatření máme.
Vidíme v praxi, že je dopad očkování pozitivní. Ne bohužel v tom, že bychom se nenakazili, ale průběh onemocnění je daleko mírnější.
Ing. Daniela Lusková, ředitelka Domova u Biřičky v Hradci Králové
V tuto chvíli je druhý týden domov pro návštěvy uzavřen. Právě z toho důvodu, že návštěvy vnesli tu nákazu ke svým blízkým, u našich dam a pánů to začalo a pak se to samozřejmě rozšířilo i na jednotlivce z řad zaměstnanců, a to i očkovaných.
Čtěte také
Musím říct, že je to z důvodu, řekněme, neukázněnosti blízkých, kteří mají tendenci nastavená opatření tak trošičku překročit. Na druhou stranu to chápu, je to pochopitelné, když se ti lidé vidí po nějaké době, tak se chtějí obejmout, chtějí se přiblížit, někdy si sundávají respirátory a pak to takhle vypadá.
Tedy v tuto chvíli máme zavřeno, ale není to žádný dramatický výskyt nákazy. Jsou to jednotky nebo skupinky lidí. My máme velmi velkou proočkovanost, u dam a pánů je to v podstatě 99 procent a už se aplikuje i třetí dávka. Nikdo z klientů není v nemocnici, žijí si v klidu na svých pokojích a ty průběhy nemoci jsou velmi mírné.
My vidíme v praxi, že dopad očkování je velmi pozitivní. Ne tedy bohužel v tom, že bychom se nenakazili, ale ty průběhy onemocnění jsou úplně jiné.
Vy podporujete očkování, setkali jste se s nějakou negativní reakcí?
Čtěte také
Já jsem osobně zastáncem očkování, zejména v tak citlivých resortech, jako je sociální sféra a zdravotnictví. Musím říct za naše zařízení, za Domov u Biřičky, že přístup ze strany dam a pánů byl velmi odpovědný. Máme vysoké procento proočkovanosti, zmíněných 99 procent, což je opravdu výborné.
Ale musím poděkovat hlavně zaměstnancům, kteří k tomu přistoupili také velmi zodpovědně. Tedy máme vysokou proočkovanost i u personálu. A když se někdo nechce nechat očkovat, má k tomu nějaké osobní důvody, tak já to respektuji, ale nedělo se nic takového, že by to někdo razantně bojkotoval. Jsou to jednotky lidí, kteří vakcinaci odmítají, já to respektuju a tím končí.
Když se vám něco nelíbí, tak se umíte hlasitě ozvat. Na začátku koronakrize jste vládě vzkázala, že z vám nemusí radit a dělat z vás blbečky. Stačí, když zajistí ochranné pomůcky. Letos už je v tomto ohledu vše v pořádku?
To je už dávno překonáno. To byl opravdu jen takový začátek, kdy to bylo takové syrové, měli jsme všichni obavy a celá společnost to snášela úplně jinak než teď. V tuto chvíli, co se týká ochranných pomůcek, tak jsme plně zabezpečení a udržujeme stále sklad v dostatečném počtu respirátorů. Nikdo ze zaměstnanců nemusí mít obavy, že by neměl pomůcky. Podle hygienických pravidel jsou postupy zavedené a vše je v pořádku.
Čtěte také
Vy jste začali i péct cukroví, krásně vám to v domově voní, jste svátečně naladěni. A program je pestrý?
Voní nám to a úplně jako první začaly vonět jedličky, protože máme všude živé stromky. Nejen venkovní strom, který jsme rozsvítili a zahájili tak Advent, ale na každých společných prostorách a na každé naší domácnosti je strom živý a ozdobený každý jinak. Je to nádherné, moc se mi to líbí a jsem svým zaměstnancům vděčná, že to pojímají tak moc srdečně.
Když přijdou svátky, snažíte se ze všech sil, aby samota na některé babičky a dědečky v tomto období nedoléhala.
Čtěte také
Je to rozdílné podle toho, jaké vazby v těch rodinách byly v minulosti a jaké jsou teď. Tedy jsou lidé, na které to nepůsobí, protože svoji rodinu ani nevídají. A těm stačí kontakt s námi, tedy s personálem. A pak jsou lidé, kteří jsou v kontaktu se svými blízkými každý den. Jedna úžasná dáma k nám jezdí z Prahy každý druhý den za svojí maminkou. A tam pak je to pochopitelně citlivější.
Co když potom nastane situace, že lidé chtějí domů a rodina za nimi nepřijede. Co poradit a vzkázat?
Řada z našich dam a pánů chce na svátky domů, ale většina z nich také ví, že z nějakých objektivních důvodů to není úplně možné. Třeba z důvodu zdravotního stavu.
Tam, kde to možné je, tak ti lidé jedou domů a pojedou. Ale také umožňujeme, aby rodina přijela k nám a měla u nás i štědrovečerní večeři. Několik rodin to každý rok využívá. Pomůžeme jim to prostřít a jsou tam se svými blízkými v jejich pokoji nebo v nějakým menším prostoru. A to určitě i letos bude možné.
Celý rozhovor s Ing. Danielou Luskovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Je to dlouhé, náročné a stresující. Personál i klienti domovů pro seniory si zaslouží náš obdiv
Zpřísňující se vládní opatření proti šíření koronaviru zasáhly i domovy pro seniory. Do Domova u Biřičky v Hradci Králové návštěvy nesmí už od konce července.
-
Každý, kdo má dobré srdce, může pomoci a stát se dobrovolníkem v hradeckém domově pro seniory
Český rozhlas Hradec Králové přivítal ředitelku Domova pro seniory U Biřičky v Hradci Králové Danielu Luskovou. A řeč bude o speciální formě pomoci, tedy dobrovolnictví.
-
Vedení některých domovů pro seniory v kraji kvůli obavám z šíření covidu raději omezuje návštěvy
V některých domovech pro seniory platí v Královéhradeckém kraji zákaz návštěv. Ředitelé totiž chtějí ochránit své klienty a zabránit rozšíření onemocnění covid-19.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.