Specifika života i objevy „Na okraji keltského světa“ ukazuje nová výstava v Muzeu východních Čech

Jak se změnila práce archeologa, když má podporu v moderních technologiích?
Je to nesrovnatelné, když se ohlédnu několik desítek let zpátky. Někteří kolegové jsou tradičnější, ale i ti už pochopili, že bez moderních technologií se dnešní archeolog už moc neobejde. Díky nim máme daleko přesnější zaměření lokalit. Současně je snadnější vytváření mapových výstupů a digitalizace. Případně i vytváření 3D modelů. Je mnoho nových možností a ještě se je všechny teprve učíme využívat. Podle mne je ta práce daleko lepší a s technologiemi se dostáváme dál a dál.

8 fotografií

3D modely, to je možná nejznámější využití moderních technologií v archeologii u laické veřejnosti. Vy jste také přinesla ukázku z 3D tiskárny. Držím v ruce kousek plastu, o co se ale jedná?
Přinesla jsem vám 3D tisk naší zoomorfní spony, která se našla na Hradecku. Je vidět také na dnes otevírané výstavě. Ve skutečnosti je spona daleko menší, má něco kolem 3 centimetrů, ale naše 3D tiskárny neumí natolik detailní tisk. Takže spona je trochu zvětšená. Ale i díky 3D tisku ji máme krásně naskenovanou, nafocenou a možnost vytvořit její 3D model. Například pro propagační nebo edukační účely je to úplně k nezaplacení.

Bez moderních technologií se dnešní archeolog už neobejde. Je mnoho nových možností, které se všechny ještě učíme využívat.
Mgr. Kateřina Čecháková, vedoucí Oddělení informatiky Muzea východních Čech v Hradci Králové

Vy se zaměřujete konkrétně na mladší dobu železnou. Jaké nálezy z tohoto období bývají nejčastější? Něco dalšího, co také můžete potom zpracovávat počítačově?
V podstatě se fantazii meze nekladou. Takže máme i 3D nafocené hrobové nálezy nebo sídlištní situace. Aby si je archeologové mohli prohlížet do detailů nebo je prezentovat veřejnosti. Na výstavě máme také zpracovaný 3D model laténského obydlí, takzvané polozemnice. Ale asi nejčastějším nálezem obecně z pravěku je keramika. Kovové nálezy jsou možná nejznámější a také nejvíce oblíbené veřejností i samotnými archeology, ale keramika je daleko nejčastější.

Čtěte také

Země Keltů vás ponoří do světa našich předků. Žije tam přátelský kmen, holdující jídlu a pití

Proč jste si vybrala dobu, která je spojena s pobytem Keltů na našem území?
Zaujaly mne přednášky našeho vyučujícího na Univerzitě v Hradci Králové. Proto jsem se chtěla do tohoto období ponořit víc do detailů.

Mladší doba železná, takzvané laténské období. Jak jej můžeme datovat? Hledala jsem informace na internetu, ale objevila jsem drobné odchylky?
Zrovna datace doby laténské, mladší doby železné, je složitější. Přechod od starší doby železné k mladší není totiž nijak ostře vyhraněný. Obecně se dá říct, že od poloviny 5. století před naším letopočtem do zhruba poslední třetiny prvního století před naším letopočtem. Zjednodušeně se dá říci, že to jsou poslední čtyři století před naším letopočtem.

Kateřina Čecháková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Vy jste v muzeu pracovala také na pozici odborného analytika operátora geografického informačního systému. Můžete nám přiblížit, co má takový operátor na starosti?
Ono to zní neskutečně honosně, ale v podstatě se jedná o pracovníka, který se zabývá geografickými informačními systémy. V případě našeho muzea jde o systém Argis, který je spojen s tvorbou map či mapových aplikací pro potřeby muzejníků, pro styk s veřejností a podobně. Když jsem do muzea nastupovala, tak jsem začínala projektem mapování pomníků války roku 1866 na Hradecku. Vznikla komplexní geodatabáze, kde je mapa plus veškeré informace k tomu.

Do mladší doby železné vnesli mnoho inovací. Prvně použitý hrnčířský kruh i kosa. Zemědělství se zdokonalilo, využili i křížovou orbu.
Mgr. Kateřina Čecháková, vedoucí Oddělení informatiky Muzea východních Čech v Hradci Králové

Pojďme se teď vrátit do mladší doby železné, protože té se právě týká nejnovější výstava v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Jmenuje se Na okraji keltského světa. Co všechno tam uvidíme a co se dozvíme?
V rámci výstavy se především dozvíte, kdo to byli Keltové, co je charakterizovalo oproti předchozím i následujícím obdobím. Jak žili, jak se pohřbívalo, jaké specifické výrobky vytvářeli. A potom se na výstavě pomalu přesunete na tři příklady východočeských lokalit. Nemůžeme pochopitelně vynechat jediné východočeské oppidum, což jsou České Lhotice. A v poslední části výstavy se přesouváme na takzvané periferie, okrajové části. Vypadá to, že to nejsou jejich typické obytné zóny, kde Keltové bydleli. Ale doklady o jejich činnosti a pobytu zde máme také. Týká se to Novobydžovska, okolí Hradecka, Trutnovska. Je tam představen hlavně Český ráj, fenomén této části krajiny. Kdy to nebylo nasídlení, ale doklady jejich činnosti a pobytu tam máme.

Čtěte také

Dodnes používáme keltské nástroje, jako jsou kleště, kladiva, dláta. Oni jim dali prvotní tvar

Na základě nálezů je tedy potvrzeno, že i na území Královéhradeckého kraje se vyskytovali Keltové. Jaké nálezy byly nejčastější ve východních Čechách?
Ve východních Čechách jsou to daleko skromnější nálezy oproti tomu, co máme z Polabí nebo z Povltaví. Ale nejčastější je jako vždy keramika a pak skromné nálezy kovů, bronzů nebo želez, případně mincí.

Jak tedy Keltové vlastně žili, bydleli nebo jak bojovali a jaké měli nástroje? To všechno na výstavě uvidíme?
Úplně všechno se tam dozvíte. Čím jsou specifičtí, protože v rámci mladší doby železné přinesli takzvané inovace, protože představují prvně použitý hrnčířský kruh. Výrobu skla a skleněných ozdob nebo korálků. Pak je to mincovnictví, kterým jsou typičtí. Daleko rozšířenější zpracování železa a železných výrobků. Dále jaké jsou typy sídel pro ně typické a jak se pohřbívalo, což k tomu neodmyslitelně patří. Uvidíte přehlídku těch nejtypičtějších nálezů, co tady máme. Jak z těch hlavních sídelních zón, tak z periferií.

8 fotografií

Můžeme třeba prozradit, co Keltové jedli?
Máme tam už klasické obiloviny, jsou doložené i luštěniny, čočka, hrách a podobně. Do toho samozřejmě masitá strava. Bez toho se to neobešlo. Takže chovali kozy, ovce, prasata. Je doložený rybolov i lov divoké zvěře v lesích. Ale to spíše bereme, že to byla zábava bohatšího obyvatelstva.

Čtěte také

Hrob keltské ženy v Kopidlně. Nález to je nejen mimořádný, ale zároveň i obestřený tajemstvím

Oni byli šikovní řemeslníci. Mluvila jste o inovacích. Jaké nové nástroje z té doby se objevují?
Ohledně zemědělství máme třeba prvně doloženou kosu, což je úplně novinka. Do té doby sklizeň fungovala jen na srpech jako takových. Případně máme železné krojidlo na orbu. Takže zemědělství se zdokonalilo a zintenzivnilo. Využili jako první už i křížovou orbu. Pro nás je to běžná záležitost, ale tenkrát to byla úplná novinka.

Do kdy potrvá keltská výstava v Muzeu východních Čech?
Je to dlouhodobá výstava, trvá až do 27. dubna roku 2025. Tak věřím, že času na ponor do keltského světa snad bude dost.

Specifika života i objevy "Na okraji keltského světa" ukazuje nová výstava v Muzeu východních Čech|foto:Muzeum východních Čech Hradec Králové

Opravdu ideální tip na prázdniny. Děti necháme teď trošku odpočinout od dějepisu, ale pak si myslím, že by si získané znalosti mohly náramně využít. Kateřina Čecháková z Muzea východních Čech v Hradci Králové všechny k prohlídce výstavy Na okraji keltského světa.